RECENZE: František Novotný, Prsten od vévodkyně (Kroniky karmínových kamenů)

Františka Novotného je asi zbytečné čtenářům české fantastiky představovat. Tento laureát Ceny Akademie SFFH vstoupil do našeho povědomí díky trilogii Valhala – pravděpodobně jednomu z nejdůležitějších cyklů, vydanému na našem území po roce 1989. Ostatně, za poslední díl (Konečný den Valhaly) si v roce 2007 odnesl Cenu Akademie. Ovšem pak se po románové stránce zcela odmlčel, ačkoliv na psaní nezanevřel. Stačí vzpomenout novelu Útok na oceán (v Imperium Bohemorum), povídky Nový svět (v Memento Mori), Královna Šumavy (Pevnost 9/2009) a knihu o lodích – Plachty v ohni. Sám jsem si říkal, zda se ještě dočkáme dalšího románu. A odpověď na sebe nenechala dlouho čekat, protože už pár dní okupuje pulty knihkupectví nová kniha nesoucí název Prsten od vévodkyně.

První, co vás na knize upoutá, je obálka zachycující polonahou slavnou českou spisovatelku Boženu Němcovou. Už to dává tušit, že kniha bude svým způsobem lehce provokativní a kontroverzní, což se posléze ukáže jako pravda. Ale nepředbíhejme. Všechno hezky po pořádku. Na začátku vyprávění poznáváme pana Milbacha, který právě zdědil po zesnulé tetě obraz. Jak se ukáže, skrývá v sobě ještě jeden, který představuje právě obálku knihy. Pokud jste se pozorně dívali a nesoustředili se jen na určitou partii ženina těla, pak vám neušel prsten s červeným kamenem na levé ruce.

Právě on se stane společně s ukojením chtíče katalyzátorem, který se projeví Milbachovým transportem do minulosti, v níž se stane svědkem událostí, odehrávajících se před, po narození a za života Boženy Němcové. Postupně odhaluje pravdu, zjišťuje, jakže to se slavnou spisovatelkou vlastně bylo a že to zase nebyla taková Matka Tereza, jak nám to dneska vtloukají do hlavy kantoři během hodin českého jazyka. A jak časem (konkrétně ve druhé části) zjistí, má s Boženou Němcovou společného víc, než by si vůbec kdy pomyslel. Nemusíte se však obávat žádné nudné exkurze do historie. Naopak! Autor dokázal všechny události nádherně zakomponovat do vlastního příběhu, takže žádné problémy absolutně nehrozí. Po celou dobu budete napnutí jako tětiva luku Robina Hooda a budete si říkat, co všechno je pravda a co naopak autorem dokonale vytvořená fabule. Naposledy mě takhle za nos tahal jiný mistr mystifikace – slavný Dan Simmons v románu Drood.

Samozřejmě nechybí klasické věci jako vývoj hrdiny. Na úplném počátku ho poznáváme jako docela pěknou svini – bývalého příslušníka StB, který kdysi představoval prodlouženou ruku totalitního režimu. Jenže na úplném konci je z něj někdo úplně jiný a za proměnu charakteru nemůže pochopitelně nikdo jiný než žena. Jak vyjde najevo, není tenhle režim zase tak mrtvý, jak si myslíme, a určitou podobnost lze najít už za Bachova absolutismu. Rozhodně je nutné obdivovat Františka Novotného za všechny znalosti, kterými disponuje a nebojí se je využít coby zbraně k obohacení příběhu. Což se projevuje na všem od chování postav, přes dobové poměry, až po jazykovém vyjadřování a používání německého a latinského jazyka (doplněného o překlad umístěný v zápatí knihy). Psát takovýto příběh není žádná legrace, protože stačí jedno zaškobrtnutí a celkový obraz se rozbije. Jenže když už to jednou umíte a necháte historií procházet hrdinu ze současnosti, to už si pak můžete dovolit cynicky okomentovat i takové události jako otevření Národního divadla.

A tohle všechno dovede hrdinu až ke karmínovým kamenům, z nichž jeden je i v prstenu od vévodkyně a o kterých se říká, že mají magickou moc. S dalšími předměty se jistě setkáme v příštích dílech velice ambciózní knižní řady Kroniky karmínových kamenů, kterou František Novotný tímto románem zahajuje. A domnívám se, že i tam budou hlavním elementem zla komunisté, nacisté a jejich další historické obdoby, které se snaží odhalit tajemství kamenů a zmocnit se jich a využít je.

Knize tedy nemohu nic vytknout. Pravda - trochu proti srsti mi bylo přílišné množství sexuálních scén, které ale měly v příběhu své opodstatnění. Na druhou stranu však záleží na vnímání každého čtenáře. Každopádně mě měl František Novotný na lopatě od první stránky.  Prsten od vévodkyně mu rozhodně v jeho literárním portfóliu ostudu neudělá, protože je fascinujícím a strhujícím vyprávěním. Po celou dobu mi běhal mráz po zádech a nezbývalo nic jiného, než nevěřícně kroutit hlavou. Pokud chcete taky nevěřícně kroutit hlavou a nechat se unést dobrým příběhem, který se vám po přečtení vpálí do mozku, pak není co řešit. Tady jste totiž na správné adrese. 

Prsten od vévodkyně
Novotný, František
Nakladatel: Zoner Press
Obálka: Ján Lastomírsky
Redakce: Františka Vrbenská , Pavel Kristián
Rok vydání: 2011
Počet stran: 368
Cena: 259 Kč

Ukázka: