RECENZE: Vilma Kadlečková, Mycelium I.: Jantarové oči

Je dvacáté šesté století. Domovskou planetou lidstva je stále Země. Lidé díky technologii vesmírných letů kolonizují vesmír a navazují první kontakty s jinými civilizacemi. Divoké vize o válkách s mimozemšťany se nenaplňují. Össeané jsou humanoidní, mírumilovní, ochotní komunikovat a podělit se o pokročilé myceliální technologie. Země s nimi navazuje diplomatické styky a čilý obchodní kontakt a přijímá je v duchu nejlepší tradice svobody slova a vyznání. Jak už to tak ale bývá, ne vše je takové, jak se zdá na první pohled. Vliv Össeanů rychle sílí, a to nejen díky technologické převaze a lidské závislosti na jejich vesmírných lodích, ale také díky až naivní otevřenosti lidské společnosti.

Válka idejí

Vilma Kadlečková svou románovou ságu rozvrhla do pěti dílů a tento obrovský literární prostor využívá do poslední kapky. Otevírá před čtenářem pečlivě a nápaditě vystavěný svět. Myceliální technologie, které Össeané lidstvu poskytli, postupně pronikají do doposud výhradně lidského prostoru a nenápadně se v něm zabydlují. Přinášejí lidem pokrok nebo potěšení, ale zároveň infiltrují lidskou společnost s cizostí parazita a vytvářejí spodní vrstvu skutečného konfliktu.

Spolu s technologiemi totiž přichází i össenské náboženství, obřady a mystika. A náhled na morálku a práva jedince diametrálně odlišný od lidského. Össeané dovedně využívají ochranu základních lidských práv a svobod a pod rouškou práva na svobodu vyznání pronikají do lidské společnosti a postupně ji ovládají. Lidé se tomu nejenže neumějí bránit, dokonce nemají vyvinuté ani mechanismy, které by jim umožnily aspoň poznat, co se ve skutečnosti děje, a dokázaly by nějakou obrannou reakci vůbec spustit. Vštěpovaná morálka jim říká, že pronásledovat druhé kvůli jejich odlišné víře a názorům není správné, a zabraňuje jim poznat, že tady ve skutečnosti nejde o svobodu slova a názorů, ale o bitvu idejí. O válku, v níž nakonec přežije ten silnější. Paralela se současnými západními demokraciemi, které obtížně hledají rovnováhu mezi ochranou svobody vyznání jednotlivce a ochranou vlastních zájmů před náboženským fundamentalismem, je zřejmá a je nosnou myšlenkou knihy. Přesahem, z něhož mrazí v zádech a který se nutkavě zadírá pod kůži. Čtenář může jen s narůstajícím děsem pozorovat sílící spodní proudy mimozemské invaze, která se na povrchu tváří jako diplomacie a politika, a přitom ničí lidskou společnost v samotném jádru.

Důležité věci se odehrávají vskrytu

V rovině čistě dějové jsou Jantarové oči směsicí dramatu o střetu odlišných kultur, politického thrilleru a špionážního románu. Šachová partie mezi Össeany, Zemí a Fomalhiwou se tu sice teprve rozehrává, ale děje se tak s rozmachem, který nenechává na pochybách, že v dalších dílech série nás čeká ještě mnoho překvapení. Autorka výborně zužitkovala parapsychologické schopnosti typické pro argenitový vesmír. Od gleewarinů pracujících pro össenskou tajnou službu se čtenář dočká levitace, energetických blesků i čtení v protonaci, čeká ho vyšetřující össenský kněz, který si s pomocí telepatie odpovědi bere bez ptaní a dovolení, nebo třeba úplně prosté věštecké sny. To vše se spřádá do sítě plánů v plánech cizích plánů, která se postupně stahuje kolem bezbranného lidstva.

Vesmírný kruh dokonalého bytí

Po stránce atmosféry a reálnosti mimozemské hrozby románu velmi svědčí začlenění össenských obřadů a mystiky. Össenská společnost je formou vlády teokracie. Prostředníkem a vykladačem božské vůle a práva je pouze kněžstvo. A je to vůle a právo velmi kruté. Zahrnuje mučednickou smrt, mrzačení, naprostou poslušnost či nelítostné tresty za herezi. Přitom však tyto prvky nepůsobí samoúčelně nebo jako snaha lacině šokovat. Jsou totiž klíčové pro pochopení motivů a akcí protivníka a věrohodnost odlišnosti. Össeané nejsou pro lidi cizí civilizací kvůli šedé kůži, divným očím, jejichž pohledem vám mimochodem dokáží vypálit zrak i mysl, nebo velkým uším, ale především kvůli akceptaci a podvolení se zcela jiné morálce a jejímu prosazování. To z nich činí cizince v pravém slova smyslu.

Lucas Hildebrandt

Vše, co doposud bylo řečeno, tvoří dužinu kolem jádra, jímž je hlavní hrdina. Lucasi Hildebrandtovi, poradci Rady pro výzkum a osídlování vesmíru, výchova a vzdělání daly možnost proniknout do samého nitra össenské společnosti a poznat ji tak jako na Zemi jen málokdo. Je mu jasné, že Össeané nejcennější a nejvíce ctěné lidské hodnoty tak úplně nesdílejí. Dokáže odhadnout jejich cíl, chápe pozadí jejich akcí na Zemi a dost možná by je jako jediný mohl překazit. Na pozadí velkých dějinných změn se odehrává ryze soukromý příběh muže, kterého přinutili vidět pravdu, jíž nechce čelit. Össeanů má plné zuby, zničili mu dětství, zničili jeho rodinu a připravili ho o veškeré iluze. Poznání skutečnosti z něj udělalo cynického a jízlivého pragmatika, který se odmítá angažovat ve ztracené věci. Zároveň však čelí smrtelné Morissonově chorobě, proti které neexistuje účinná léčba a k níž přistupuje stejně pragmaticky. Nemůže-li na ní nic změnit, soustředí své síly na plán, jak zbytek života prožít aspoň trochu snesitelně a důstojně. Právě v tu chvíli se ale s příchodem neznámého z Fomalhiwy otevírá cesta, jak na jedné frontě boj neprohrát. Lucas svůj soukromý problém odsouvá na vedlejší kolej a zbytky sil vrhá do poslední velké hry, jako by úspěch v ní mohl nějak změnit nebo zvrátit jeho osobní konec.

Významnou a pravděpodobně emocionálně nejsilnější částí Lucasovy dějové linky je jeho vztah s otcem, jemuž „vděčí“ za svou schopnost vhledu do össenské společnosti. Silná otcovská postava ovládá dění i ze záhrobí a nabízí jeden z nejzajímavějších konfliktů románu. Kdybyste věděli, co vaše dítě v budoucnosti čeká, dokázali byste ho na to nepřipravit? A kdybyste věděli, co příprava obnáší, dokázali byste ho připravit?

Lucasovo dilema, jeho otevření se nutnosti nějak reagovat na össenskou skrytou invazi a později i otevření se pocitům ohledně blížící se smrti, souzní s první z pětice össenských drog zasvěcení, jejíž jméno dalo románu název. Jeden šálek odvaru v össenské čajovně Lucase, i přes jeho pevné rozhodnutí s Össe a jejím světem již nikdy nemít nic společného, uvrhne přímo do středu osobní pekla.

Za vším hledej ženu

Pokud vůbec lze románu něco vytknout, jsou to výrazně slabší ženské lidské hrdinky. Zastupuje je nejistá a nezralá Pinky, dospělá Lucasova sestra Sofie a právnička Fiona. Ačkoli každá z těchto postav má v příběhu své nezastupitelné místo, nejsou Lucasovi rovnocenným partnerem nebo protivníkem a nemají takovou sílu jako on, jeho otec či Aš~šád z Fomalhivy. Situaci poněkud zachraňují Kamëlle či Maewëne z Össe, ale těm je aspoň v prvním díle pentalogie poskytnut výrazně menší prostor.

Co říci závěrem

Kniha je jako össenské trëighrü, jakmile ji jednou otevřete, nemůžete se už pohledem odtrhnout. Výborně funguje i jako napínavá sci-fi o prvním kontaktu a dobývání vesmíru, ale pozornému čtenáři nabízí přesah v českých vodách nebývalý. Přesvědčivě vystihuje nelidskou mentalitu mimozemské civilizace a předkládá podobenství o střetu odlišných kultur, zahalené do nablýskaného hávu efektních argia~luijských triků, temné mystiky, krvavých náboženských obětí a myceliálních technologií. Pokud máte rádi sci-fi, je takřka vaší povinností dát knize šanci. Pokud čtete raději fantasy, je teď pravý čas zkusit i něco jiného. A pokud vás fantastika nezajímá, věřte, že tahle kniha vás zajímat bude.

Velká hra o osud lidstva může začít…

Mycelium 1 Jantarové oči
Kadlečková, Vilma
Nakladatel: Argo
Obálka: Tomáš Kučerovský
Redakce: Viktor Janiš
Rok vydání: 2013
Počet stran: 324 
Rozměr: 150x210
Provedení: paperback
Cena: 348 Kč