RECENZE: Henry James, Strašidelné příběhy

Článek od: Martin Stručovský - 24.02.2013

Nakladatelství Albatros válí. Nejdřív nám začalo pomalu kompletovat spisy hororového klasika Howarda P. Lovecrafta – ale ne v žádných paperbackových vydáních s kýčovitými obálkami, nýbrž v pevné vazbě se skvělou úpravou. Člověk by si řekl, že Albatros už ničím nepřekvapí, ovšem chyba lávky. Teď přichází na řadu další žánrový klasik Henry James, jehož kniha rovněž lahodí oku.

Henry James je u nás známý především příběhem Utahování šroubu. Inu, ten ve Strašidelných příbězích nenajdeme. Zato v nich najdeme šest dalších povídek, jejichž hrdinové se setkávají s duchy v nejrůznějších situacích. (např. zjišťování podrobností o životě zemřelého). Neděje se tak ovšem za doprovodu strachu, jak jsme v dnešní době zvyklí, nýbrž zvědavosti. Všichni hrdinové se totiž snaží zjistit, s čím mají tu čest, místo aby se dali na zběsilý úprk. Jako takový příklad uvedu třeba příběh Nájemné od ducha. V něm mladý student teologie narazí na dům, který v něm probouzí zvědavost a mrazení v zádech.

Všechny povídky mají několik společných věcí. Především musím vypíchnout zdařilou ich formu a s ní spojenou bravurně podanou psychologii postav. Díky tomu nebudete mít za celou dobu problém se do jednotlivých hrdinů vcítit a zakusit tak události, jimž jsou vystaveni. Dále je nutné zmínit podrobně popsané prostředí jednotlivých příběhů - dialogů zde najdeme opravdu minimum. Prim hrají právě myšlenkové pochody a popisy, s jejichž pomocí se autor snaží navodit atmosféru. Až do tohoto okamžiku by bylo všechno v pořádku. Psychologie je skvělá, popisy taky.  Zádrhel ale nastane, ve chvíli, kdy byste rádi zakusili něco ze strachu, kdy se chcete bát a vám najednou dojde, že na vás kniha v tomhle ohledu vůbec nepůsobí.

Právě z toho důvodu mě sbírka mírně zklamala, avšak neznemená to, že je špatná. Musíme prostě vzít v potaz, že většina příběhů spadá do konce 19. století, kterému kralovali Bram Stoker či Marry Shellyová a tehdy se prostě psalo jinak. A stejně tak čtenář vnímal strach jinak. Proto je velmi těžké hodnotit knihu z dnešního pohledu - lidé se tenkrát báli zcela jiných věcí, to zaprvé. Zadruhé je žánr dneska někde jinde, čtenář je zvyklý na přímočarejší styl, větší porci dialogů a méně popisů. A navíc upřednostňuje filmový styl před stylem květnatým.  Je to skoro to samé, jako kdybyste čtenářovi Kinga najednou dali nějaké dílo od Erbena - asi by to nerozdýchal.

U mladších ročníků tedy James pravděpodobně nezaboduje. Takže jaké skupině lidí jej doporučit? Především těm, kterým nejde hlavně  o zábavu, ale rádi si vychutnají zmíněné autorovy přednosti a atmosféru starých hororů. A zcela určitě nad knihou budou vrnět žánroví nadšenci, kteří si libují v literárních výletech do 19. století, jichž se  jim v poslední době moc nedostává. O to radši bychom měli být, že u nás Strašidelné příběhy vyšly, něco takového se opravdu neděje každý den.

Henry James
Strašidelné příběhy

Vydal: Plus
Překlad: Stanislava Menšíková
Obálka: Ladislava Gažiová
Redakce: Ondřej Müller, Petra Mejštříková
Rok vydání: 2012
Počet stran: 288
Provedení: hardback
Cena: 269 Kč

Přidat komentář