RECENZE: Jacques Tardi, Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec

V šestákových románech, které se odehrávají na počátku dvacátého století, není nouze o šílené vědce, děsivé příšery, ďábelské vynálezy a neohrožené hrdiny, kteří se mezi tím vším prohánějí ve starodávných automobilech a v zatáčkách si jednou rukou přidržují buřinku. Na toto svébytné literární odvětví existují všehovšudy dvě kultovní parodie. Český film „Adéla ještě nevečeřela“ a francouzský komiks „Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec“.

Adéla (ta komiksová, ne masožravá) je spisovatelka, ale většinou místo psaní bývá na stopě záhadám a tajuplným zločinům, které otřásají Paříží. Rozhodně si nekreslete nějakou křehuli, co omdlévá na každé sudé stránce! Madame Blanc-Sec je svérázná, cílevědomá, elegantní žena, která se nikdy neusmívá. Pokud k tomu přičteme všechny její dobrodružné příhody, máme tu hrdinku, před kterou by musel smeknout svoji hučku i Indiana Jones.

Dalších postav je v komiksu jako na orloji a navíc každou chvíli používají „mistrné převleky“. Jejich povahy také nejsou vždy přímo odhadnutelné a sejmutím falešného knírku můžeme ve zlomku vteřiny odhalit ve starém kumpánovi úhlavního nepřítele. A příběh? Ten se zamotává a zamotává, až vznikne jakýsi dějový gordický uzel, a není výjimkou, že se čtenáři ani všech rozuzlení nedostane.

Po přečtení těchto řádků se možná leckdo chytá za hlavu, protože to rozhodně nejsou typické aspekty kvalitního díla. Vtip je v tom, že veškerý chaos a zmatečnost příběhu jsou použity schválně ve jménu parodie. Vždyť právě pro rodokapsy či příběhy, které vycházely na pokračování v novinách a časopisech, bylo typické, že autor mnohdy sám nevěděl kam se bude příběh dál vyvíjet a ani se nezaobíral jasným vykreslením postav, aby si tím získal čas a prostor pro nekonečné množství dalších dílů. Všechny zmíněné „žánrové chyby“ jsou ale podávány s lehkostí a humorem. Jak jinak si vysvětlovat stálé „Takže, shrňme si to…“ nebo třeba prohoz „Je to ale zapeklitý případ! Ani na šestákový román by to nebylo, nikdo by tomu nerozuměl!“.

Jacques Tardi, který stojí za kresbou i scénářem Adély, používá styl inspirovaný Tintinem od Hergého. Tedy jemnou obrysovou linku a žádné šrafování. Výtvarná stránka komiksu je čistě provedená, Tardi ovládá jak rozličné typy groteskních postav tak scenérie staré Paříže, které jsou vyobrazeny s pečlivou přesností. Děj je sice zašmodrchaný, ale vyvažují to fórky a narážky, které umožní čtenáři dívat se na komiks jako na zdařilou parodii. Na první pohled taky není jasná cílová skupina. Přestože obálka spíš vypadá na dětský komiks, autor myslel na starší čtenáře.

Takže nesuďte Adélu podle obálky! Nakladatelství Albatros nelenilo a vydalo hned tři díly jejích příběhů v jedné knize a nebyla tedy použita obálka originální. To, co se objevilo na povrchu svazku, je motiv ze zadní strany obalu DVD filmového zpracování a přes to plácnutá Adéla ze třetího dílu, navíc trochu rozpixelovaná zvětšením. Jak mazané!

Film o Adéle z roku 2010 natočil francouzský režisér Luc Besson a jmenuje se „Tajemství mumie“, což je další inovační zásah od Čechů. V původním znění nese film název shodný s komiksem. Přestože snímek z Tardiho knížek vychází a je z nich použito spousta scének a přesně stylizovaných postav, nedrží se příběhu nijak striktně. Hlavní dějovou linku už namíchal ve své sluji samotný ďábelský Luc Besson bez pana Tardiho. Je o záchraně v komiksech zamlčené Adéliny sestry. Zásadní problém filmu ale spočívá v nepřenesení celkového feelingu oné ztřeštěné parodie. Namísto toho se film snaží přiblížit hollywoodským trhákům a tak vznikají scény, ve kterých se děje něco parodicky absurdního, což je ovšem zachyceno ve zpomaleném záběru s procítěnou hudbou. Kvůli této zvláštní kombinaci se na „Tajemství mumie“ dívají kritici i diváci poněkud rozpačitě.

Takže si radši přečtěte komiks, ať nám v Albatrosu vydají i zbývajících šest dílů. Člověk stejně nemůže mít všechno. A kdo by vůbec dokázal ve filmu zachytit pravou poetiku Tardiho komiksu?

No, kdo jiný než Brdečka s Lipským! Tedy scénárista a režisér filmů „Adéla ještě nevečeřela“, „Tajemství hradu v Karpatech“ a „Limonádový Joe“. Kdyby v roce 1976 někdo duchapřítomně této autorské dvojici zaslal dva právě vyšlé díly Adély, možná by ještě přepsali chystaný scénář a dali tak v příštím roce vzniknout něčemu velkolepému. Ale dost historické fikce, od toho je tady přece nový komiks.

Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec 1, 2, 3 /Les Aventures extraordinaires d\'Adèle Blanc-Sec 1, 2, 3/
Tardi, Jacques
Nakladatel: Albatros Media - Plus
Překlad: Richard Podaný
Obálka: Jacques Tardi
Redakce: Ondřej Müller, Alexandra Horová, Lubomír Kuba
Rok vydání: 2010
Počet stran: 144
Rozměr: 210 x 300
Provedení­: hardback
Cena: 349 Kč