FILM: Anime jako fenomén

V posledních letech se zejména ve fantastice setkáváme čím dál tím častěji s pojmem ANIME.  Existují lidé, kteří slovo anime velmi dobře znají, ale najde se i spousta lidí, kteří o něm nikdy v životě neslyšeli. Pak se objevují otázky typu: Co je to vlastně anime? Odkud přišlo a jak je možné, že je najednou tak populární? Jak se obyčejný člověk k anime vlastně dostane? V tomto článku bych se rád zaměřil právě na takové otázky. Budu na ně hledat odpověď a postupně popíšu jednu z mnoha cest, které k fenoménu jménem anime vedou.

Když se řekne anime.

Nejprve je potřeba umět si pod výrazem anime představit něco konkrétního. Slovo anime pochází ze zkomoleného anglického slovíčka animation, které se v japonštině píše アニメション,což by Japonci četli jako animéšón. Termín anime se po celém světě používá k označování animované tvorby s výraznými rysy japonského stylu animace (velké oči, malá ústa, extravagantní sestřihy). Ale nemyslete si, že by se jednalo jen o pohádky pro malé děti. Anime pokrývá širokou škálu žánrů, od akčních seriálů, přes drama, až po kyberpunkové filmy. Většina anime tvorby vychází z mangy, což je japonský druh komiksu. Manga se od západního komiksu liší v několika směrech. Za prvé je vyjma první strany vždy kreslena černobíle a čte se zprava doleva. Za druhé bývá občas i lehce brutální, takže zapomeňte na roztomilé jednorožce a plyšová zvířátka. Běžnou součástí populárních dějových linií bývá krev a násilí. Jako příklad bych mohl uvést film, který běžel i několikrát v ČT a je to snímek s názvem Princezna Mononoke. Dnes už právem považovaný za klasiku.

Vývoj během desetiletí

Pokud bychom chtěli vypátrat původ anime tvorby, vydali bychom se až do roku 1907. Jelikož japonští animátoři neměli dostatek finančních prostředků, aby využívali stejně náročných technik jako například Disney, začala se forma jejich tvorby výrazně lišit. Ovšem svou charakteristickou podobu dostalo anime až v 70. letech minulého století, díky legendě tohoto žánru, Osamu Tezukovi. Jeho první televizní animovaný seriál Astro Boy započal éru vývoje televizního anime. Tezuka byl tím, kdo vymyslel většinu znaků, odlišujících anime od západní animace. Velké oči okoukal od Disneyho, malá ústa začal kreslit, aby ušetřil čas, nepřirozené účesy představil jako jednoduchou a levnou možnost, jak od sebe odlišit jinak velmi podobné postavy. Tezuka inspiroval mnohé další autory, kteří pak zakládají v 80. letech nový žánr zvaný „Mecha“. Jednalo se o souboje obřích robotů pilotovaných mladými teenagery. Tento žánr proslavil japonské animované seriály ve světě, protože se zčásti vezl na vlně nadšení z populárních Star Wars. Anime druhé poloviny 90. let se neslo v duchu remaků a kopií úspěšných sérií. Tento úpadek a stagnace byly příčinou hledání nových směrů a experimentální tvorby. Po roce 2000 se začali objevovat lidé, kteří doslova doma na koleni vytváří vlastní anime série a ti nejlepší z nich slaví úspěch. Bohužel v poslední době se anime potýká s nedostatkem mladých režisérů a animátorů, kteří by mohli nahradit současnou stárnoucí generaci tvůrců.

Češi vs anime

Směle prohlásím, že většina z nás na určité formě animované tvorby vyrůstala. Stačí si vzpomenout na večerníčky, které jsme v dětských letech sledovali. Krteček, Kluk z plakátu, Víla Amálka a všichni ostatní pohádkoví hrdinové nás s úsměvem na tváři učili základní principy morálky. I o pár let starší divácké publikum si přišlo na své. Ještě si živě pamatuji, jak jsem se každé sobotní ráno těšil na pravidelnou dávku animáků od Disneyho. Želvy Ninja jsem hltal pohledem a pokaždé jsem se rád pobavil u seriálu maďarské televize s názvem Smolíkovi. Pak se ovšem do popředí prodral fenomén, který šlo jen těžko přehlédnout. Objevil se seriál Pokémon a neuvěřitelně rychle získal na popularitě. Naneštěstí byl nesmírně prvoplánový, komerční a naivní, což bohužel celý žánr anime zadupalo hluboko do bahna pohádek pro děti. Ale i přes všechny tyto vady byl seriál Pokémon postaven na originální myšlence a navíc oblečen do slušivého hávu. Ale když člověk dospívá, zatouží po něčem, co nabízí trochu víc originality, temnější atmosféru a inteligentní zápletku. A právě moderní anime se na těchto vlastnostech zakládá. Kombinuje hutnou atmosféru a originální nápady s akcí, která je dávkována přesně podle potřeby.

Vlastnosti a rysy

Co stojí za pozornost, jsou rozdíly mezi anime a ostatními druhy animované tvorby. Jak už jsem zmínil výše, anime obsahuje několik nezaměnitelných rysů. Avšak liší se i dalšími vlastnostmi, které nemusí být na první pohled hned zřejmé. Například kompozice jednotlivých scén bývá většinou naprosto odlišná. Anime mnohem častěji využívá střih, což ve výsledku umocňuje efekt akčních scén. Kamera nebývá statická, ale naopak mění úhel záběru. Právě tyto metody umožňují v anime měnit dynamiku podle libosti. Následuje akční scéna? Střih je častější, záběry se rychle střídají a kamera je neustále v pohybu. Má přijít romantická chvilka nebo dramatický moment? Není problém, kamera zůstane statická a pohybuje se jen malá část záběru. Ale anime umí oslnit nejen nablýskaným zevnějškem, už samotný soundtrack bývá zvolen pečlivě, aby nerušil a naopak dodával potřebný říz. Osobně musím přiznat, že například hudbu ze sérií Naruto a Bleach jsem si zamiloval a nedám na ni dopustit. Kromě způsobu zpracování bych rád vyzdvihl i dějovou linii. Ty nejúspěšnější anime série stojí hlavně na chytlavém příběhu, propracované psychologii postav, emocích a na originálním prostředí. Často v sobě kloubí technologické výdobytky moderní doby a japonský folklór. Běžnou vlastností anime je i snaha diváka překvapit, odhalovat nečekaná rozuzlení, nebo třeba naznačit nějaký ten postranní motiv.

A to ještě není vše!

Bohužel jsem o anime nenapsal ani zdaleka vše (to by vydalo na menší knihu), ale pokusil jsem se ho přiblížit jako fenomén, který je celosvětově rozšířený a který dorazil i k nám do Čech. Přivál ho sem vítr z dálného východu, on se zde usadil a zapustil kořeny. Pevně doufám, že jsem alespoň zhruba nastínil vše, co se pod termínem anime může skrývat. A pokud se vás někdy někdo zeptá: Co je to anime? Budete mu moci šalamounsky odpovědět: Japonský styl animované tvorby s dlouholetou tradicí. Věřte mi, že je to úžasný a rozmanitý svět, který má rozhodně co nabídnout. Bohužel, bývá silně návykový.

Jako ochutnávku ze světa anime bych všem začátečníkům doporučil sérii nazvanou Naruto:

• Manga verze = čte se z pravého horního rohu do levého dolního rohu
• Anime verze = běžel i na Jetixu, ale to byla cenzurovaná verze pro děti bez krve a násilí a ještě ke všemu dabovaná

Pokud byste se chtěli na cokoliv zeptat, tak mi můžete napsat e-mail na apelttom@gmail.com, popřípadě odkazuji na český portál Konoha.