LITERATURA: Knižní tipy pod stromeček redakce Sardenu

Článek od: Redakce - 10.12.2010

Vánoce za dveřmi a vy stále ještě nevíte, čím potěšíte své blízké knihomoly hltající fantastiku? Rozhodli jsme se ulehčit vám bolestivé chvíle při vzpomínání na skvělé knihy vydané tento rok. Každý z redaktorů prošel svoji knihovnu a uvážlivě zapřemýšlel, která z knih mu letos nejvíce utkvěla v paměti. Snad vám naše tipy budou cennou inspirací...

Petr Vařák:

Impérium černé a zlaté
Adrian Tchaikovsky

Nikoliv z Laser-books nebo Tritonu, jak bychom zřejmě všichni čekali, ale z nakladatelství Zoner press, přišel debut roku 2010. Impérium černé a zlaté z klávesnice Adriana Tchaikovského je perfektní dobrodružnou fantasy se spoustou akce, humoru, romance a plány v plánech jiných plánů. A co víc, tahle kniha je i originální, což je, přiznejme si to, u dobrodružného žánru vysoce neobvyklé. Jednak je tady svět jako vystřižený ze steampunku, důležitější jsou však jeho obyvatelé. Lidé kdysi dávno převzali od hmyzu některé jeho vlastnosti a dnes jsou rozděleni do nejrůznějších národů pojmenovaných podle všemožných hmyzích druhů a svých schopností, máme tady např. Brouky, Kudlanky, Mravence, Vážky a to je stále jen zlomek. Právě tato přidaná hodnota v podobě Tchaikovského novátorství dělá z knihy lákavý titul nejen pro fanoušky dobrodružného čtiva, ale také pro všechny ostatní. (Recenze)

Jan Pechanec (Pechy):

Fyzika nemožného
Michio Kaku

I letošní rok byl na fantastiku nebývale bohatý. Ty stovky knih, které se mi nepodařilo přečíst, nemůže zastínit těch několik desítek, které mému zraku neušly. Když jsem si měl vybrat, která z nich by stála za doporučení, nebyla to jednoduchá volba. Téměř jasné vítězství si Ian McDonald neodnese, i když jsem si užil Řeku bohů, byť Brasyl se mi zatím vyhnul. Nakladatelství Baronet mě zasypalo nezapomenutelným Frankem Herbertem i věčným AC Clarkem, dokonce jsem se prokousal univerzem Duny z pera Andersona a Herberta mladšího. Silný otisk ve mě zanechala časovka Flashforward nebo military Vorpalový meč. První polovinu roku jsem se nechal okouzlovat Spiknutím 365 a velmi lituji, že jsem nezvládl vydržet do konce - rozhodně to nebylo kvůli nudě. Koukám se na tu hromadu obsahující Hvězdy české fantasy i sci-fi, přesto nevyvratitelně nejsilnější zážitky mi poskytlo Čerpadlo 6, ale vystavit ho nad všechny čtivé tituly stále nedokáži.

Po pečlivém srovnávání se mým favoritem stala populárně naučná Fyzika nemožného od Michia Kakua. Čtenářům nabízí nádherný přehled o současném stavu technického pokroku a vizí, kam by se toto odvětví vědy mohlo ubírat, ale pro milovníka sci-fi přináší spoustu vědomostí, díky kterým se nenechá snadno zmást pisálky, kteří si stále myslí, že k psaní science fiction stačí pouze využívat rekvizity fyziky, aniž by nemuseli nést odpovědnost za svou neznalost a blbnutí národa. Kromě jiného má Michio Kaku načteno a doporučí vám klasickou četbu z počátků vzniku moderní vědecké fantastiky. Skvělá a zábavná volba pro každého přemýšlejícího čtenáře. (Lamentina recenze)

Michal Pavlič (Majkl):

Popel a prach
Jarosław Grzędowicz

Ani neviete, aká je to fuška, vybrať jednu jedinú knihu vydanú v roku 2010. Faktom je, že tento rok bolo vydaných mnoho kvalitných príbehov (a ešte stále sa neskončil) a redaktor sa dostáva do neistoty. Túto? Alebo hentú? Nakoniec som sa rozhodol pre Popel a prach, príbeh nemenovaného hrdinu, ktorý je prievozníkom v Polosne, ale neistota nekončí. S Lament sme sa zhodli, že tento žánrový mix scifi, fantasy a hororu vôbec nie je jednoduché popísať či zaradiť. Napadali nás spojenia ako čírá melanchólia či jeden intenzívny a stupňujci sa pocit a napísanie recenzie sa stalo nečakanou výzvou. Neviete vybrať vhodný darček pre náročného a hĺbavého čitateľa? Skúste to s Popolom a prachom, navonok nenápadná kniha v sebe skrýva veľa, záleží len na čitateľovi, koľko hodnotného v nej nájde. (recenzia)

Renata Heitelová (Renča):

Hunger Games
Suzanne Collinsová

Z těch mnoha knih pro teenagery, co jsem letos četla a recenzovala, mne nejvíce zaujal první díl trilogie Hunger Games - Aréna smrti od Suzanne Collinsové, kterou vydává nakladatelství Fragment. Knihu jsem nechala přečíst i svou mámu, jež mi ji po několika dnech vrátila se slovy: "To bylo hrozné, kdy bude další díl?", takže se nemusíte obávat ji jako dárek věnovat i starším čtenářům. Dětem ale asi raději ne.

Trilogie nás zavádí do nedaleké budoucnosti světa Panem, jehož obyvatelé jsou nuceni každoročně posílat své děti do krutých Hladových her, podivné reality show, z níž z 24 vylosovaných dětí smí vyjít živé jen jedno. Příběh vypráví šestnáctiletá Katniss, jedna z účastnic her. V první třetině knihy jsme spolu s ní v mrazivém očekávání nevyhnutelného a pak už se nemůžeme odtrhnout od samotného líčení průběhu her. Není jednoduché sledovat děti, jak proti sobě intrikují a jakých zoufalých činů jsou schopny, aby přežily, přesto se i v tomto krutém prostředí dočkáme projevů přátelství a lásky. Recenze na první a druhý díl.

Zuzana Kocurková (Lament):

Čerpadlo 6
Paolo Bacigalupi

V tomto roce vyšla spousta svazků, které by se u mě mohly ucházet o titul „kniha roku“. Po pečlivém zvážení jsem dospěla k názoru, že kdybych měla doporučit pouze jediný titul, bylo by to Čerpadlo 6 Paola Bacigalupiho. Jeho tvorba je šitá na tělo čtenářům, kteří mají rádi vize budoucnosti, ale spíše než technologie je zajímá, co tyto udělají s lidským tělem a duší. Bacigalupi pouze extrapoluje ze současného stavu světa, demolování přírodních zdrojů a postupujícího odlidšťování, a nepředjímá nic opravdu vyrážejícího dech. To ani nemusí, o pocit úžasu se totiž spolehlivě postará zpracování těchto témat. Nejde o žádné bouřlivé alarmování, Bacigalupi pouze nastiňuje možnosti našeho vývoje, a činí tak s nesmírnou dávkou empatie. To by mohlo skoro znít jako čtení pro ženy a dívky, ale není tomu tak. Tohle je autor pro každého, kdo se chce ujistit, že se svými občasnými tajnými strachy o vývoj společnosti není sám. (Recenze)

Jan Žlebek (Žlebi):

Atrament - Kniha všech hodin 2
Hal Duncan

Narozdíl od svých kolegů, jsem byl při výběru osobní knihy roku z hromady letošního čtení zvýhodněn. Měl jsem v tom jasno na jaře a mám v tom jasno i teď. Dámy a pánové tleskejte ve stoje, přichází král večera! Atrament, druhý díl duologie Kniha všech hodin, vrhá své postavy do období po Apokalpse, kterou rozpoutal souboj nebeských a pekelných mocností v Pergamentu. Archetypální příběh konfliktu dobra a zla v autorově novátorském podání působí neobyčejně silně, bezpochyby i díky výborné práci s jazykem a doslova monumentální výstavbě textu. Rozvětvené linie příběhu se proplétají, časové roviny se kříží a dílo graduje v epickém závěru, který všemu nasadí korunu. Atrament představuje hutné čtivo pro odvážné čtenáře, nedává nic zadarmo a nezná slitování. Hala Duncana budete při čtení proklínat i zbožňovat, ale na konci bude jasné jedno: nezapomenete na něj. Recenze Atrament a Pergament.

Martin Stručovský (Sirius):

Nejlepší den pro umírání
Vladimír Šlechta

Rok 2010 byl opět velmi bohatý na fantastiku. Ačkoliv se ze mě stal v posledních letech skalní příznivec akční sci-fi, rád si vychutnám i dobrou nefalšovanou fantasy. A přesně takovou je i Nejlepší den pro umírání od Vladimíra Šlechty, který žánr pojímá po svém a opravdu hodně dobře. Opět vás čeká úžasná výprava do světa Krvavého pohraničí, kde proti sobě bojují lidé, orkové, trpaslíci a všichni elfové nejsou tak hodní, jak nás to naučil mistr Tolkien. Což dokazuje na postavě Thompsona - půlelfa, který je extrémně inteligentní a zákeřný. Pokud milujete opravdu kvalitní příběhy plné akce, napětí a nespoutané fantasie, propracovaný svět a dobře napsané povídky, určitě po této knize sáhněte, jedná se o knihu jako stvořenou do nefalšovaného zimního počasí. Neměli byste být zklamáni. A abych nezapomněl - už samotná obálka Miša Ivana dokáže nabudit tu správnou atmosféru. (Recenze)

Dalmatin:

Tajné války superhrdinů Marvelu
Jim Shooter a Mike Zeck

Tajné války superhrdinů Marvelu (BBart/Crew) - protože je to prostě KLASIKA - stáří 25 let je na kresbě sice zřetelných, ale to vůbec nevadí, protože příběh o boji na život a na smrt, o moci i o pokušení, v kterém účinkuje plejáda hrdinů i padouchů marvelovského světa je prostě "a must buy" pro každého fanouška komiksu. X-Men, Avengers, Fantastic Four, doctor Doom, Ultron i samotný požírač světů Galactus - ti všichni se stali hračkami v rukou mocné mimozemské entity Beyondera a hledají cestu přežití či vítězství. Pro českého čtenáře, který často trpí zmatkem v postavách superhrdinů i v jejich příslušnosti k různým týmům i nakladatelstvím, je to navíc pěkná navigační pomůcka. (Recenze)

A kdybych vybíral něco bez obrázků, tak bych dal nedávno dočtené Zero History od Williama Gibsona, ale on to vlastně není žánr SF/F, na druhou stranu, když si vezmeme, kdo to napsal...

David P. Stefanovič (DejF):

Drood
Dan Simmons

Dan Simmons není žádný troškař, není tak divu, že se ze všech autorů fantastiky možná právě on nejvíce přibližuje velikánům realismu 19. století. Minimálně délkou svých knih. A není také divu, že hrdinou poslední knihy, kterou jsem od něj zatím četl, je sám Charles Dickens. Respektive Wilkie Collins, Dickensův přítel, romanopisec, který - ač psaním svých románů velmi slušně vydělával - měl na Dickense celou duší žárlit, protože už za jejich života bylo jasné, že nikoli on, ale právě Dickens se nesmazatelně zapíše do dějin. A tak se není co divit zvěstem, že Wilkie Collins Charlese Dickense zavraždil.

Co si o tom myslí Dan Simmons a jaký je jeho názor na Dickensův poslední - nedokončený - román, Záhada Edwina Drooda, se může čtenář dozvědět v knize prozaicky nazvané Drood. Je to trochu horor, trochu thriller, ale hlavně rozsáhlý a pomalu vyprávěný (jak je ostatně u Simmonse zvykem) průvodce dobou a myslí jednoho z největších anglických (a světových) spisovatelů. Pokud Simmonse znáte, máte určitě poměrně jasnou představu, do čeho půjdete, i o tom, že rozhodně nebudete litovat. Nemáte-li s ním ještě zkušenosti, je Drood poměrně dobrou volbou k seznámení. Zvláště máte-li rádi Dickense. (Recenze)

Alena Zálešáková (Alča):

Brasyl
Ian McDonald

Z té hromady knih, která se letos v oblasti sci-fi a fantasy urodila, jsem si já osobně přečetla jen nepatrnou část. Mám-li nyní vybrat tu, která se mi nejvíce líbila a kterou bych doporučila na závěr roku třeba jako zajímavý dárek pod stromeček, bez váhání označím knihu s názvem Brasyl od Iana McDonalda, která vyšla ve spolupráci nakladatelství Triton a Argo.

Uchvacující koktejl tří různých příběhů, které se na závěr zvláštním způsobem prolnou, je dokladem výtečného vypravěčského umění autora i jeho smyslu pro zachycení zvláštní a nenapodobitelné atmosféry této zvláštní země. Já osobně ještě navíc oceňuji to, že příběhy samotné jsou natolik různorodé, že si každý čtenář určitě přijde na své. Svět budoucnosti je velmi zajímavou sci-fi, současnost nás zavede do zákulisí televizního vysílání i rušných ulic velkoměsta a příběh z minulosti je výtečným dobrodružným a akčním počtením.

Je jisté, že příběhy ze sluncem rozpálené Brazílie jsou tím pravým čtením pro dlouhé zimní večery a navíc chuť tohoto vynikajícího koktejlu vydrží na jazyku mimořádně dlouho. (Recenze)

Komentáře

Tak, to Impérium černé a zlaté ma neskutočne láka. Aj Nejlepší den pro umíraní... čo sa týka Iana McDonalda, akosi mu nemôžem prísť na chuť. Řeka bohů sa mi nepáčila, Brasyl sa opltí? :)

Řeka bohů byla z literárního hlediska i nápadů a zpracování skvělá, ale... Také jsem se úplně nesžil s postavami (s velmi dobře vystavěnými charaktery), ale prostě jsem se každou stránkou prokousával a první třetinu si neužil kvůli postavám, ve kterých jsem se ztrácel. Na Brasyl se naopak těším o Vánocích, kdy budu mít klid, nehledě na to, že mě navnadila výtečně vybraná ukázka a bezesporu i Alčina recenze.

Přidat komentář