RECENZE: Peter S. Beagle, Poklidné a tiché místo

Článek od: Jan Křeček - 08.09.2011

I přes zmíněné drobnosti ční román jednoznačně nad průměrem. Při hodnocení je proto třeba přihlédnout k několika skutečnostem - tou první je dobový kontext. Poklidné a tiché místo, které bývá právem přiřazováno k magickému realismu, bylo vydáno roku 1960. To je šest let před Bulgakovovým Mistrem a Markétkou a sedm let před Sty roky samoty Gabriela Garcíi Márqueze, základními stavebními kameny tohoto žánru! Druhou je neskutečná vyváženost a až hrdinské balancování na hraně kýče a patosu. A světe div se, Beagle k ani jednomu nesklouzne, i když prostředí k tomu přímo vybízí.

(NE)RECENZE: Chris Priestley, Příšerné příběhy strýce Montaguea

Článek od: Slayer - 26.08.2011

Měsíční světlo probleskovalo skulinkami mezi prkny zatlučenými na oknech. Rána se ozvala znovu, tentokrát blíže. Vycházelo to z jednoho pokoje na konci chodby. Novinář vtrhl zpátky do pracovny a bezmyšlenkovitě naházel své věci do tašky. Klopýtavě seběhl po schodech před dům, aniž by se jedinkrát otočil. Dveře na konci chodby se nepatrně pootevřely. Venku foukal studený vítr a během té chvíle co strávil v domě, nabral na síle. Vedle oprýskaných dveří visel dřevěný štítek. „Dům pana Montaguea.“

RECENZE: Sergej Lukjaněnko, Spektrum

Článek od: Alča - 10.07.2011

Dvanáct let po svém vzniku a šest let po premiéře u nás (Epocha 2005) se dostává ke čtenářům román známého ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka Spektrum. Sedm barev spektra představuje sedm planet, respektive sedm příběhů, které se na nich odehrávají. Každá planeta je jiná, nejen svým prostředím, ale zejména tím, jací tvorové na ní žijí a jakou podobu jí svou přítomností vtiskli.

RECENZE: Kurt Vonnegut, jr., Kolíbka už zase a jinak

Článek od: Martin Toman - 18.04.2011

Nakladatelství Argo přineslo svým čtenářům v roce 2011 dárek v podobě klasického díla Kurta Vonneguta (jr.) - Kolíbka. Dárek pečlivě zabalený - v brožované vazbě a v kvalitním překladu Jaroslava Kořána, který měl možnost Kolíbku překládat již v minulosti, takže výsledek de facto jen piloval k dokonalosti. Z celkového dojmu je patrné, že Argo chce jít cestou kvality a je v tomto kontextu bez rozdílu, bavíme-li se o kvalitě obsahové či kvalitě zpracování.

RECENZE: Maggie Stiefvaterová, Váhání

Článek od: Renata Heitelová - 21.03.2011

Váhání je stejně romanticky smutně a mrazivě podáno jako předešlý díl Mrazení. Ač se tentokrát odehrává v březnu místo pochmurného listopadu (Argu se termín vydání opravdu povedl), do jarního optimismu má daleko. Březen v Minnesotě je přece jen poněkud studenější než u nás.

RECENZE: Sergej Lukjaněnko, Trix Solier čarodějův učeň

Článek od: Alča - 17.02.2011

Známý ruský spisovatel se nespokojil se zařazením mezi slovutné autory sci-fi a moderní fantasy a pustil se do oblasti velmi náročné – psaní pro mládež. Náročné proto, že si tato věková skupina dokáže hodně rychle udělat úsudek a bez rozpaků knihu známého a populárního autora hodí do koše, pokud není dostatečně poutavá a zajímavá. Což není Trixův případ...

RECENZE: Adam-Troy Castro, Vyslanci mrtvých

Článek od: Jan Žlebek - 15.02.2011

Vesmír je hluboký a studený jako duše Andrey Cortové. Andrea Cortová, vyšetřovatelka Diplomatického sboru lidské Konfederace, má v životě dvě možnosti: buď doživotní otročina pro sbor, nebo ztráta diplomatické imunity. A jelikož za věci, které spáchala v devíti, jí půlka ras známé galaxie chce dopřát soudní proces a konopnou kravatu na krk, i Andrea raději přijme králův groš a motto „Pomáhat a chránit“.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Argo