Dne 21. prosince, Anno Domini 2012, se měl konat konec světa. Alespoň podle senzacelačné interpretace ukončení dlouhého cyklu Mayského kalendáře. Nevyšlo to, a tak se z recenze neuleju. Kdyby se však obavy byly přece jen naplnily, mohlo to dopadnout například jako v novém českém románu Mondschein, čerpajícím z tradice dystopické a post-apokalyptické literatury.
Zloděj Ilmar, noční čarodějka a letkyně Helena, hromotluk Arnold a jeptiška Luisa – ti všichni jsou vinou prince Marcuse v pěkné kaši. Dočtení prvního dílu Chladné břehy tak ve mně zanechalo spoustu otázek. Přinese závěrečný díl dilogie kýžené rozuzlení? A kdo je vlastně Marcus?- 6521x přečteno
Hej, kámo, znáš Attika? Hustej tejpek. Poslední druid na světě, ale zapomeň na nějaký páprdy s artritidou v kostech a fousama po kolena. Tenhlencten Atticus O'Sullivan je fakt cool, nosí hóóódně drsnej meč, castí druidský kouzla, vypadá na jednadvacet (a nikoliv století) a žere Hvězdné války. A klíďo píďo by do skonání světa prodával čarovný býlí ve svým arizonským krámě, jenže to by se mu nesměly imrvére valit na hlavu problémy. A co se potíží týče, předpověď hlásí pro tenhle díl série solidní průtrž sračen.
Stěžejní myšlenka tohoto díla se lidem honí hlavou asi už nějakou dobu. Kdybyste mohli cestovat v čase a zabránit atentátu na Johna F. Kennedyho, udělali byste to?
Hra věží, čerstvá prvotina Daniela O'Malleyho, se navzdory autorovu titulu z historie odehrává v současném Londýně. Tedy v trochu magicky upravené současnosti, kde mají lidé různé superschopnosti – jako vstupování do snů, ovládání telepatie, předpovídání budoucnosti... – ovšem běžní občané o těchto aktech X nemají ani ponětí. A Šachovnicová skupina se stará, aby to tak zůstalo.
Obnovené vydavateľstvo Valiant Entertainment pokračuje vo vydávaní svojich resuscitovaných sérií. Po sériách X-O Manowar, Harbinger, Bloodshot a Archer and Armstrong sa na scénu vracia Shadowman. 
Tak ako sama čepeľ podnecuje k násilným činom, tak aj samotný majetok a jeho ochrana láka zlodejov. Adrenalín, napätie, test šikovnosti a prefíkanosti, možnosť predviesť sa, to všetko je pre zlodeja dôverne známe a príťažlivé ako telo milenky. A priznajme si, o samotné obohatenie sa ani tak veľmi nejde. Pochopia to len tí, čo niečo ukradli.
Před Pánem Prstenů tu byla jiná kniha, respektive jiný příběh, který profesor Tolkien vytvořil jako pohádku před spaním pro své děti...
Mysleli jste si, že Pán prstenů je jediné fantasy plné temnoty, výživné akce a brilantní závěrečné gradace nezadávající si s nefalšovanou katarzí? V tom případě vás musím vyvést z omylu. 
Moudrá slova říkají, že high fantasy nemusí být originální, protože staví na archetypech a přináší žánrovému čtenáři přesně to, čeho si žádá. Tak dobře, ale osobně radši zůstanu prosťáčkem, který ocení snahu o nějakou autorskou licenci a inovaci žánru, jakou přinesl třeba Markus Heitz se svými Trpaslíky. 
"Slunko celý den neslezlo z oblohy. Být člověk tak řeknu, že z toho vedra zemřu. Za prvé - já člověk nejsem a za druhé – mrtvý jsem už dlouho. Nebo spíše nemrtvý.
Takže podobnou knihu jsme ještě neměli. A nebojím se napsat: Budí úžas. Hrozí infarktem - každému potenciálnímu čekateli na důstojného nástupce sběratele pověstí Václava Cibuly a všech jeho předchůdců.
Recenze
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Daniel Palička / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
