Vilma Kadlečková svou románovou ságu rozvrhla do pěti dílů a tento obrovský literární prostor využívá do poslední kapky. Otevírá před čtenářem pečlivě a nápaditě vystavěný svět. Myceliální technologie, které Össeané lidstvu poskytli, postupně pronikají do doposud výhradně lidského prostoru a nenápadně se v něm zabydlují.
Povídání Karoliny Francové o fiktivním autorském světě Vilmy Kadlečkové – dějišti argenitových legend.- 4908x přečteno
Určitě není od věci psát na Sardenu o knize bez prvků fantastiky, zvlášť když jde o dobrodružství Sherlocka Holmese. Doylův slavný detektiv byl první popkulturní fiktivní postavou, která měla svoje fanouškovské kluby, jejíž fandové organizovali setkání a psali o svém hrdinovi fan fiction.
Řízením osudu Valentin navštíví personální agenturu Hvězdná hodina, kde se za mnoha úsměšků a ironických poznámek nechá z legrace naverbovat do vesmírné armády. Takovým hloupostem přece nikdo nemůže věřit. Jenže život se mu skutečně radikálně změní. Respektive přesně podle slov personalistky – žije rázem životy dva. Který je ale ten skutečný?
Kvotha si záhy zamilujete. Budete mu fandit a bát se – když už ne o jeho život, protože většina příběhů je v ich formě, tak aspoň o ztrátu jiných neméně cenných hodnot. Jako je třeba láska. Nebo sebeúcta. Nebo sny. A také poněkud prozaičtější peníze. Bez nich se nedá existovat v žádném světě a zadlužit se... Dejte pokoj! To je nepříjemné v každé době a pro kohokoliv.
Tento text vyvolává ve věcech Světla pochybnosti. Tento text vyvolává ve věcech Tmy pochybnosti. A co si budeme povídat, tento text vyvolává už na první pohled pochybnosti i ve čtenářích. Můžeme stále strkat za Lukjaněnka ruku do ohně, aniž bychom přišli k rozsáhlým popáleninám?
Výsledky Velké Vánoční Vize již znáte, na řadě je Středozemě. Trochu jsme si dali na čas, snad nám to odpustíte.
Dne 21. prosince, Anno Domini 2012, se měl konat konec světa. Alespoň podle senzacelačné interpretace ukončení dlouhého cyklu Mayského kalendáře. Nevyšlo to, a tak se z recenze neuleju. Kdyby se však obavy byly přece jen naplnily, mohlo to dopadnout například jako v novém českém románu Mondschein, čerpajícím z tradice dystopické a post-apokalyptické literatury.
Zloděj Ilmar, noční čarodějka a letkyně Helena, hromotluk Arnold a jeptiška Luisa – ti všichni jsou vinou prince Marcuse v pěkné kaši. Dočtení prvního dílu Chladné břehy tak ve mně zanechalo spoustu otázek. Přinese závěrečný díl dilogie kýžené rozuzlení? A kdo je vlastně Marcus?
"Slunko celý den neslezlo z oblohy. Být člověk tak řeknu, že z toho vedra zemřu. Za prvé - já člověk nejsem a za druhé – mrtvý jsem už dlouho. Nebo spíše nemrtvý.
Takže podobnou knihu jsme ještě neměli. A nebojím se napsat: Budí úžas. Hrozí infarktem - každému potenciálnímu čekateli na důstojného nástupce sběratele pověstí Václava Cibuly a všech jeho předchůdců.
Halloween: dýně, duchové, čarodějnice, mrtví a nemrtví, strach, tma.... co vás ještě napadne? Nás napadla soutěž... černý týden je pryč a my máme výherce!
Mají jasně zářivou obálku a rozhodně nejsou chladným čtením. Pokud vás ale plachetnice Milana Fibigera naláká na námořní dobrodružství, poněkud vás zklamu. Kdepak vážení, ne o plachtění, ale o létání je tato kniha. Budete se těsnat v kabině kluzáku, který poslouchá pouze jediného člověka, šplhat po vrcholcích mraků a spolu s hlavním hrdinou křičet: „Heleno, Heleno!!“
Argo
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Daniel Palička / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
