Straky na vrbě

Pamatujete si na mamutí antologii Legendy: Draci, kterou vydalo loni v zimě nakladatelství Straky na vrbě? Jistěže ano, na takovou událost se nezapomíná. Někteří z vás si jistě vzpomenou na povídku Hic sunt dracones od Jany Rečkové. Nakladateli Michaeli Broncovi se dokonce líbila tak moc, že si k ní objednal prequelový román. 

Abychom vás nalákali, přinášíme i poslední verzi programu. To abyste věděli, na co se těšit… Motivací pro vás může být i pozvánka na výstavu Ondřeje Janovského, který je jako ilustrátor spojen zejména právě se Strakami na vrbě.

Tvorové světla a temnoty jsou Zelaznyho ranou prací. Publikováni byli v roce 1969, ale po dlouhém pobytu v šuplíku. Teprve poté, co si Zelazny udělal jméno na jiných vynikajících, byť méně odvážných knihách, publikoval na radu svého kolegy z branže Delanyho i tento experimentální text. Jako mnoho jiných uměleckých děl předbíhajících svou dobu si i Tvorové světla a temnoty dlouho počkali na svůj kultovní status.

Co tedy může říct k Tolkienovu dílu profesor biologie? Překvapivě hodně. Předně je třeba poznamenat, že Neubauer je osobnost s velmi širokým záběrem, je mu blízká hlubinná psychologie stejně jako religionistika. O cestách tam a zase zpátky nese podtitul Malá rukověť k trilogii J.R.R. Tolkiena Hobit - Pán prstenů - Silmarillion & k (ne)pohádkám a autor si pokládá otázku, proč na čtenáře působí Tolkienovo dílo tak hlubokým dojmem. Odpověď hledá Neubauer v pohádkové struktuře vyprávění - tedy v cestě z našeho světa do tajemného a kouzelného světa tam a našeho návratu zpět, kdy se odtamtud vracíme proměněni.

Příslib humoru rozhodně nebyl klamný – autor mi stylem vyprávění i humoru sedl a vychutnával jsem si vtipy a zábavné situace, popkulturní narážky globální i specificky české. Určitě to není legrace na jedno brdo a asi každý srandymilovný konzument si přijde na své. Musím říct, že už ani nepamatuji, u které knihy jsem se při čtení v MHD naposledy tolikrát neudržel a zasmál se nahlas. Možná u nějakého ranného Pratchetta.

Již počtvrté přiletěl CONiáš do Prahy a tentokrát na sebe vzal podobu draka. Od deseti hodin ráno se v Městské knihovně na Mariánském náměstí povídalo, promítalo, prodávalo, hrálo, vystavovalo a neočekávaně i hrálo divadlo.

Jaká je tedy odpověď na úvodní otázku? Jan Pohunek se za svůj kousek nemusí vůbec stydět, podařilo se mu stvořit román, který potěší milovníky akce, intrik a především ty, co se rádi zasmějí dobrému vtipu.

Nedávno svět opustil James Patrick Hogan, jehož i v češtině vyšlé romány si připomeneme Pagiho recenzemi z archivu Sardenu...