Honza Vojtíšek je matador současného českého hororu. Jihočeský spisovatel, který má na kontě tituly jako Kazatel, Sešívance nebo Ďáblův hřbet, se - pro někoho zcela nečekaně - vytasil s dětskou knížkou Bafni na něj! Jak dopadla?
Moje první dobrodružství je edice herních knih pro rodiče-gamebookáře, pro přípravu další generace hráčů už od mala. Prvním příběhem je Výprava do Okrového kraje, obrázková kniha plná hezkých ilustrací z prostředí africké savany. Hlavní postava pochází z malého kmene obývajícího korunu velkého baobabu, která si jednoho dne všimne, že jeho listy nezvykle žloutnou. Zápletka je jednoduchá: přijít na kloub, co se to s jejich domovem děje.
Dítka rostou a prožívají různá období. Jednou jsou uchváceny vesmírem, podruhé dinosaury a potřetí například oceánem. Pokud vaše ratolest prochází právě „oceánovou fází,“ zbystřete, tato publikace by mohla být to pravé.
V nedávném článku jsem se věnovala nejslavnějším světovým autorům fantasy/sci-fi a jejich dětské tvorbě. I v naší vlasti máme spoustu vynikajících spisovatelů, zabývajících se tímto žánrem, kteří zabrousili do vod pohádek pro nejmenší. Pokud toužíte oživit repertoár četby s dětmi, zde je výčet několika takových možností.
V zápalu sentimentální chvilky jsem dostal chuť sáhnout po něčem dětském. Pohodové pohádce, která zpestří můj obyčejně vážný výběr. Navíc autor islandského původu, to nemůže dopadnout špatně. Nedopadlo by. Kdybych si byl připomněl, komu bývaly pohádky původně určeny.
Možná se vám stalo, že máte děti. A možná jsou ještě malé na to, abyste jim předčítali cokoliv, co by se blížilo vašemu vkusu. Mám na mysli například Harryho Pottera nebo Narnii. A tak trpělivě čekáte a téměř z paměti čtete Pejska a kočičku nebo Krtečka. Jenže když už desátý večer po sobě Krteček potřebuje nové kalhoty s kapsami a stálé dokola opakuje celé martýrium k jejich získání, zákonitě vám začne cukat oko a vloudí se k vám stesk po vašich oblíbených autorech. A nenapsali oni náhodou i něco pro malé děti? Odpověď je samozřejmě ano, jinak by byl tenhle článek dost krátký a zbytečný.
Taky vám doma pobíhá princezna Elza, co tancuje a zpívá Let It Go ze známé pohádky Ledové království? Zbožňuje vaše ratolest bohatě ilustrované knížky s přiměřeným množstvím textu tak akorát, aby vám během čtení nedocházel hlas a zároveň jste neusnuli dříve než dítko? Pak zpozorněte.
Je to k zbláznění, jak některé příběhy na pokračování sami sebe posílají do kytek. Hře o trůny, nu dobrá, snad i Hvězdným válkám se to dá odpustit, protože v šoubyznyse jde koneckonců hlavně o peníze. Jaký důvod měl ale Vojtěch Matocha, aby horkou jehlou sešněroval první dva díly Prašiny, trilogie pro náctileté, a vytvořil nemastné neslané zakončení doposud epické ságy, to čert sám ví.
Prašina se konečně uklidnila. Slizký podnikatel Hrouda se vypařil, Jirka s En se vzpamatovávají z říjnových událostí, tajemný stroj stále tiká v hlubinách Šibeničního vrchu a vše pohřbily závěje sněhu. Jenže nad Prahou se opět stahují mračna. Po smrti Jirkova dědečka se městem začínají pohybovat divná individua. V části zvané Krchleby se probouzí kult vedený tajemným Melicharem. Co má za lubem? Může mu Jirka věřit? Může věřit vlastní rodině? Může věřit En?
Taky si někdy říkáte, že je to hrozné, jak ti mladí pořád koukají do mobilů? Jak už spolu neumí normálně mluvit? Jak pořád pracují nebo sedí u fejsbuků, instagramů a e-mailů? Aji v neděli?! No, nerad vám to říkám. Ale je nejvyšší čas stěhovat se na Prašinu.
Krásny pohraničný kraj ovládajú zbojníci. Kradnú a nechávajú obyvateľov okolitých dedín o hlade a bez prostriedkov. Náhodou do týchto končín zamieria čierny husári, obdarení čarodejníckou mocou. Potrebujú kováča a oddych pred ďalším putovaním. No udalosti sa zamotajú a všetkým zrazu začne hroziť oveľa väčšie nebezpečenstvo, ako zbojníci...
Naše redaktorka Petra připravila výběr čtení pro rodiče a ty nejmenší aneb co nového vyšlo s maximem obrázků a minimem textu, aby to zaujalo i dětské zvídavé očko.
Dovolte mi na začátek recenze citovat klasika, kterého nebude 90% čtenářů/ek Pupíků znát. Tenhle výrok Arnolda Rimmera mi přijde jako brilantní shrnutí osmého sešitu Pupíků. RIMMER: Nakonec se staneš tím, co nejvíc nenávidíš. Jen se na sebe podívej. Urážlivý, bezohledný, cílevědomý, necitelný. Podobáš se mi víc než já sám.
Co by to bylo za život, kdybyste si nemohli jednou za čas vyrazit na pořádné kraví dostihy? No myslel jsem si to, už si jej bez nich nedovedete ani představit, že? Tak to byste perfektně zapadli do druhého dílu lapálií kostěných přátel.
Ať už by PAX: Draugova oběť dopadla jakkoli, než se na ní podíváme, je nasnadě zhodnotit a shrnout celou sérii. PAX totiž dorazil úspěšně k poslednímu dílu, a tak se sluší a patří shrnout, zda to stálo za to.