Obrázek uživatele Renata Staurovská

Historie

Členem již
7 let 11 měsíců

Moje příspěvky

Filmový režisér Robert Eggers byl v loňském roce označen jako jedna z pětadvaceti nejnadějnějších tváří nezávislého filmu. K srdci přirostl už svým debutem - filmem Čarodějnice.

Po rozhovoru s Kristýnu Sněgoňovou přichází na řadu další dobře známé jméno. Není jím nikdo jiný než František Kotleta, autor sérií jako například Bratrstvo Krve, Spad nebo nejnovější Underground. Svým černým humorem nás jako spisovatel baví už téměr 12 let a nevypadá to, že by chtěl přestat. A my jsme za to zatraceně rádi!

Série Legie má pořádně našlápnuto už od prvního dílu a Rudý vrabčák dál postupně a neúprosně přidává plyn.

Českou autorku Kristýnu Sněgoňovou vám určitě představovat nemusíme. Od roku 2018, kdy vyšel její první román Krev pro Rusalku, se knihy s jejím jménem na přebalu objevují na pultech knihkupectví každý rok. O tom, že patří mezi nejúspěšnější autory současné české fantastiky, svědčí i řada cen, které za svoji literární tvorbu získala, namátkou například Cena Karla Čapka, několikanásobný titul Lady Řádu fantasy a další.

Jak je to dlouho, co jsme sledovali siluety mladého chlapce a pistolníka, jak společně vcházejí do temné sluje ve snaze chytit prchajícího muže v černém? Hodiny, dny? Na tomhle prokletém místě čas dávno ztratil svůj smysl. Nyní máme konečně možnost je následovat a být tak svědky samotného závěru jejich příběhu. Nebo možná nového začátku?

Kristýna Sněgoňová nás již podruhé zve do postapokalyptického světa svojí série. Zatímco v prvním díle Město v oblacích jsme pomáhali vrchnímu vyšetřovateli Lewenhartovi v jeho pátrání po pohřešované dívce, Země v troskách přináší úplně nový příběh.

Je to tak, dystopická Praha, jakou nám František Kotleta naservíroval ve svém románu Underground, je zpátky. Další díl série nese podnázev Revoluce a věřte tomu, že tentokrát má pro nás autor v rukávu schovaných pár es fakt pořádného kalibru.

Kultovní dílo bratrů Strugackých jistě nemusíme fanouškům sci-fi literatury sáhodlouze představovat. Piknik u cesty u nás vyšel v nakladatelství Mladá fronta poprvé již v roce 1974 a dočkal se od té doby hned několika dalších vydání, což samo o sobě svědčí o velké oblibě této ruské knižní klasiky. A dnes vám představíme vydání nejnovější, které se ale od těch předchozích výrazně liší.

„Doufám, že už tu víc příšer není. Nechci mít hlídku rozhodnutou nás zabít za sebou, kapitánovy nepřátele před sebou a cestu lodí posetou zrůdami.“ Profesorka se s povzdechem narovnala. „Obávám se… že to zní přesně jako mise ve stylu kapitána Moravce.“ (str.221)

Čtete správně, Kápo i zbytek posádky Kraksny (tedy pardon, Vzdorující) je zpátky.

Už je to skoro rok a půl, kdy se náš každodenní život změnil. Věci, které nám dříve přišly samozřejmé, jako zajít si na pivo s přáteli nebo navštívit živý koncert oblíbené kapely, najednou tak úplně samozřejmé nejsou. Izolace, sociální deprivace a podobné stavy, které jsme dříve znali možná tak z doslechu nebo knih a filmů drsnějšího žánru, začaly najednou být úplně běžné a každý z nás se s nimi musel začít srovnávat po svém.

Stránky