Thymus vulgaris, Thymus pulegioides či Thymus serpyllum jsou jen některé z Padesáti odstínů tymiánu, se kterými se setkáme ve vzdáleném maličkém přímořském království. Ve světě však má velké jméno, každý zná jejich hlavní vývozní artikl: tymián, na tisíc způsobů. Monotónní život plný tymiánu nudí dokonce i královskou dceru, která by ráda poznala svět za hranicemi plný moderních vymožeností, ale místo toho se ztratí ve víru kouzel a řeckých mýtů.
Slovanská mytologie má svého Odyssea, jmenuje se Nikolas a pochází z Konstantinopole 10. Století. Jeho vyvolená se jmenuje Helena, ale k tomu, aby její otec svolil k sňatku, musí se z Nika stát nejlepší vozataj na hipodromu.
Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Lze to zpochybňovat, ale v žádném případě už nelze zpochybnit, že všechny nitky vedou k iluminátům. Pokud by s tím však někdo čirou náhodou odmítal souhlasit, pak by si měl dotyčný urychleně přečíst všechna jejich přiznání. A kdoví, možná si ostatní po pár dnech budou moci přečíst pro změnu jeho parte. Vždyť nikdo nesmí vědět příliš mnoho…
Když se pohne les, je zle. Minimálně všude tam, kam dosáhne zákeřná moc Černého hvozdu. Jakmile tě jednou pohltí, už není úniku – zapomeneš, co je lidské, a vzpomeneš si, co je bestiální.
Oblohu brázdí vzducholodě, podmořské hlubiny zase ponorky navigované mořskými pannami. Elektřina existuje jen v bájích a dřevo a knihy mají cenu zlata. V Archipelagu bojují dělníci za svá práva a v Raabu naopak procitají bohové. Oblaka páry a vůně magického pelyňku vás uhranou podruhé!
Kmeny staletých velikánů obrůstá tmavý mech. Z bahna vystupují silné provazce kořenů. A pak už jen zelené nekonečno; propletené šlahouny ostružiní, mladých doubků a šípků. Obrovské listy kapradin a jedovatě zelené kopřivy, jejichž ostrá vůně se mísí s pachem zahnívajícího bahna. A ticho – pokud ve větru není slyšet zlý šepot, který přivolává temná kouzla… Přesně takový je Černý hvozd.
Pamatujete na Stín modrého býka? Jak by ne, však je to nejlepší česká historická fantasy, nad kterou čtenáři chrochtají blahem i po šestnácti letech od vydání. Tak teď se prý jako Perunův blesk z čistého nebe objevil nástupce. Přemyslovu krev ke Stínu modrého býka opatrně přirovnal i sám nakladatel. Slyšte však verdikt recenzenta: Přemyslova krev připomíná Stín modrého býka jen stěží!
No jo, trochu jsme zaspali. Ale nic si z toho nedělejte – za všechno může Křeček! A pokud jste se nemohli dočkat, nezoufejte, říjnovo-listopadové Literární vyhlídky jsou tu!
Pokud v nějakém bazaru najdete malbu, na níž je přidělána mříž, raději si na koupi nechte zajít chuť. Každý malíř alespoň jednou za život namaluje obraz pro potěchu Ďábla a věci, skrývající se v takovém díle, určitě nechcete poznat.
Nejenže se nás s příchodem června konečně rozhodlo pozdravit léto, zdraví nás i množství knižních a komiksových novinek. Nemusíte se tedy bát, že byste léto prožil bez povinné knihy v ruce.
Pokud vám jméno Daniel Tučka nic neříká, vězte, že se prosadil jako zdatný povídkář (jeho povídky naleznete například ve sbornících Legendy: Prokleté knihovny, Excelsior, gentlemani!, Ježíšku, já chci plamenomet a dalších). Ve spolupráci s nakladatelstvím Straky na vrbě vyšla v roce 2012 jeho prvotina Umrlčí tanec a nyní do světa vyráží trojdílný román Pelyněk.
Franta Franta se dočkal už čtvrté knihy. A to je pádný důvod, abychom vyzpovídali jeho tvůrce a legendu Leonarda Medka. Bude pátý Dobrodruh? A v jakých verzích si můžete Ďáblovu obrazárnu koupit? Dozvíte se na následujících řádcích.