SOBOTNÍ FILMOVÁ SRDCOVKA

Co se týče filmů mému srdci nejmilejších, jsem ohledně žánrů poměrně volnomyšlenkářská, ale přeci jen musím uznat, že mému srdci nejbližší jsou přeci jen díla zaškatulkovaná jako horor či sci-fi. O své lásce ke kultovnímu Terminátoru 1 a 2 jsem se tu už vypisovala, dnes se vyznám ke své další lásce.
Tou je Zelená míle od legendy amerického hororu Stephena Kinga. Tyto původně šestidílné sešitky románových příběhů na pokračování mi samozřejmě jako správné kingofilce v knihovně chybět nesmějí. Až později byly vydány jako jeden celistvý román. A bylo jen otázkou času, kdy se nějaký z režisérů zhostí jejího převedení na filmové plátno.

Skalní fanoušci mistra hororového žánru jsou neoblomní, stejně jako autor sám a dlužno dodat, že spousta adaptací jeho románů nedopadla vůbec dobře. Stačí zmínit poslední To nebo nekonečné remaky Carrie či Kukuřičných dětí. To ale naštěstí není tento případ. Zelená míle od zkušeného Franka Darabonta však do zlatého fondu kinematografie patří naprosto zaslouženě.

Příběh černošského obra Johna Coffeyho, odsouzeného k smrti za znásilnění a vraždu dvou malých děvčátek nikomu nemusím zdlouhavě popisovat. Snad jen podotknu, že jeho představitel – Michael Clarke Duncan tuto roli ztvárnil naprosto mistrovsky. Jeho něžný obr s magickou schopností je neskutečně dojemný a opravdový. Stejně jako Tom Hanks, filmový chameleon, který roli vedoucího bachaře na bloku cel smrti zahrál opravdu nezapomenutelným způsobem. Všechny ty pochyby, síla a víra z něj přímo vyvěrají. Stejně jako ze dvou padouchů, mladého delikventa Willa Wheatona jde cítit až živočišná touha po nadvládě a násilí a z potměšilého Percyho Whitemoora zase přímo čpí zlomyslnost a touha po moci.

Tenhle film je úchvatný nejen díky hereckým představitelům, perfektnímu scénáři a vynikající režii. Sedí tu všechno. Ale je tu zároveň i něco navíc. Něco, co se povede do filmu vetknout jen málokterému tvůrci.
Duše. Tenhle film má svou nepopiratelnou smutně melancholickou duši, díky níž i ti, kteří v životě nedrželi v ruce knižní předlohu, věří úplně všemu z děje, odehrávajícím se na stříbrném plátně či na přijímačích svých televizí nebo počítačů.

Tenhle snímek není jen obyčejným vězeňským dramatem, ani hororem, za jehož krále je Mistr King označován. On ve skutečnosti těch čistokrevných hororů tolik nenapsal, ale čert vem škatulkování, ať je to co je to, je Zelená míle emocionálním koktejlem, k němuž nemůže divák zůstat lhostejný.
Přiznám se, že na tenhle snímek snoubící drama sevřené časem a  prostorem s mysticko-magickým přesahem mám chuť vždycky. Pokaždé, když nevím, co si pustit k redigování rukopisů nebo k opravování písemek nebo ke psaní, pustím si tenhle film. Zatímco spoustu jiných snímků si pouštím, když jsem třeba vytočená nebo naštvaná (zdravím Arnieho a jeho Terminátora, jak ty mi pomáháš zvládat pubertu svých dětí!) či se na ně naladím v určitém ročním období (takový Kill Bill příjemně vyvažuje přeslazenost adventu a Vánoc vůbec a výborně se u něj peče cukroví), na Zelenou míli mám chuť automaticky.

Je smutná a melancholická a přesto má v sobě poselství. A naději. A mě je pak krásně smutno. Zní to divně a nelogicky, že jo? I když mám chandru, koukám místo smutnění nad něčím, co stejně nemůžu ovlivnit,  na ohromného Johna Coffeyho, co se čte stejně jako kafe, ale píše jinak, a i ta moje divně posmutnělá nálada je smutná tak nějak jinak. Tak nějak líp. Protože tohle skvělé filmy prostě umí. Vlezou vám do srdce a zanechají v něm své místo.

Kolikrát jsem Zelenou míli viděla nebo si ji jen pustila jako zvukovou kulisu při psaní? Na to si netroufám odpovědět, protože to číslo by bylo hrozně vysoké. Ale vím, že mě nikdy neomrzí. Prostě nikdy.
A co vy, jaký film máte navždy vepsaný v srdci?

Zelená míle
The Green Mile
Drama / Mysteriózní / Krimi
USA, 1999, 188 min
Režie: Frank Darabont
Předloha: Stephen King (kniha)
Scénář: Frank Darabont
Kamera: David Tattersall
Hudba: Thomas Newman
Hrají: Tom Hanks, David Morse, Bonnie Hunt, Michael Clarke Duncan, James Cromwell, Michael Jeter, Graham Greene, Doug Hutchison, Sam Rockwell, Barry Pepper