Otočíte hlavu a ihned si toho všimnete. Hodiny na zdi nejsou v pořádku. Chybí jim ručičky. Najednou máte nutkání podívat se z okna, ale víte, že to není dobrý nápad. Je vám totiž jasné, kde se nacházíte. Mimo prostor a čas.
Temný karneval je vskutku příhodný název. Sbírka je živým rejem povídek, z nichž každá má jinak barevnou a jinak ozdobenou masku. A co se skrývá pod nimi? Nu, na to už musí čtenář přijít sám.
Objevování vesmírných dálek je lákavé a spisovatelsky vděčné téma. Dalo by se očekávát, že v dnešní době intenzivního technického pokroku ztratí žánrová klasika, která u nás vyšla poprvé v roce 1978, své kouzlo a bude mladší generaci připadat zastaralá a mimo mísu. Ovšem Příběhy pilota Pirxe dokazují, že pokud autor umí skvěle psát a dát vyprávění etický a filozofický přesah, dokáže zaujmout i moderního čtenáře.
Marťanská kronika je klasika. Od prvního vydání u nás, v roce 1959, uběhlo spousta času, nicméně řada myšlenek, které se Ray Bradbury snaží předat čtenáři, jsou i v dnešní době velmi aktuální.
Jestliže prvnímu dílu trilogie byla některými čtenářkami vyčítána jistá rozvleklost děje a neustálé (a otravné) popíjení čaje, tak druhého se to netýká.
Vydání debutového románu českého emigranta Jaroslava Kalfaře u nás doprovází řada nadšených a pozitivních zahraničních recenzí. Publikující nešetří chválou a nebojí se přirovnávat k takovým peckám jako je Marťan, Solaris či nejnovější Faberův román Kniha zvláštních nových věcí. Pokud se ovšem Kosmonautovi důkladně podívate na zoubek (či spíše na raketové motory), zjistíte, že by se hodnocení dalo shrnout do jediné věty – mnoho povyku pro nic.
U příležitosti premiéry filmu Příchozí znovu vydáváme recenzi na knihu Příběhy vašeho života, v níž se nachází i povídka Příběh tvého života, podle níž byl snímek natočen.
Jen Sussmanová, Erin a Jeremy Durstovi, Rapl, Ed Hackney, Jon Verbecký a mnoho dalších. Jména lidí, kteří se bez varování ztratili a nikdo neví, kde se nyní nachází a jestli vůbec ještě žijí. Jednalo se o velkou ztrátu, která na několik měsíců úplně zastavila chod společnosti. Avšak žádná dystopie se nekoná, lidé se zvládli navrátit do normálního režimu bez zbytečného násilí a dali vše opět do pohybu. Ale to nic nemění na tom, že na Zemi zůstali pozůstalí. A právě o nich je celý příběh.
Po odbočce k dětskému čtenáři (Soukromý detektiv Matyld, 2015) se Jan Poláček vrátil k žánru, který by bylo možno nazvat životopisnou beletrií. Roku 2013 to byl Příběh spalovače mrtvol, který obsahoval novelu ze života Ladislava Fukse a něco na způsob biografické studie, nyní přichází oceňovaný autor s několika pohledy do života Jiřího Arvéda Smíchovského, pražského hermetika a válečného kolaboranta. A jak bývá u Poláčka zvykem, kniha je to důmyslná a pečlivě zpracovaná.