RECENZE: Robert V. S. Redick, Spiknutí Ryšavého vlka

Článek od: Jan Žlebek - 28.01.2011

Šestnáct to je zlatý věk. Můžete rajtovat na motorce nebo legálně souložit a pokud jste sirotek s neobvyklým nadáním, máte nadějné vyhlídky na to stát se hrdinou fantasy literatury. Třeba takový Pazel, jenž přišel o rodiče během arqualské invaze... pardon, tedy během osvobození Ormaelu, jak se podle hesla dějiny píšou vítězové přezdívá této části historie...

RECENZE: Jan Poláček, Spěšný vlak Ch. 24. 12 (pátá a určitě ne poslední recenze)

Článek od: Jan Pechanec - 25.01.2011

Spěšný vlak CH.24.12. lze doporučit každému vnímavému čtenáři, nicméně by nebylo vhodné ho doporučovat někomu, kdo se nachází v těžkém životním období. Román se hodí do klidných a tmavých večerů, kdy má člověk dost času k rozjímání nad světem okolo, kdy si dokáže vychutnat kvílení meluzíny v komínu a vrzání nedovřených dveří.

RECENZE: Adam-Troy Castro, Vyslanci mrtvých

Článek od: Jana677 - 17.01.2011

Užijte si neotřelou recenzi Jany Žižkové a inspirujte se jí pro soutěž recenzentů ;-) "Mé jméno je Andrea, Andrea Cortová, a ať je mezi námi hned od začátku jasno: nemám vás ráda! Není v tom nic osobního, museli byste se hodně snažit, abyste se zařadili do privilegované skupiny těch, které skutečně nenávidím..."

RECENZE: Robert von Stein Redick, Spiknutí Ryšavého vlka

Článek od: Michal Pavlič - 09.01.2011

Nedajte na prvý dojem, pretože je často chybný. Mnohí ľudia majú prekvapivo vyvinutú intuíciu a už pri prvom stretnutí vedia, s kým majú do činenia, ale iní sú na tom presne naopak a možno až po dvadsiatich rokoch manželstva si uvedomia, že z anjelskej tváričky, ktorá sľubovala harmóniu v papučkách, sa vykľula ujačaná hysterka. V sociálnej psychológii som bol poučený, že ľudí treba poznávať komplexne a tak je to aj s knihami. Ako je na tom Spiknutí Ryšavého vlka? Čo sľubuje na prvý pohľad a čím nakoniec je?

RECENZE: John Ajvide Lindqvist, Ať vejde ten pravý

Článek od: Jan Žlebek - 05.01.2011

Někdy to všechno padá, dny jsou šedivé a prázdné, ráno chutná po žiletkách a večer zas po rzi. Sídliště je opuštěné a páchne nesplněnými sny, vybledlé kontury umakartu svírají duši jako klec a ohlušující prázdnota panelákového očistce se zadírá pod kůži jako poezie Jáchyma Topola. Genius loci už dávno ztratil práci a jeho život se potácí mezi laciným alkoholem a podomácku vařeným fetem; ubohý strážný bůžek, který nedokázal ochránit ani sám sebe, natož pak místo, které měl střežit.

RECENZE: Jan Poláček, Spěšný vlak Ch.24.12.

Článek od: pagi - 03.12.2010

Do všeobecného povědomí se konec třiapadesátého roku zapsal politickými procesy a krutou zimou. A ve státním znaku nese český lev na hrudi místo rudé hvězdy hákový kříž. Protože válka trvala dlouho a skončila teprve když Vůdcovy tajné zbraně rozesely zkázu na východním pobřeží Spojených států. Martin Řezníček z Chrudimi, vlastně Walter Fleischner z Chrudu, byl při tom. Ale také byl při tom, když došlo k demobilizaci a nově vznikající mírová ekonomika Říše nedokázala absorbovat ten přebytek bývalých vojáků, mužů bez civilní kvalifikace, a na něho zbylo místo metaře. Měl štěstí.

RECENZE: Pavel Renčín, Labyrint

Článek od: Martin Stručovský - 25.11.2010

Začátek Labyrintu původně publikovaného na pokračování na autorově webu a v časopise Pevnost, připomíná filmovou sérii Saw, ačkoliv po několika epizodách se z jejího stínu vymaní. Na druhé straně se ale autor nevyhne srovnáním s celou  řadou dalších děl, jejichž ozvěna je v románu patrná, ač se toho dopustil nevědomky a zcela neplánovaně.

RECENZE: Arkadij a Boris Strugačtí, Stará spojení

Článek od: Alča - 18.11.2010

Do rukou se nám dostává útlý svazek prací, které napsali bratři Strugačtí v úplném prvopočátku své spisovatelské dráhy.  Druhá světová válka započala obrovský rozvoj vědy a techniky, na který přirozeně reagovala i rozvíjející se ruská vědecká fantastika.

POVÍDKA+UKÁZKA: Boris Strugackij, Ztracený v davu (Stará spojení / Staryje svjazy)

Článek od: Redakce - 03.11.2010

Světově uznávaní ruští spisovatelé v žánru sci-fi - bratři Arkadij a Boris Strugačtí - byli vždy vnímáni jako nedělitelná autorská srostlice. Že tomu tak nebylo vždy a od samého počátku, ukazuje tato malá knížečka. Najdete v ní pět malých próz, jež jsou tematicky svázány motivem "jiné paměti". Mohli bychom je označit za Arkadijovy a Borisovy juvenilie, a také první pokusy o společnou tvorbu - s komentáři Borise Strugackého k tomu, jak se rodil mechanismus této mnohaleté tvůrčí spolupráce. Česko-ruské bilingvní vydání.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Argo