Recenze

Dobrý večer, Londýne. Je devět hodin a vy posloucháte Hlas Osudu. Vysíláme na středních vlnách, délka 275 a 285... Máme pátý listopadový den, rok devatenáct set devadesát sedm...

Patnáctiletý Callum Ormond je na útěku kvůli podezření z násilných činů na své rodině. Pouze on a jeho nejbližší přítel Boges vědí, že se stal obětí spiknutí. Z několika mála indícií, které jsou jim známy, vědí, že musí vydržet unikat před gangstery celých 365 dní. Tolik ve zkratce k neobvyklému literárnímu projektu australské první dámy zločinu Gabrielle Lord, který po celém světě převzalo několik nakladatelů a každý měsíc uvolňují tisíce výtisků s mladíkovými dobrodružstvími.

Ramsey Campbell byl zrovna v nepříliš dobré náladě, způsobené chladným přijetím jeho románové prvotiny, když byl požádán o předmluvu k povídkové sbírce R. E. Howarda o Solomonu Kaneovi a o dopsání tří zlomků z autorovy pozůstalosti, spadajících do tohoto cyklu. Tak nějak začíná Campbellova předmluva na začátku českého vydání - a pokračuje velmi zajímavým připomenutím historických souvislostí putování Solomona Kanea.

Světy, které Kirill navštěvuje, jsou různorodé, hodně odlišné, přesto plasticky a barvitě popsané. Postavy z nich vystupují jen v epizodních rolích, což je někdy na škodu, ale přece jen alespoň starý známý Koťa doprovází hlavní postavu velmi blízce a je mu také věnován dostatečně velký prostor k tomu, abychom mohli říci, že je to postava dostatečně prokreslená, v závěru dokonce vysoce symbolická. Jak už bylo řečeno, děj má rychlý spád, přesto se tentokrát najde dostatek prostoru (zejména v úvodu jednotlivých kapitol), aby se autor pustil do polemik o filosofii, tradicích, charakteru, víře a trvalých hodnotách z hlediska významu pro člověka a společnost.

"Vy všichni jste svině. A nejde vo to, že nás nenápadně řídíte a postrkujete a že se světama točíte, jak chcete. Stejně by nám někdo vládnul a manipuloval nás. Nevadilo by mi ani, že berete svobodu a místo tý podstrkujete zlatou klec. Protože svoboda se nedá měřit na čtvereční kilometry. A nevadilo by snad ani, že nám berete rodiny a přátele. My si je přece pamatujem, a to je to nejdůležitější. Svině jste proto, že nás berete těm, co nás maj rádi! A nenecháte jim na nás ani vzpomínku..."

"Vládcové vesmíru doslova klamou tělem. Na obálce raketu a kosmonauty, v názvu kosmické cesty a přes to všechno se autoři, čeští průkopníci science fiction, od země povětšinou ani neodlepili. Není se co divit, letadla byla tenkrát horkou novinkou. I tak si dokázali tehdejší snílci a vizonáři najít desítky témat, prorokovat, tvořit alegorie nebo varovat. Bude to ale stačit soudobému čtenáři?" Tak začíná svou velkou recenzi Petr Šimčík...

„Šitíčko“ je komiks, i když není rozdělen do ohraničených okének a obsahuje i volné ilustrace a text (původně kompletně ruční, v českém vydání ale nahrazen příjemným fontem). Opustit komiksové políčka podle mě ale byla chyba, výsledek působí trochu chaoticky. Celá kniha je svěží a lehce čtivá, pobaví už úvodní historka o babičce, která se v milujícího prarodiče promění, až když zažene ranní „absťák“ trochou opia.

Poháněna svou přísahou a nenávistí k impériu se tak  Rudé garda začíná blížit k srdci říše - Quon Tali – a její přivítání bude rozhodně zcela jiné než by kdokoliv čekal. Malazské císařství je totiž zmítáno krvavou občanskou válkou.