Počátky Zlatého věku 12: Velikáni i ti menší (Ackerman, Bester, Brown)

Americký autor Forrest J. Ackerman (1916-2008) je spíše než svou literární tvorbou znám svým působením ve fandomu (ocenění prvním Hugem v roce 1953) nebo svou činností na poli filmové publicistiky. Rozhodně se však nejedná o zapomenutou osobnost.

Pro českého čtenáře je naopak zmínka o tomto autorovi podstatná, protože Ackerman v roce 1982 sestavil antologii Gosh! Wow! (Sense of Wonder) Science Fiction, kterou v češtině pod názvem Úžasné příběhy vydalo nakladatelství AFSF v roce 1992. Toto české vydání, v němž vedle Ackermanovy povídky najdeme ještě povídky Roberta H. Wilsona, Jacka Williamsona (viz 10. díl tohoto cyklu), Edmonda Hamiltona (viz 11. díl tohoto cyklu), S. P. Meeka, Raymonda Z. Galluna, Johna W. Campbella, Jr. (viz 4. díl tohoto cyklu), a Amelie Reynolds Longové, je bohužel však pouhým velice kusým výběrem z originálu. Nic to však nemění na tom, že pro zájemce o období počátků Zlatého věku by měla být tato antologie povinnou četbou.

Z Ackermanovy dnes už téměř zapomenuté povídkové tvorby má český čtenář k dispozici kromě povídky „Němá otázka“ z roku 1950 (1), která však působí jako by byla napsána minimálně o deset let dříve, ještě jeho vůbec první publikovanou povídku „Víla z temnot“ z roku 1935, kterou napsal společně c C. L. Mooreovou – jedná se o nepříliš kvalitní povídku napsanou ve stylu temné fantasy odehrávající se na Venuši, v níž se její hrdina Pozemšťan Northwest Smith setká s tajemnou kráskou, která vzešla ze spojení Venušanky a vládce Temnoty.

Alfred Bester (1913-1987) byl vynikající a osobitý povídkář, ovšem ne každému jeho nedějové a přemýšlivé povídky vyhovují. Svá první dílka začal publikovat v roce 1939 zpočátku v méně významných magazínech (Thrilling Wonder Stories, Startling Stories, Astonishing), v červnu 1941 však s povídkou The Probable Man proniká do v té době nejprestižnějšího magazínu, jímž byl Astounding.

Během své první literární etapy zahrnující období od dubna 1939 do srpna 1942 (pak se odmlčuje a znovu počíná publikovat až v roce 1950) vydal celkem 14 povídek, z nichž bohužel v češtině je dostupná pouze jediná z nich, a to „Adam, ale žádná Eva“, která vyšla již více než před pětadvaceti lety v periodiku Světová literatura (2). Bester v této povídce vypráví příběh muže, který zapříčinil zánik veškerého života na Zemi, a jako poslední přeživší člověk se potácí po ruinách sterilní Země a hledá Evu, s níž by dal vzniknout novému životu. Žádnou však nenachází, ovšem příroda si umí pomoci i tak.

Isaac Asimov si povídky „Adam, ale žádná Eva“ vysoce cenil. Ve své autobiografii Já, Asimov (3) uvádí, že dle jeho soudu tato Besterova povídka, která vyšla v témže čísle Astoundingu jako Asimovův „Soumrak“ (viz 6. díl tohoto cyklu), byla daleko lepší a daleko propracovanější než cokoliv, co do té doby Asimov napsal.

Je pravdou, že v češtině Alfredu Besterovy vyšly jeho dva nejslavnější romány, Besterovy povídky jsou však beznadějně rozptýleny v množství antologií a časopisů. Tento nedostatek by mělo snad odstranit nakladatelství Laser-books, které plánuje v knižní řadě autorské profily vydání povídkové sbírky Alfreda Bestera Světlo hvězd (Starlight: The Great Short Fiction of Alfred Bester; 1976) – měla by obsahovat 16 povídek, mimo jiné i pro naše téma zajímavou povídku z roku 1942 Hell Is Forever.

Fredric Brown (1906-1972) byl jedním z největších humoristů science fiction minulého století. Své první povídky začal publikovat v roce 1940, svůj první román (který je v češtině rovněž k dispozici) mu vyšel v roce 1949.

Z jeho raných povídek však máme do češtiny přeloženy pouze dvě. Jednou z nich je hříčka „Hvězdná myš“. Lajka nebyla první, protože Brown v této své povídce z roku 1942 popisuje případ německého profesora (POZOR: nejmenuje se von Braun) žijícího v USA, který zkonstruuje a vyšle do vesmíru malou raketku, na jejíž palubě je myšák Mitkey.

Daleko významnější pro vývoj žánru je však Brownova povídka z roku 1944 „Aréna“. Za oběžnou dráhou Pluta se schyluje k obrovské bitvě – na straně jedné deset tisíc pozemských lodí s půl milionem vojáků, a na straně druhé obrovská flotila Cizáků chtějících dobít Sluneční soustavu. V tom do této začínající bitvy zasáhne mocná entita, která nahradí válku civilizací soubojem dvou jejich představitelů. Náhodně vybraní Pozemšťan a Cizák jsou touto entitou přeneseni na opuštěnou planet a tam se střetnou v souboji, v němž nezvítězí pouze síla, ale i vytrvalost a inteligence. Vítězství v tomto souboji dvou jedinců bude automaticky znamenat vítězství jeho rasy.

V této Brownově povídce je k naprosté dokonalosti doveden jeden ze základních kánonů Zlatého věku – do rukou jedince je vložen osud celé civilizace.

Zbývá snad ještě dodat, že povídka „Aréna“ je natolik nosná a výrazná, že se stala základem (scénář podle Brownovy povídky zpracoval Gene L.Coon) pro 18.episodu původního seriálu Star Trek vysílaného 19.1.1967.

1) Forrest J. Ackerman: „Němá otázka“ (Mute Question; mag. Other Worlds; září 1950), in Ikarie č. 3/1990

2) Bylo paradoxem předlistopadové doby, že přestože dobré západní science fiction vycházelo pomálu, dokázala se uchytit ve v té době nejprestižnějším časopise věnovaném vážné literatuře, jímž byla Světová literatura. Toto periodikum, které vycházelo 6x za rok, mělo téměř v každém čísle od počátku 70. let rubriku věnovanou moderní science fiction (v rozsahu zhruba tří povídek) pocházející nejen ze socialistického bloku, ale i ze západu.

3) Isaac Asimov: Já, Asimov (I, Asimov: A Memoir; 1994), Český spisovatel a Arcadia 1996; str. 121

BIBLIOGRAFIE ČESKY VYŠLÝCH SHORA UVEDENÝCH DĚL ACKERMANA, BESTERA a BROWNA

• Forrest J.Ackerman + C. L. Mooreová: „Víla z temnot“ (Nymph of Darkness; mag. Fantasy Magazine, duben 1935 a profesionálně in mag. Weird Tales, prosinec 1939), in ant. Úžasné příběhy, AFSF 1992

• Alfred Bester: „Ada, ale žádná Eva“ (Adam and No Eve; mag. Astounding, září 1941), in Světová literatura č. 6/1984

• Fredric Brown: „Hvězdná myš“ (The Star Mouse; mag. Planet Stories, jaro 1942), in Čtení č. 1/1976 a in ant. Vesmír je báječné místo pro život, Mladá fronta 1987

• Fredric Brown: „Aréna“ (Arena; mag. Astounding; červen 1944), in Exalticon č. 4/1991, in ant. Krajní meze - díl první, Talpress 1998, in ant. Síň slávy: nejlepší SF povídky 1929-1946, Baronet 2003

Předchozí 11# | Následuje 13#