RECENZE: Sergej Lukjaněnko, Nadchází ráno

Zloděj Ilmar, noční čarodějka a letkyně Helena, hromotluk Arnold a jeptiška Luisa – ti všichni jsou vinou prince Marcuse v pěkné kaši. Dočtení prvního dílu Chladné břehy tak ve mně zanechalo spoustu otázek. Přinese závěrečný díl dilogie kýžené rozuzlení? A kdo je vlastně Marcus? Vykupitel, pokušitel nebo jen malý zmetek, který tahá všechny za nohu? A co to vlastně ukradl, vědění celého vesmíru, či poklady Versailles?

Odpovědi najdeme, ale předtím si užijeme silnou dávku putovací fantasy říznutou akčními scénami jak z šestákových knih. Ilmar přežil vojenský zátah, ale zůstal odříznut od zbytku party. Na kobereček si ho nechá předvolat pastorek boží a odpustí mu všechny pozemské hříchy. Co ale s hříchy nebeskými, ty se poděly kam, ptá se Ilmar. A vzápětí zjišťuje, že odpuštění pozemských hříchů ve srovnání s nimi zase až taková výhra není, a to ani když mu je poskytl sám pastorek boží. Skupinkou proradných svatých bratří je vržen do míst, odkud není úniku, a rozpoutává se další řetězec dobrodružství. 

Lukjaněnkův styl je čtivý a překlad výborný, místy však užívá autor příliš mnoho slov, což čtenáře vábí k přeskakování vět nebo celých stran. Opravdovou perlou jsou ale postavy. Každá z nich je pečlivě vykreslená a má přesně vymezené pole svého působení. Ty, pro které nebyl dostatek místa v prvním díle, dostávají druhou šanci. Náš starý známý Arnold má svaly místo mozku, Luisa je protivná a sobecká. K dosavadní svitě se připojují i další. Marcus tak získává své apoštoly, prototypy různých vlastností a ctností, ale také nectností, a putování se stále více stává biblickým podobenstvím. 

Sergej Lukjaněnko má smysl pro detail. Vtipně jsou podány maďarské lázně, přičemž autor si neodpustil srovnání s těmi ruskými. A co taková podzemní říše? V minulém díle se hodně létalo. V Nadchází ráno se naopak leze pod zem. Symbolika „Nebe“ a „Peklo“ tak opět nenuceně promlouvá. Roztomile působí popis luxusního vybavení hotelového pokoje ruského špiona Farida Komarova. Toho samého Komarova, kterého o několik stránek později vidíme velmi prakticky vybaveného na náročnou výpravu. 

Pokud máte rádi akci, některé scény si docela užijete. Pokud jste spíše hloubaví, oceníte duchovno a více či méně skrytou symboliku. Jediné úskalí vidím v tom, že málokterý čtenář vyhledává současně akci a duchovno, a pokud už ano, tak zřídkakdy v jedné knize. To je hlavním kamenem úrazu textu. Možná, že Rusové to mají jinak, ale čeští čtenáři většinou ocení hlavně tu akci, případně vtipné dialogy. A kdo jde po zajímavých myšlenkách, které knize rozhodně nechybí, dost možná by ho mohly odradit bojové sekvence.

Přesto si myslím, že kniha si své čtenáře najde. Jen je třeba dopředu se připravit na v podmínkách našich luhů a hájů poněkud netypické čtení.

Nadchází ráno /Blizitsa utro/
Lukjaněnko, Sergej
Nakladatel: Triton, Argo
Překlad: Pavel Weigel
Obálka: Milan Fibiger
Redakce: Lucie Chládková
Rok vydání: 2012 Počet stran: 352
Rozměr: 120 x 185
Provedení­: paperback
Cena: 298 Kč