RECENZE: Andri Snaer Magnason, Truhla času

V zápalu sentimentální chvilky jsem dostal chuť sáhnout po něčem dětském. Pohodové pohádce, která zpestří můj obyčejně vážný výběr. Navíc autor islandského původu, to nemůže dopadnout špatně. Nedopadlo by. Kdybych si byl připomněl, komu bývaly pohádky původně určeny.

Hned od začátku se totiž dostáváme do utopického světa, v němž lidé zapomněli, že život s sebou nese i mnohá trápení, výzvy a není jen o zábavě a blahobytu. Problémům bychom se raději vyhnuli, než je aktivně řešili. A současně si možná některé příliš nafukujeme, máme strach a volíme jednoduchá řešení. Takový svět, ve kterém se dá vše změřit, vyjádřit v číslech a nesedí-li do tabulek, je ouvej, může dávat smysl akorát dospělým. Děti se dívají na počínání svých rodičů s nedůvěrou a zmatením. Ve své upřímnosti a jednoduchosti ale mohou někdy paradoxně dojít k lepším řešením. Mají odstup. A jejich nevědomost může být výhodou.
Asi vidíte, že kniha nese jisté prvky Exupéryho tvorby. Avšak tam, kde je Malý princ pro určité čtenáře možná příliš nudný (filozofický), staví do popředí snadno stravitelný, ale přitom ne zcela jednoduchý příběh. O dívence před mnoha a mnoha lety, která nestála o nic jiného, než aby mohla žít spolu s těmi, které má ráda. Ke své smůle byla princeznou. A o její „blaho" se staralo až příliš mnoho dospělých. Příliš mnoho lidí, kteří pod rouškou dokonalosti a bezpečnosti neprohlédli intriky a nástrahy, které prorostly palácem díky jednoduchým řešením. A tyto motivy propojuje pavoučími nitkami s nedatovanou současností, kterou uvrhne v nefalšované post apo.

Truhlu času bych nedal žádnému dítěti číst samotnému. Na to má až příliš míst, kde jednoduše chcete být s rodiči. Máte chuť být jen tak spolu. A uvědomovat si, že díky všelijakým důvodům tato „normální věc"  není pro mnohé zas až tak normální. A to je podle mě dobře. Ideální na společné čtení před spaním. Protože dospělí mohou nahlédnout příběh zase ze zcela jiného úhlu. A třeba si o něm i s potomky promluvit.

K samotnému příběhu. Přes to, co jsem dosud řekl, nemůžu s čistým svědomím tvrdit, že by mě chytil. Funguje výtečně jako prostředek pro předávání myšlenek. Většinu času z něj ale čiší chlad a jakási beznaděj. Vlastně se vůbec nejedná o veselé čtení. Zlobíte se. Mrzí vás osud princezny, která nemá nejmenší vliv na to, jak s ní bude zacházeno. Je vám zle z ideologie, které se drží všichni kolem ní, ačkoliv sama o nic takového nestojí, což ji vhání do sporů s fanatiky, kteří „pro ni přece chtějí jen to nejlepší a ona si toho neváží". Všude kolem je cítit jakási nepříjemná ztuhlost. Knížka tedy většinu času příliš „nebaví", je ovšem otázkou, jak k takovému faktu osobně přistupujete. Ale číst povětšinou temný příběh bez náznaků na zlepšení je jednoduše těžké. Věk a životní zkušenosti budou v tomto ohledu hrát velkou roli.

Pohádka se tedy vůbec neostýchá jít do vážnějších témat – inflace, politika, intriky, přírodní živly, lidské utrpení, války, neustálý hon za něčím větším. Nečiní tak prvoplánově, ale na různých situacích dovede naznačit, že ne vše je na první pohled takové, jaké se zdá být. Věřím, že v tomto ohledu dovede dát mladším čtenářům solidní základ kritického myšlení.

Zvláštní pozornost si určitě zaslouží zpracování. Obálka se může pochlubit nádhernou, barvami hrající ilustrací a perforacemi. V době, kdy mnohé knihy hyzdí nevkusné citace, zářící ocenění (o nichž mnohdy nikdo neslyšel), se Truhla času skutečně příjemně vymyká.

Kolem a kolem se jedná o velice zajímavý a mně dosud neznámý druh dětských příběhů. Nebo příběhů, které se na první pohled tváří jako dětské. Rozhodně se jedná o náročnější kousek. Dokonce ani závěr nepřináší jasný happy end. Je třeba umět se o sebe postarat, ale také pochopit, že i ve svém životě máme skutečný vliv jen na minimum věcí. Některé musíme jednoduše nechat být a smířit svou mysl s nemožností neustále vše kontrolovat. Ať už jsou to děti nebo události ve světě. Co nejdříve si připomínat, že všichni jsme smrtelní. Tak to je. Dovolil bych si citovat Konfucia: „Každý máme dva životy, a ten druhý začíná ve chvíli, kdy si uvědomíme, že máme jen jeden."

P.S.: Příště, až zase budu chtít vypnout a jenom odpočívat, sáhnu podesáté po Potterovi. Některé jistoty mají v životě opodstatnění.

Truhla času
Andri Snaer Magnason
Nakladatelství: Argo
Překlad: Marta Bartošková
Redakce: Alena Pokorná
Rok vydání: 2021
Počet stran: 280
Vazba: vázaná
Cena: 348 Kč