publicistika

Se začátkem roku pořád někde někdo něco bilancuje. Vždycky se dá najít to dobré i to špatné, záleží na úhlu pohledu. Uplynulý rok byl jednoduchý jen pro málokoho z nás a nemá cenu nosit dříví do lesa ani trpaslíky do jeskyně. Nechme tedy stranou nám všem známé vnější okolnosti a ohlédněme se za tím, co se dělo na Sardenu. Jo, a kdyby vám to krapet připomínalo představovačku kapely na rockovém koncertě, tak podobnost je čistě náhodná.

Ještě pár dní a budeme mít za sebou ten nejpodivnější rok, jaký kdy drtivá většina z nás zažila. Nebojte se nic, nehodlám zrovna teď a tady spílat Covidům a vládám, přece si nebudeme kazit sváteční náladu.

Akademie science fiction, fantasy a hororu. Těchto šest slov stačilo, když jste chtěli ve fandomových kruzích rozvířit debatu. Vlastně jen zkratka: ASFFH. Kdo „s nimi je“, kdo „s nimi není“, jak hrozné bylo vyhlašování Cen ASFFH na Světě knihy, co si to ti akademici myslí, jaktože tuhle knihu ocenili, jaktože tamta se nedostala ani do nominací… Vzpomínáte si na ty časy, kdy ještě aspoň bylo o čem mluvit? Je tomu dva a půl roku, co ASFFH přešla do nových rukou. A od té doby nic. Je ASFFH mrtvá? Leoš Kyša říká, že ano. 

Pozor: obsahuje omluvu Zdeňku Rampasovi!

Hľadáme dobrých recenzentov
Zn. odmena istá
Alebo... Koľko stojí recenzia?

Karel Doležal je překladatel a spisovatel. Taky je jednou aktivní třetinou literárního seskupení Triumvirát. A k smrti rád je porotcem literárních soutěží - naposledy jsme ho nalákali na tuhle masochistickou dlouhochvíli my, sardenští. A zrovna teď si od něj můžete přečíst poslední listopadový nedělník na téma povinné četby. Tedy... Ne té školní. Takže povinná není a nejen kvůli tomu, že není školní, ale i z dalších důvodů.

Times, they are a-changin', zpívá už drahně let Bob Dylan. Něco o zajímavých časech by mohl vyprávět Terry Pratchett. Konec starých časů hlásal ostatně i Vladislav Vančura. Leonard Medek píše o tom, že časy se mění, zajímavé časy přeje zejména postavám knih a místo konce starých časů se zamýšlí nad jejich návratem na přední příčky žebříčku oblíbenosti. Vnímáte to stejně? A ke kterému období lidských dějin se nejraději vracíte vy?

Není tomu tak dávno, kdy článek Zkostnatělá česká fantastika způsobil na Sardenu ostré reakce tvrzením, že česká fantastika rozhodně nevzkvétá, ba co víc – zavání zatuchlinou. Eylonwai předložila hypotézu, že naše tvorba je plná klišé, opakujících se modelů a v porovnání se světovými trendy je zastaralá. Vzápětí se rozvinula diskuze, ve které byly vzneseny relevantní námitky. Avšak ani jedna z připomínek nebyla schopna vysvětlit závěry výzkumu Jana Pavliše v jeho bakalářské práci z roku 2016 zabývající se nákupními preferencemi čtenářů fantastiky.