LITERATURA: Robert Holdstock, Avilion

Životnost a chaos dávají tvar změně;
Pole je široké;
To je to místo, kde se toulá představivost:
Hon na zakázaný pohled, úsměv,
Nenadálý úskok a obrat, zrada,
Když se přítel změní v cizince…

Na úvod této recenze mi dovolte jednu osobní poznámku - Mám rád zakladatele analytické psychologie Carla Gustava Junga a jeho teorie o lidském vědomí, archetypech a kolektivním nevědomí. Když jsem se proto poprvé, začátkem 90. let, setkal v Ikarii s Robertem Holdstockem prostřednictvím jeho povídky „ Za domem je les a ten je plný kostí“, byl jsem unešený, ohromený, fascinovaný… a na celý život poznamenaný. Vůně tlejícího listí, hlohový keř či vychladlé tábořiště v hlubokém lese, již ve mně navždy budou vyvolávat zvláštní pocity a myšlenky.

Asi se mi proto nebudete divit, když se takto veřejně doznám, že mám v knihovničce pro tohoto autora vyčleněné speciální oddělení, ve kterém se nachází veškeré jeho publikace, které u nás od roku 1994 vyšly. Les Mytág, Hloubení či Fantóm v mých očích představují vrcholy autorovy tvorby, s dalekým přesahem za hranice fantazie a poznání lidského (ne)vědomí. A přestože s cyklem Keltika jsem se čtenářsky nikdy úplně nesžil, zpráva o skonání Roberta Holdstocka (pozn.: koncem roku 2009 podlehl po dlouhém boji ve věku 61 let těžké nemoci) mě hluboce zasáhla.

S tímto vědomím smutku a prázdnoty jsem byl konfrontován po celou dobu čtení jeho posledního románu Avilion. Veškeré pasáže týkající se v této knize života a smrti, cesty dlouhého umírání a opětovného znovuzrození, byly pro mě proto osobní a nedokázal jsem se u nich oprostit od myšlenek na samotného autora, který tyto pasáže psal s jasným vědomím svého blížícího se konce.

Pro čtenáře, pro které výlet do světa Rhyopského lesa, kde imaginace našeho nevědomí vytváří myšlenkové víry, které se v čase mění v pra-formy našich obav, strachů, ale i snů a tužeb - v takzvaná imága archetypů (zkráceně mytága), není jen pouhou zastávkou či krátkým zpestřením, ale životní cestou, pro tyto čtenáře bude proto čtení románu Avilion smutným pietním aktem.

Avilion, který přímo navazuje na období, kde končí Les Mytág, je románem o hledání svého místa v životě, o nutnosti smrti, ale i znovuzrození, které reprezentuje koloběh života v přírodě, jíž je člověk součástí. Kniha se úzce věnuje životním příběhům obou dětí Stephena Huxleyho – živočišné, nespoutané Yssobel a přemýšlivého, opatrného Jacka. Ve spirálách se vrací a dotýká všech míst, která tak důvěrně známe z předchozích románů cyklu, a pouze jen občas, nenápadně a velmi opatrně přikládá nové drobné střípky do úžasné mozaiky světa Rhyopského lesa.

Setkáme se tak s Amurngothy a jejich vyměněnci, bytostmi z legend a prastarých světů, kteří putují zemí po cestách, které jsou nám smrtelníkům již dávno zapomenuty. Narazíme na mytágo Odyssea a jeho legendu, notně pokřivenou vědomím, kterého ho stvořilo; stejně jako na Artuše a jeho putování do země mrtvým zaslíbené - Avilionu. Podstatnou část příběhu na svých bedrech nese i Legie ztracených, vracející se v čase, aby bojovala v dávno zapomenutých bitvách a na bezejmenných bojištích. Všechny tyto „postavy“ jsou vedlejší, přesto nemalou měrou přispívají k posouvání děje, jehož střed představuje právě Steven Huxley se svojí rodinou.

Nepíše se mi to lehce a možná je tato úvaha poznamenána právě vědomím, že nejsem schopen tento román posuzovat objektivně - každopádně, přes všechny výše uvedené příběhotvorné prvky a vysoké kvalitě autorského pojetí již na mě nedokázal Avilion zapůsobit tak silně jako třeba právě Les Mytág či Hloubení. Celý příběh mi přišel bez života a působil na mě dojmem deníku, prostoupeného nutností „katalogizace“ myšlenek a uzavření příběhu, který tak dlouho nedal autorovi spát. Jako by již životní síla, autorova zelená míza, byla za tu dobu bezezbytku strávena a zůstal jen samotný kmen silného příběhu, který si zaslouží své místo na slunci, který si zaslouží být vyprávěn.

Avilion jako román, který si vezmete, abyste zabili 10 minut ráno cestou do školy či do práce, nefunguje. Avilion jako znovuzrození příběhu Ryhopského lesa rovněž nefunguje - již nemá dost té živočišné síly, aby zažehl pochodeň další čtenářské generace. Avilion jako rozloučení s téměř dvacetiletým (a přitom mnohem starším – starým jako lidstvo samo) košatým příběhem, imaginárním a imaginativním prostředím, plastickými a uvěřitelnými postavami i nenápadným autorem samotným, funguje. Až moc dobře...

Avilion
Holdstock, Robert
Nakladatelství: Polaris
Obálka: Zdeňka Boušková
Překlad: Petr Kotrle
Rok vydání: 2010
Počet stran: 360
Rozměr: 18x11cm
ISBN/EAN: 9788073321543
Provedení: paperback
Cena: 259 Kč