Roger se má totiž stát kyborgem, s robotickými končetinami, křídly pokrytými fotočlánky, umělou kůží a očními bulvami velikosti žlutého melounu. On sám by se s tím vyrovnal s většími či menšími obtížemi, ale co jeho žena, jeho modla? Jak se změní jejich vztah po jeho proměně v monstrum? A co když projekt selže? Díky němu, technice, špatným výpočtům nebo některému z tisíců dalších faktorů. Bude pak to, co podstupuje, mít smysl?

Tik, tak. Tik, tak. Tik... tak. Slyšíte ten zvuk? To se mechanické srdce světa zadrhává, jeho tep slábne a běh Země v nebeském soukolí se opožďuje. Naštěstí je zde Hethor, hodinářský učeň a mládenec s citem pro čas. Když se mu jedné noci zjeví kovový anděl a uloží mu za úkol zemský stroj opravit, vyráží na dlouhou a strastiplnou pouť, která prověří sílu jeho víry.

William Gibson... Čítať knihu od autora s takto zvučným menom má vždy niekoľko úskalí. V prvom rade ju podvedome porovnávate z jeho predošlou tvorbou, v druhom rade ste už ale dopredu presvedčený, že autor Neuromancera nemôže sklamať a do tretice... spomínal som už, že autor Neuromancera nemôže sklamať?

Nakladatelství Laser-books se na sklonku minulého roku zaměřilo na kyberpunk v podobě dvou antologií - kyberpunkových reediovaných Zrcadlovek a "postkyberpunkových" Singularit. Začátek tohoto roku pak v edici Mistrovská díla science fiction vydá další román hlavního představitele subžánru zvaného kyberpunk.

Když se naši předkové sešli někde v jeskyni u ohně, vyprávěli si příběhy. Mýty a báje předávané z pokolení na pokolení, střežené a chráněné každou tlupou jako ten nejcennější poklad. Společně sdílené vyprávění skupinu stmeluje, vytváří její identitu, jasně rozděluje nás a ty ostatní. Ty ostatní, kterým jsme to neřekli. Je vždy jen otázkou času, než si nově vzniklé souručenství lidí vytvoří svou zásobárnu narací. Fanoušci sci-fi jsou novodobá tlupa. A tohle je jeden z těch příběhů.

Atmosféře knihy pak vévodí šero a tma, všeobecná stísněnost, veskrze děsivé kulisy. Tuto bezútěšnost tvůrce příběhu nastolil samotnou bizarní vizí Hluboké brány. Řetězy jsou staré a tak je téměř na denním pořádku, když se v hlubinách propasti ztratí jedinec nebo i celá budova. Každé novoluní si přidejte teror v podobě "stolování" Karneval. Připomínku londýnských ulic v okolí Whitechapelu zajišťuje neznámý "vysávač" pachtící po andělském víně. Odkazů, umně skrytých a zakomponovaných, na známá díla můžete bezesporu najít mnohem více, otázkou pouze zůstává, které si domýšlíte nebo jejich podobnost autor použil čistě nevědomě či náhodně.

Život je ako mesto visiace na reťaziach nad priepasťou. Je plný obmedzení, pravidiel a zákazov, ktoré ale držia spoločnosť pokope. Reťaze vymedzujú hranice relatívnej slobody a škrtia nás, ak sa nechováme v medziach normy. Túžime sa ich zbaviť, ale bez nich by nastal chaos, pád do hlbokej priepasti, tma... koniec. Uvedomujeme si to, ale vždy sa nájde niekto, kto sa chce oslobodiť a reťaze pretrhať.