RECENZE: Vladimír Liška, Upíři a vlkodlaci v českých zemích

Není to tak dávno, co se nám Robert Curran snažil zábavnou formou představit upíry a vlkodlaky. Podobný úkol (byť seriózněji a racionálněji) si vzal na svá bedra i český záhadolog Vladimír Liška. Kniha je přehledně rozdělena do osmi (bez prologu a epilogu) tématických kapitol věnujících se určité oblasti. Tyto kapitoly si i samostatně představíme.

Po prologu, který nám představí upíry a vlkodlaky obecně, hned následuje první kapitola Draculovo tajemství. Ono se nejde věnovat fenoménu upírů a nezmínit nejznámějšího upíra (váš nářek je marný, Cullenovci). Je nám představen jak Strokerův román Dracula, tak i nechvalně proslulý Vlad III. Dracul. Nezdržíme se pouze v Transylvánii, ale podíváme se i do Číny a Indie a poznáme, že Dracula je sice prototyp „moderního evropského upíra“, avšak podobné pověry o upírech měli v Asii už před pěti tisíci lety…

Druhá kapitola Upíři v českých zemích se zaměřuje hlavně na záznamy z kronik dokazující, že ve středověku lidé na našem území opravdu v upíry věřili a podrobně představí nejznámější případ upírství na našem území – masový hrob v Čelákovicích, jehož obyvatelé zřetelně podstoupili protivampyristické rituály. Jen u něj se ale Liška nezastaví. Kromě dalších, nám známých lokalit se dozvíme i o církevních předpisech pro zbavování se upírů.

Další kapitola Kauza čachtické bestie se věnuje asi „naší“ nejznámější upírce Alžbětě Báthoryové. Zde Liška zaujímá docela nekompromisní stanovisko, kdy sice vyvrací některé známé pověry jako koupel v lidské krvi (krev se strašně rychle sráží, přemýšleli jste někdy nad tím?), nesnaží se z ní však sejmout vinu a udělat z ní nevinnou chudinku, jež padla za oběť intrikám uherské šlechty, jak je v poslední době „v kurzu“ ji prezentovat. I když spíše než jako upírku nám ukazuje psychicky i fyzicky nemocnou šlechtičnu, která se věnovala čarodějnictví.

Čachtická paní však nebyla jediná upírská šlechtična. Podivný případ českokrumlovské upírky nám vysvětlí, proč Karel Schwarzenberg na každém jednání vlády spí. Mají to chudáci v rodině. Ve své době se totiž věřilo, že kněžna Eleonora von Schwarzenberg je upírkou! Díky relativní novosti případu je nám i vysvětleno, jaká souhra náhod, pověr a nemoci asi tehdejší lid k tomuto přesvědčení vedla. Byť tento případ dodnes pokrývá nános záhad, jež nebudou asi nikdy objasněny.

Případ krvavého vraha Leopolda Hilsnera probere toto téma novodobých dějin pěkně z gruntu. Podíváme se rovnou do středověku na postavení a perzekuce Židů, abychom tento případ lépe pochopili. V dnešních hodinách dějepisu se zapomíná mluvit i o faktu, že Hilsner byl tehdy obviněn kromě vraždy i z černé magie.

Dneska už asi není nikdo, kdo by nezaslechl něco o Fenoménu psychického vampyrismu. Není to ovšem tak nový fenomén, jak se zdá…

Na chudáky kožoměnce se pak dostane až na konci v Tajemství vlkodlaků. Bohužel tu nemají, na rozdíl od upírů, takovou tradici jako například v sousedním Německu.

Na úplném závěru (tedy ještě před epilogem) jsou ukázáni Upíři a vlkodlaci ve světle moderní vědy. Ovšem tady se asi nejvíc projeví to, čeho jsem si všímal po většinu knížky  - opakování některých informací pořád dokola. To je jedna z mála věcí, které lze knížce vytknout. Jinak je to pěkně ucelený přehled informací o upírech (a trochu o vlkodlacích) z racionálního úhlu pohledu.

Upíři a vlkodlaci v českých zemích
Liška, Vladimír     
Nakladatel: Nakladatelství XYZ
Obálka: Thinkstock, Zdeněk Mareš
Redakce: Věra Marušková, Pavel Dvořák
Rok vydání: 2011
Počet stran: 192
Rozměr: 150 x 210
Provedení: hardback
Cena: 199 Kč