První dva díly skončily, jako by se dál už nemělo nic stát. Všichni žili šťastně až do smrti a víc vlastně není potřeba vědět. Ale jak už to tak bývá, šlo jen o ticho před bouří a ta začíná v Menu číslo 3.
Oko temnoty je třetím střípkem Weeksovi barevné mozaiky. Původně se mělo jednat o trilogii, ale už teď je jasné, že bude minimálně další tlustá kniha a čekání na ni bude ještě mučivější než čekání na Oko temnoty.
Kniha Turbulentní vesmír je výsledkem čtyřleté spolupráce pánů Miroslava Žambocha (Seržant, Čas žít, čas zabíjet) a Tomáše Bartoše (Žoldnéři). A jak to dopadlo?
Kdo by neznal kultovní Vetřelce, dětem způsobující noční pomočování. Nakladatelství Baronet připravilo pro milovníky sci-fi hned celou trilogii Vetřelec. Všechny tři knihy vyšly v roce 2015 a od konce října jsou k mání i v jednom společném pěkně udělaném boxu. Každý díl si vzal do pera jiný autor, oprášil látku z trochu jiného směru a s odlišnou čtivostí.
Slunce v Podmoří pohasíná a staří bohové nehnou ani prstem pro to, aby zachránili národy před hladem, tmou a zimou. Mladší bohové se snaží, ale je jich jen pár a zdaleka nemají takovou moc. Jak se ale zdá, je tu naděje – Víly mají zdroj moci, který by mohl zachránit celé Podmoří.
Skladatel Johannes Brahms, ten se narodil v Německu (dnešním, že...). Příjemný, činný a vážený. Napsal i Uherské tance, ten nádherný opus všech opusů. Kdepak k nim přišel, co? Vždyť to byl Germán, ne? Že by už tehdy znal zapadlé oblasti Rakouska-Uherska? Umírá tři roky před koncem století. Po jeho úmrtí, přesněji za měsíc, vydává Bram Stoker tlustospis s podivným titulem: Dracula. Náhoda?!
Pověst o sedmi městech Ciboly slibovala nesmírné bohatství stejně jako bájné Eldorádo. Nic se od té doby nezměnilo, ani za stovky let se lidé nepřestávají honit za poklady.