RECENZE: Nikkarin, 130 - Hodní, zlí a oškliví

Na „Open party KOMIKSFEST!“ v pražské Meet Factory to vypadalo spíš na „fest“ než na „komiks“. Najednou ale umlkla hudba a na podium se plaše vyškrábal Nikkarin se svou novou knížkou, která se měla ten večer křtít. Mladý autor se radši opatrně zeptal, jestli vůbec někdo předcházející díl jeho komiksu četl. Valná většina zvedla ruce. Napětí opadlo. Nikkarin bavil publikum historkami, jak ho po práci na komiksu přítelkyně krmila a nosila do pelíšku. Knihu potom úderem paličkou na maso pokřtila přítomná komiksová postava Voleman.

Když právě pokřtěnou knihou zkusíte zběžně prolistovat, nenarazíte v ní na jediného suprmena nebo snad kamarády čtyřlístky. Název sice odkazuje na klasický western, ale podivný obličej na obálce Clinta Eastwooda nijak zvlášť nepřipomíná. Takže… O co vlastně jde?

Pozoruhodné prostředí Nikkarinova komiksu bylo částečně definováno v předcházejícím a zároveň prvním dílu „130: Odysea“. V ní se čtenář ocitl v blíže nespecifikované budoucnosti, kdy svět sužovala blíže nespecifikovaná válka, kterou ukončil blíže nespecifikovaný „Výbuch“. Kdo ho měl na svědomí, nebo kdo vlastně vyhrál, se neví. Média jsou v úpadku, vláda už patrně neexistuje. A aby toho nebylo málo, zdá se, že „Výbuch“ má spoustu vedlejších účinků. Může se vám tedy klidně stát, že při procházce v polorozbořeném sci-fi městě narazíte na antigravitační pole nebo třeba hochy z Rychlých Šípů, kteří pátrají po kostelu svatého Jakuba... 

Z takového námětu by se jistě dala vyvařit spousta laserových stříleček nabitých uslintanými mimozemskými monstry. Nikkarinův přístup je jiný. Jeho vyprávění je velmi poetické, meditativní a inteligentní. Namísto rozmáchlých airbrushových gest používá jemnou nekolorovanou perokresbu. Jeho výtvarný projev je čistý a funkční. Svěží styl ještě doplňují fórky a popkulturní odkazy, takže v zaparkovaném vesmírném korábu klidně rozpoznáte „Beatlesáckou“ žlutou ponorku.

Ve srovnání s prvním dílem je v právě vydané dvojce z plánované trilogie vidět určitý posun. „Odysea“ byla vlastně takovým sborníkem vzájemně provázaných nápadů a kreseb, které Nikkarinovi vykrystalizovaly v šuplíku za několik let. Hlavní protagonista, bývalý voják Bo, se víceméně jenom tak courá postkatastrofickou krajinou a potkává nejrůznější podivnosti, nevyjímaje slona, který jakoby právě vystoupil z obrazu Salvatora Dalího, nebo pouštní potvůrku, která ráda opakuje slovo „Kňch“.

Když se ale autor upsal nakladateli krví k vytvoření pokračování, začal takticky pracovat na tom, kam se dál bude příběh ubírat. Proto se v dalším díle hodně mluví, hodně děje a leccos se vysvětluje. Z původní tvůrčí halucinace, ač působivé, se náhle stává promyšlený příběh, jehož epický závěr nás (možná) čeká v závěrečném třetím díle. Snaha racionalizovat svoje předchozí výtvory ale občas drhne. V „Odysei“ se třeba objeví robot, v jehož stopách raší divoká vegetace. V „Hodných, zlých a ošklivých“ je potom uvedeno, že to asi bude ten vládní program na poválečnou rekultivaci krajiny, čímž se původně zajímavý svěží nápad stává příliš ordinérním.

Autor se taky snaží nahnat postavy do interiérů, aby se mohly rozpovídat, a nenechává si tak tolik tvůrčího prostoru na zajímavé fórky a nápady, pro první díl tak typické. Ne že by to celé byla jenom konverzační terapie, občas se objeví nějaký zajímavý prvek, třeba poničený monument zobrazující děti objímající atomovou bombu, v jehož pozadí je informační panel o atomových testech. Bohužel, tyhle věci, které, jak víme z prvního dílu, Nikkarinovi tak jdou, hrají v „Hodných…“ druhé housle. Na druhou stranu se zase vystříbřil jeho výtvarný projev. Použité starší skicy autor překresluje, aby to dohromady fungovalo méně jako skicák a více jako ucelený komiksový příběh.

Resumé: Nikkarinovy komiksy jsou v podstatě na místní poměry zjevením. „Hodní, zlí a oškliví“ jsou sice o něco slabší než první díl, ale pořád je tu velká naděje, že sérii zakončí vyšperkované finále. Každopádně už teď si zaslouží pozornost všech fanoušků komiksu bez rozdílu věku a pohlaví. Navíc, Nikkarinovi je teprve třiadvacet, takže když si budete jeho knížky hezky kupovat, určitě nám toho ještě spoustu nakreslí! :)

130: Hodní, zlí a oškliví
Nikkarin
Nakladatel: Labyrint
Obálka: Nikkarin
Redakce: Joachim Dvořák
Rok vydání: 2010
Počet stran: 128
Rozměr: 190 x 250
Provedení: paperback
Cena: 225.00 Kč