Lidé

V našem seriálu jsme se již dostali k písmenu „C“, a kým začít jiným než Arthurem Charlesem Clarkem (1917-2008). Leckde se sice dočteme, že tento velikán počal publikovat až v roce 1946, kdy mu v dubnovém čísle Astoundingu vyšla povídka „Skulina“ (1) a v květnu tamtéž nepoměrně vypsanější povídka „Záchranný oddíl“, resp. „Záchranná výprava“ (2), a že tedy pro naše téma počátků Zlatého věku není jeho dílo zajímavé, ale pravda je trošku jiná. Lépe by totiž bylo říci, že Clarke v roce 1946 začal publikovat své science fiction povídky profesionálně, zatímco pro nás jsou zajímavé jeho amatérské začátky.

Neuvěřitelně všestranným autorem byl Robert Bloch (1917-1994). Publikovat začal v roce 1934, a ještě za povídku „Pach octa“ (1) vyšlou v roce 1994 byl oceněn cenou Brama Stokera. Jeho tvorba je velice rozmanitá – je nositelem Huga za povídku „Vlak do pekla“ (2), variaci na příběh o Jacku Rozparovači napsal dokonce dvakrát, povídku „Cvokař a kočka“ (3) publikoval v roce 1983 v Hustleru.>

Dalším autorem, slavným již před nástupem Zlatého věku, který po jeho nástupu nezapadl, je William F. Jenkins (1896-1975), známý fanouškům dobré science fiction spíše pod přezdívkou Murray Leinster.

Učiňme nyní po vzoru největšího českého lyžaře, scifisty (když na vědeckém semináři konaném zhruba před pěti lety na Festivalu fantazie v Chotěboři bylo poukazováno na nepopiratelnou skutečnost, že sci-fi není nic jiného než zkratka pro Soubor Cimrmanovy fikce) a filosofa Járy Cimrmana v souladu s jeho teorií externismu slavný „krok stranou“, a řekněme si pár slov o něčem, co sice stojí trochu mimo hlavní proud počátků Zlatého věku, nicméně i o tom je na místě se, byť okrajově, zmínit.

Začíná to být opravdu zajímavé. Minule jsme nahlédli na neuvěřitelný rozsah tvorby Isaaca Asimova. Dnes si představíme autora, který oslňoval americkou mládež čtyřicátých a padesátých let, ale svůj triumf nikdy nepřekonal...

Už za sebou máme docela dost, aby nás Zlatý věk vtáhnul do svého průkopnického ducha mladé science fiction. Minule Jiří naťukl autory tzv. "Velké trojky" a dnes se bláže podíváme na známého profesora Asimova a jeho počáteční povídkovou tvorbu...

Minulý díl nám předestřel S. G. Weinbauma, kterého můžeme považovat za Máchu science fiction, který zemřel dříve, než-li mohl začít pořádně psát. Dnes se podíváme na jednu z vydavatelských ikon Zlatého věku, která napsala několik nezapomenutelných prací, z nichž několik se objevilo i v češtině.

V závěru minulého dílu jsem uvedl, že v rámci tohoto cyklu se chci zabývat v češtině dostupnými pracemi anglo-americké science fiction publikovanými zhruba od roku 1930 do počátku 40. let.