ROZHOVOR (z BristolConu): Peter Newman

Název jeho webovek prozrazuje vše: „Run Pete, Write! Running, writing and the Peteness of being.“ O běhání se tam mnoho nedozvíte, ale o psaní a „péťovitosti bytí“ si tam můžete číst od rána do večera. Peter Newman žije v hrabství Somerset v Anglii se ženou a synem. Místo a syn nejsou pro tento text relevantní, žena ano. Spisovatelka Emma Newmanová s manželem úzce spolupracuje, namluvila audioverze knih z jeho druhé trilogie, zejména ale společně tvořili podcast Tea and Jeopardy (tedy „Čaj a nebezpečí“) ověnčený v roce 2017 cenou Hugo. Když už se Tea and Jeopardy někde objevilo živě, vystupoval v něm Peter Newman v roli saturninovského komorníka. A je to dost vtipné, doporučuji. U nás je Newman známý díky trilogii Tulák (Host, 2016, překlad Jakub Kalina, v orig. The Vagrant, 2015). Aktuálně dokončuje trilogii Deathless (Nesmrtelní), jejíž dva díly v angličtině už jsou na světě, třetí vyjde 11. června 2020.

Peter Newman byl zlatý, z lidského hlediska objev BristolConu. To není nic proti ostatním autorům, všichni byli moc milí a ochotní. Ale tohle setkání bylo jaksi speciální. Náš rozhovor byl nejdelší, po něm mi nabídl, že kdybych potřeboval někoho dalšího, sežene mi ho, a panel, kterému předsedal, byl nejlépe zorganizovaný a nejlépe vedený ze všech mnou zhlédnutých. Takového člověka na conu chcete. Až jsem se zastyděl, že jsem z jeho první trilogie četl jenom Tuláka.

Zajímavé odkazy pro anglicky čtoucí:
Stránky Petera Newmana
Twitter Petera Newmana

Rozhovor pro Fantasy Book Review z roku 2015
Rozhovor pro Fantasy Book Review z roku 2017
Rozhovor s Markem Lawrencem

Zajímavé odkazy pro anglicky mluvící:
Rozhovor s Timem Clarem
Tea and Jeopardy s G. R. R. Martinem z WorldConu 2017

Rozhovor

Série Tulák vyšla už před pár lety. Jak se na ni zpětně díváte?

Co si o ní myslím teď, když je dokončená? Vlastně na ní mám hezké vzpomínky. Tulák byl můj debut. Jedna z výhod toho, když vydáte prvotinu, je, že se o vás podle toho starají. Jezdíte na první cony jako autor, jste poprvé součástí panelů, máte autorská čtení – a tyhle chvíle jsou svým způsobem kouzelné. Takže když se na ty knihy ohlédnu, mám velmi příjemné vzpomínky.

Je to už nostalgie?

Ano, myslím, že ano. Tulák vyšel roku 2015.

Takže vlastně ne tak dávno…

Takže vlastně ne tak dávno. A Sedma vyšla v roce 2017, paperback v roce 2018. Takže to teď vnímám jako uzavřenou kapitolu. Taky všechny ty věci dopíšete o něco dřív, než vyjdou, takže pro čtenáře to není tak dlouho, ale pro mě je to trošku delší doba. Takže ano, je to nostalgie. A samozřejmě je tu vždy obava z toho, že se k těm knihám vrátíte a bude to trapné, ale tady se mi to neděje. Co se ovšem stalo… vždycky, když něco píšete, říkáte si, jak to další bude lepší. Představoval jsem si to jako graf, kde se v jednom kuse zlepšujete. Myslel jsem si něco jako: Dobrý, tahle knížka byla takhle dobrá, takže další knížka musí být o něco lepší a ještě lepší a ještě… Ale ve skutečnosti… ano, zlepšujete se v psaní, ale různé knihy vyžadují různé věci. Když jsem dokončil trilogii Tulák, chystal jsem se psát další věci a chtěl jsem něco, co v Tulákovi nebylo, ale zároveň jsem chtěl zachovat to dobré, co v Tulákovi bylo.

Zachovat to dobré a zlepšit, co chybělo…?

Takhle to nefunguje. Když si vytvoříte styl, který zdůrazní jednu věc, často tomu musíte něco jiného obětovat. A s tím se holt musíte vyrovnat. Rozhodnete se, co jiného chcete tentokrát zlepšit. Doufám, že celkově je všechno o něco málo lepší.

Když se podíváte na to, jak jste napsal, řekněme, první knihu Tuláka a na to, jak píšete teď, cítíte v tom rozdíl?

Ano. Další věcí je, že odlišné projekty mají odlišné hlasy. Tulák je napsán velmi konkrétním stylem, připadá mi správný pro daný svět, správný pro to, o co jsem se tam snažil – ale není nutně správný pro všechno, co napíšu. V Tulákovi je čtenář trochu odsunut, nejsme v Tulákově hlavě, jsme pozorovatelé a tvoříme si úsudek o tom, co dělá, jaký je. Oproti tomu v té nové trilogii jsem chtěl něco osobnějšího. Jsme v hlavách postav – a to je úplně jiný způsob psaní, minulý čas převažuje nad přítomným časem, slyšíte všechny myšlenky… Takže je opravdu těžké to porovnávat. A jsem si jistý, že ostatní to srovnávat budou. A vždy je zde autorský styl nebo preference, to se vždycky projeví.

Spolupracoval jste s překladateli?

V některých případech je dialog mezi překladatelem a autorem nutný, aby se vyjasnily věci, se kterými překladatel bojuje. Ale v mém případě se to nestalo. Bylo to jakože: Gratulujeme, tady to máte. A to bylo všechno. Nemusel jsem hnout prstem.

Každého autora se ptám: která z vašich knih by měla být přeložena do češtiny? Ale ve vašem případě je to jasné…

Ano, byla tu ta první trilogie, Tulák, druhá trilogie právě vychází, dvě knihy jsou na světě a třetí vyjde příští rok. Takže bych preferoval Deathless (Nesmrtelní), tu bych doporučil.

Můžete prozradit českým čtenářům, o čem nová trilogie je? A dá se to nějak srovnat s Tulákem?

Nějaké podobné věci se tam objevují. Je to svět s velmi podivnými bytostmi a věcmi. Je to takový mix z pohádek bratří Grimmů, nebo to, jak vnímám pohádky bratří Grimmů já. Opravdu se mi zamlouvá myšlenka, která se ve starých příbězích objevuje často, že sejít z cesty je nebezpečné, že vyjít ven po setmění je nebezpečné a podobně. V mnoha dnešních fantasy jsou hrdinové strašně heroičtí, jakože: jasně, jsou tu příšery, ale náš hrdina je na ně připraven. Pusťte mě na ně, já si s nimi poradím. Chtěl jsem vytvořit svět, kde by byl život pro obyčejného člověka děsivý. To na jednu stranu. A na druhou stranu jsou tu nesmrtelní, kteří se reinkarnují v tělech svých potomků, svých dětí a vnoučat.

To je taky pěkně děsivé!

To je taky děsivé. Chtěl jsem takovou pokřivenou nesmrtelnost. Ale oni pomáhají bránit lidství proti těm děsivým věcem. Ale taky jsou sami trochu děsiví. Je to takový podivný mix mezi vysokou fantasy a temnou a strašidelnou a podivnou fantasy.

Tak to se těším, až si to přečtu! Takže na tom teď pracujete? Jaké máte plány do budoucna?

Právě teď rediguji třetí knihu trilogie. A plány do budoucna mám, ale nemůžu o nich mluvit.

Ale no tak! Bude to v češtině, nikdo tomu nebude rozumět!

Uvidíme. Ale první věcí je teď pro mě ta třetí kniha.

Dobrá, moc děkuji za rozhovor.

Rozhovor – originál

The Vagrant and all the other parts were published a few years ago. How do you look at it now?

How do I think about it now, when it is finished? I have actually quite fond memories of it. The Vagrant was my debut novel. One thing about the debut authors is that you get a debut treatment. So go to your first conventions as an author, you go to your first panels, first readings – and there is a lot of magic connected to those times. And so when I look back on those books I have that quite fond memory.

Is it kind of a nostalgia already?

Yes, I think so. The Vagrant came out in 2015.

Not that long ago, actually…

Not that long ago! And The Seven came out in 2017 and the paperback in 2018, so it now feels like that chapter is closed. You also write the things some time before they come out, so for the readers it's not that long ago, for me it is a little bit longer, you know. So I would say nostalgia. And actually, there is always this worry that you go back to something and feel embarassment for it, but I haven't felt like this in this case. What does happen, though, is… there is always a thing about what you've written and then when you go for your next project, how you gonna make something better. I used to think that it is like a graph where you're getting constantly better all the time. I was sort of thinking: Right, well, this book was this good so the next book has to be extra bit on top, and on top, on top… But actually, what it is, I think is… yeah, there is a degree of your writing improving, but also different books achieve different things. So when I finished the Vagrant trilogy, I was trying to write the next thing. I wanted to do something that the Vagrant trilogy haven't done, while also doing all of the things that the Vagrant trilogy did do, but better.

To keep the good stuff and improve what was missing…?

It doesn't work quite like that. When you develop a style to emphasise one thing, you often have to sacrifice something else. So you sort of have to accept that. You decide what other things you want to do really well this time. I hope that generally everything is just slightly better.

When you look at writing, let's say, the first part of The Vagrant, and your writing now, do you feel the difference?

Yes. The other thing, of course, is that different projects have a different voice. The Vagrant is in a very particular style of writing, which I feel is right for that world, right for what I was trying to do there, but not necessarily right for every project that I write. In the Vagrant, the reader is slightly removed, you know, because we are not in the Vagrant's head, we are watching the action, and we are forming our conclusions about what he does, what he is like. Whereas with my new trilogy, I wanted something that was much more personal: we are in the characters' heads, that's very different writing style, you know, past tense rather than present tense, you hear all the thoughts… So it is very hard to compare, I am sure, obviously, other people will, and there is something of an author's style or preferences that will always come across.

Did you cooperate with your translator?

In some cases, there will be a dialogue between the translator and the author, because it's clear there are things that the translator is struggling with. In my case, that didn't happen, they were like: Congratulations, here it is, and that was is. I didn't lift a finger.

I am asking every author: What book would you like to have translated into Czech, but in your case it is clear…

Yes, there was this first trilogy, the Vagrant trilogy, the second trilogy is being published at the moment, the first two books are out, the third will come out next year. So I would like the Deathless, that would be the one I would suggest.

Can you tell the Czech readers what the new trilogy is about? Is it possible to compare it to the Vagrant trilogy?

There are some similarities, it is a world that has very twisted creatures and strange things in it. It is a bit of a mash-up of Grimms' fairy tales, or my take of Grimms' fairy tales. I really the idea in these old stories, that going off the path is dangerous, and going out after dark is dangerous and things like that. In a lot of our fantasy, the heroes are so heroic, like: Yes, there are monsters, but our hero is ready for that. Like take it, like I can handle it. I wanted to create a world where being a person living in this world was terrifying. So that's on the one hand, and then on the other there are immortals who reincarnate into bodies of their own descendants, their own children, grandchildren.

That's scary as well!

It's also scary. I wanted kind of sinister immortality. And they help defend humanity against these kind of things. But they are also kind of scary. It is sort of weird high fantasy on one hand, and grim and dark and strange on the other.

Looking forward to reading it! So this is what you are working on right now? Or what are your plans for future?

Right now, I am editing the third book in that trilogy. I do have plans for future, but I can't talk about them right now.

Oh, come on! It will be in Czech, nobody here will understand it!

We shall see. But the next thing for me is really the book three.

Ok, thank you very much for the interview.
 

Poděkování patří Polly Galisové, která mi pomohla s přepisem méně srozumitelných pasáží. Za případné chyby v přepisu a překladu může právě a pouze autor rozhovoru.
Thanks to Polly Galis, who checked some of the difficult parts of the interview. All remaining errors in both transcription and translation are mine.