RECENZE: Kurt Vonnegut, jr., Kolíbka už zase a jinak

Článek od: Martin Toman - 18.04.2011

Podrž v sobě robě malé,
stojí v Bibli svaté psáno,
poslechl jsem: jako dítě,
probouzím se každé ráno.

„Z knih Bokononových“

Nakladatelství Argo přineslo svým čtenářům v roce 2011 dárek v podobě klasického díla Kurta Vonneguta (jr.) - Kolíbka. Dárek pečlivě zabalený - v brožované vazbě a v kvalitním překladu Jaroslava Kořána, který měl možnost Kolíbku překládat již v minulosti, takže výsledek de facto jen piloval k dokonalosti. Z celkového dojmu je patrné, že Argo chce jít cestou kvality a je v tomto kontextu bez rozdílu, bavíme-li se o kvalitě obsahové či kvalitě zpracování.

Tento román, který bývá mylně řazen mezi SF literaturu, se stal inspirací pro mnohá pozdější díla známých autorů. Českému čtenáři se tak dostává do rukou již přes 50 let stará publikace, jejíž kvalitu prověřil sám čas. Nutno podotknout, že její nadčasové poselství bez jakýchkoliv potíží oslovuje čtenáře po celém světě i v 21. století. Než se však dostaneme k novele samotné, je důležité si říct pár slov o autorovi a o době, ve které kniha vznikala.

Kdo se domnívá, že ví, co Bůh činí, je bláhový“

Kurt Vonnegut se narodil v Indianopilis v roce 1922. Vystudoval biochemii (po válce i antropologii) a již od mládí tíhnul k literatuře. Zásadní vliv na jeho literární vývoj měly dvě životní události. Sebevražda jeho matky, kterou spáchala v roce 1944 na Den Matek a jeho nedobrovolná účast ve druhé světové válce, kde během svého věznění německými vojáky musel nosit těla do masových hrobů. Administrativní budova tohoto tábora měla adresu Schlachthof Fünf (Jatka č. 5)…

Ryba na souš vyvržená,
mořem rozhněvaným,
popadl jsem sotva dechu,
stávaje se sebou samým.

„Z knih Bokononových“

Román Kolíbka poprvé vyšel v roce 1963. V díle se odráží autorovy vyhraněné názory na studenou válku a soudobou posedlost západního světa východním náboženstvím. Do této společensko-politické satiry nenápadně vetkává své znalosti z oblasti chemie, fyziky (kterou vystudoval Vonnegutův bratr) i antropologie. Jak jsem již zmínil v úvodu, romám bývá mylně řazen mezi SF literaturu, což bývá způsobeno častým využíváním prvků sci-fi v mnohých autorových dílech. Pravdou však je, že Vonnegut své romány posouvá do SF reálií záměrně a využívá je jen jako kulisy pro rozehrání svých bizarních vizí a zápletek. Jeho dílo tak postupem času získalo nálepku  „underground“ či „postmoderna“. Často bývá neformálně označován za spisovatele „posledního soudu“, což asi nejpřesněji charakterizuje jeho literární styl.

„Nikdy není předčasné říci sbohem“

Vonnegut Kolíbku vypráví sugestivní ich-formou prezentovanou v krátkých úderných kapitolách, mnohdy připomínajících vypointované novinové fejetony. Stylizuje se do role začínajícícho novináře, píšícího knihu o autorovi atomové bomby dr. Hoenikkerovi. Při pátrání po jeho životních osudech se setkává s rodinou - pozůstalými dětmi a nechává se plynule vtáhnout i do jejich životních příběhů. V průběhu děje se pak těžiště románu přelévá z prvotního zájmu o atomovou bombu a jejího autora k filozofii a náboženství. Za kulisy druhé části knihy si autor vybral prostředí neexistujícího karibského státu - San Lorenzo a jeho smyšleného náboženství - Bokonismu, jehož hravý vliv provází knihu od začátku do konce.

„Všechny ty pravdivé věci, o kterých vám budu vyprávět, jsou sprosté lži.“

 Kdybych se měl pokusit vyjádřit, jaký má vliv tato kniha na své čtenáře v průběhu jednoho životního cyklu, vypadalo by to přibližně nějak takto:

  • Věk - 10 let: „Tati, já chci hobita!“
  • Věk - 15 let: „Nějací vampýři by nebyly?“
  • Věk - 20 let: „Nuda! To se nedá číst, žádný nahý baby!“
  • Věk - 25 let. „Hmm, odložím na později, ale…“
  • Věk - 30 let: „Zajímavé, i když docela těžké čtení…“
  • Věk - 40 let: „Svatá pravda, okamžitě se pod to podepíšu!“
  • Věk - 50 let: „Velký hold! Pláču dojetím…“
  • Věk - 70 let: „Jen pláču, už si nevzpomínám proč…“

"Kdo nedokáže pochopit, jak prospěšné náboženství může být založeno na lži, ten neporozumí ani této knize."

Závěrem bych chtěl podotknout, že Kolíbka je vynikající kniha. Avšak ne kvůli zvučnému jménu svého autora či jeho vědomostem. Ani z důvodu dobře zvolené zápletky či trefné satiry tehdejší doby. Dokonce ani kvůli mistrně použitým nábožensko-politickým konstrukcím. Ale především proto, že Kurt Vonnegut je prostě a jednoduše Pan Spisovatel a má to v sobě, jak se říká, „od Boha“. Nebo možná od Bokonona…

Kurt Vonnegut, jr.
Kolíbka /Cat´s Cradle/

Nakladatel: Argo
Překlad: Jaroslav Kořán
Obálka: Pavel Růt
Redakce: Miloš Urban, Milan Dorazil
Rok vydání: 2011
Počet stran: 236
Rozměr: 135 x 210
Provedení­: hardback
Stav: nové vydání

Komentáře

Přidat komentář