SOBOTNÍ FILMOVÁ SRDCOVKA

Většina srdcovek je trochu staršího data. Dana Beranová má ale ráda film docela čerstvý.

Tento film vznikl podle stejnojmenné knižní předlohy a je prequelem k trilogii Hunger Games.

Děj se odehrává v době, kdy si celý Panem ještě líže rány po válce mezi Kapitolem a kraji.

Chudobou nebo dokonce hladem trpí i dříve bohatí obyvatelé Kapitolu, jako například Coriolanus Snow. V tuto chvíli je to jen ambiciózní mladík, který dře ve škole, aby mohl po získání stipendia na univerzitu. Žije se sestřenicí a babičkou, matku nikdy nepoznal, otce zabili během války v krajích.

 

Kraje jsou už desátým rokem trestány za svou rebelii a to hladovými hrami. Dvě děti z každého kraje musí nastoupit do arény a zde mezi sebou bojovat na život a na smrt.

Kapitol ztrácí o hry zájem, a tak doktorka Gaulová zapojí do her i studenty. Každý splátce z kraje dostane jednoho trenéra z Kapitolu. Z Coriolana Snowa se stává trenér dívky z 12. kraje - potulné zpěvačky Lucy Gray.

Tak jako vždy, jde i do tohoto úkolu Snow naplno. 

Právě pomocí Lucy chce zazářit a získat vytoužené stipendium. Začne jí pomáhat, zviditelňovat ji i sebe, snaží se v obyvatelích Panemu vzbudit sympatie právě k jeho splátkyni. Je to ale chůze po ostří meče, protože jako v každé totalitě, i tady se z prominentů stávají lehce nežádoucí. Nikdo neví, co bude přijato jako snaha o splnění úkolu a co už potrestáno za překročení hranice zákonů. Hladové hry se tak rozjíždí nejen mezi splátci, ale vlastně v celém Panemu a umírají i kapitolské děti. 

Aby toho nebylo málo, navazuje Coriolanus Snow se svou splátkyní Lucy Gray čím dál těsnější vztah.

 

 

Film mistrně ukazuje tenkou hranici mezi dobrem a zlem, mezi dobrým skutkem učiněným jen pro svůj prospěch a naopak. Sledujeme cestu C. Snowa, ve kterém se stále pere jeho neutuchající snaha vyšplhat se výš s občasnými záblesky vlastního lidství.

Herci jsou pro film velmi dobře vybráni. Snow působí vznešeně, i když má na sobě několikrát spravovanou košili a hlady mu kručí v žaludku. Splátkyně  Lucy Gray je okouzlující a dokáže bavit davy i tváří v tvář nelehkému osudu. Doktorka Gaulová je i s úsměvem na rtech děsivá. Její postava zobrazuje vědce ve své nejhorší podobě. Provádí pokusy, které jdou daleko za hranice etiky. 

Naopak herec Peter Dinklage, který ve Hře o trůny skvěle ztvárnil Tyriona Lannistra, působí velmi mnohovrstevně a jeho pravé motivace vyjdou na povrch až na konci filmu.

 

Film nehýří efekty, ale je tam podle mě skvělý akcent na detail, který spolu se strohými poválečnými kulisami vytváří opravdu mrazivou atmosféru. Občas vysvitne sluníčko, když se na chvíli ocitneme ve 12. kraji, kde i přes hrůzu celé situace ještě lidé zažívají drobné radosti života. Ale opravdu jen na chvíli.

 

Ve filmu zazní mnoho písniček v podání Lucy Gray. Mají country nádech a jsou nádherné. Skvěle dotváří její profil i ladění společnosti. A taky nám odkryjí, jak vznikla píseň The Hanging Tree.

 

Věřím, že film nejen ve mně vyvolal otázky jako:  Kam až bych byla schopna zajít? Kdy se z oběti stává vrah? Je každé další zabití o něco snazší?

Balada o ptácích a hadech je dobrý film, ale dobře vám po něm určitě nebude.