Obrázek uživatele Leonard Medek

Historie

Členem již
3 roky 1 měsíc

Moje příspěvky

Nemůže to být manifest, protože nejsme literární hnutí. Ba dokonce ani spolek; vždyť někteří z nás se navzájem nikdy nesetkali. Nicméně…

Myslím, že každý vypravěč to zná: jsou historie, které vám straší v hlavě, ale jsou na nic, protože z nich máte jenom útržek – obraz, dva, třeba i tři, jenže zbytek chybí. Sám myslím, že kdybych si udělal pořádnou mozkovou inventuru, vydoloval bych jich aspoň dvacet (a to nepočítám ty, které mi v různých nepatrných fragmentech leží na disku; ty už jsou mimo, u těch se nevzdávám naděje, že je jednou doplním).

Times, they are a-changin', zpívá už drahně let Bob Dylan. Něco o zajímavých časech by mohl vyprávět Terry Pratchett. Konec starých časů hlásal ostatně i Vladislav Vančura. Leonard Medek píše o tom, že časy se mění, zajímavé časy přeje zejména postavám knih a místo konce starých časů se zamýšlí nad jejich návratem na přední příčky žebříčku oblíbenosti. Vnímáte to stejně? A ke kterému období lidských dějin se nejraději vracíte vy?

Máme pro vás jednu zatoulanou gratulaci k sardenským narozeninám, a protože Leonard Medek není jen tak někdo a je se Sardenem spjat od samého počátku, nevešlo se mu to přání na pohlednici jako ostatním. Chcete vědět, jak to tenkrát bylo? Jeho zcela osobní úhel pohledu je vám zcela k dispozici.

 

Slečna – či paní? – Eylonwai tady nedávno zveřejnila článek, kterým v sobotu po ránu leckomu zčeřila žluč. Mne nevyjímaje; ani ne tak tím, CO hlásala, jako spíš tím, JAK... (Že to celé mělo velmi útočný tón, mi přestalo připadat až při čtvrtém čtení; pocitu, že je mi tu vnucováno něco, o co ani v nejmenším nestojím, jsem se nezbavil dosud – ale o tom až nakonec.) Diskuse pod onou statí je velmi výživná, a leccos z toho, co tam padlo - hlavně reakci Leoše Kyši -, bych ochotně podepsal. Sám jsem ale měl pocit, že budu potřebovat trochu víc místa... Takže tady to máte. Jen mějte na paměti, že mluvím sám za sebe – aneb, jak to kdysi formuloval kterýsi z montmartreských klasiků, tuším, že Alphonse Allais: „To jest můj názor a já sám jej sdílím...“

Letošní povídkový vánoční dárek pro naše čtenáře napsal spisovatel Leonard Medek. Démon odjinud přišel přímo na Sarden a těší se, že vám mrazivě zpříjemní vánoční čas. Kdo zná tvorbu pana Medka, jistě tuší, že to nebude prvoplánové čtení, neb si se svými čtenáři i se slovy rád pohrává. Tomu, kdo se s jeho tvorbou dosud nesetkal, přejeme dvojnásob pěkné čtení, chytí-li vás Démon odjinud, otevře vám širokou škálu možností ke čtení, tvorba páně Medkova je vskutku bohatá.

Přejeme vám krásné svátky a spoustu skvělých chvil nejen při čtení této povídky.

Podivný regiment nazývá se nejnovější česky vydané dílo páně Pratchetta; v originále je to Monstrous Regiment a přímo v textu najdeme toto spojení přeloženo jako regiment obludný. Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat překladatelské kvality Honzy Kantůrka, domnívám se, že vůbec nejsprávnější by bylo adjektivum šeredný - a jestli na to nezapomenu, než se tímhle článkem propíšu na konec, ještě vysvětlím proč.

Nakolik si vzpomínám, prvním opusem Simona Hawka, který u nás vyšel, byl v roce 1992 nebo tak nějak román Batman: Honba za fantómem. Přesně vám to nepovím: tu knihu jsem už dávno komusi věnoval, nebyla nic moc a jenom zabírala místo v knihovně. Třetím byla před několika lety nevímkolikadílná fantasy sága; o té vám neřeknu, ani jak se jmenovala (myslím, že to bylo cosi se sluncem, ale přísahat bych na to nemohl), neboť v té době už jsem se o tlusto- a mnohašpalkové fantasy série přestal zajímat: lezou do peněz a až na řídké výjimky jsou všechny na jedno brdo. No, abych jejich autorům nekřivdil - možná na dvě až tři brda, ale víc určitě ne. 

Tak nám zdražili Ikáryji, paní Müllerová... - a to ještě není to nejhorší; koneckonců se to dalo čekat. Není to poprvé a nejspíš ani naposled, nehledě k tomu, že v porovnání s jinými Ikarie byla - a vlastně pořád ještě je - zázračně levným časopisem. Na druhou stranu nynější cenový skok činí zatraceně zpupných 34.5 % a jeho zdůvodnění v úvodníku ("za všechno může vedení firmy") vyznívá poněkud trapně, jakkoli může být i pravdivé...