Obrázek uživatele pagi

Historie

Členem již
10 let 7 měsíců

Moje příspěvky

Felix Castor, exorcista na volné noze, zrovna náhodou trpí - jako obvykle - nedostatkem zakázek. A tak bere co jde, od melouchů typu kouzelnického představení na narozeninách rozmazleného fracka („to nic není, měl druhý balíček karet v rukávu“) až po práci, kterou by jinak nevzal, totiž zbavit jedno omšelé, avšak aktivní muzeum podobně omšelého, ale ještě aktivnějšího ducha.

Vlado Ríša pokračuje v pořádání antologií českých autorů - tentokrát si jako spojující motiv vybral střet člověka a emzáka. Deset povídek od deseti autorů uvádí Slávek Švachouček, který publikuje sice velmi vzácně, ale vždy nabízí velmi propracovaný příběh, a ani tentokrát své ctitele nezklamal.

Pařížský středoškolský profesor Jerry Linden se náhle dozví, že jeho sestra, která před řadou let utekla z domova, byla zavražděna. Odletí do Washingtonu vyřídit pozůstalost - a zjistí, že Loralinda si nechala říkat Stříbrná Lolly, že vedla a vlastnila úspěšnou síť nevěstinců, a také to, že její smrt zůstane nevyšetřena. Byla zabita v postkatastrofickém Baltimore.

Originální příběh All the Weyrs of Pern vyšel v roce 1991 (zdaleka ne první v řadě), od té doby jej následovalo dalších více než patnáct knih - pernských samozřejmě, nepočítám ostatní práce Anne McC. Svět Pernu má už od roku 1967 své věrné čtenáře, vlastně už jejich několikátou generaci, a také své hry a svoji fanfiction. Rozhodně si to vše zaslouží.

Obě knihy patří k sobě tak, jako inkoust k papíru - i když se první mnohdy ocitne na vašich rukou (a ten druhý ostatně také). Hrdinové tohoto příběhu jsou více než podivní. Podivní cestovatelé v čase a v prostoru, podivné osobnosti, podivné provázanosti. Patolog by zřejmě svůj protokol začal dávnými bájemi, které jako genotyp tvoří pozadí celého příběhu. A ty báje...

Carol Janice mistrně provléká cyklus Atevi úskalími světa, který pro něj vymyslela, pečlivě dávkuje akumulovanou minulost a nové dějové záhyby, dovedně navazuje čerstvé nitky příběhu na ty unavené, a někdy i těm odloženým dá nový impuls. Na samém začátku opustila děj Loď a kasta Pilotů, nyní se děj vrací do Vesmíru ve chvíli, kdy by další rozvíjení situací na planetě hrozilo únavou čtenářů a do jisté míry i autorky.

Tajné zprávy konzorcia RDA - všechny podstatné informace o Pandoře - unikly z trezorů a šíří se mezi lidmi. Lidmi žijícími na zdevastované Zemi, plné jedů a rezignace. Lidmi, kteří by mohli - měli - musejí - věřit, že Pandora nakonec způsobí zlepšení života na Zemi. Ne svým unobtaniem, ale tím, že existuje a že ukazuje, že harmonie přírody, do které je třeba počítat i člověka, není blábolem starců či mystiků.

Vyhnání z Ráje je v tomto příběhu ztvárněno hned několikrát. Velen prchá před Zlem, které se zmocnilo jeho vlastního lidu, ale jakkoliv si svůj úkryt vybral dobře, jen odložil nevyhnutelné. Zlo se zmocnilo celé planety, na níž se skupinkou svých věrných nalezl útočiště, převrátilo naruby hodnotové žebříčky orků, kteří před jeho příchodem byli všechno, jen ne zlí, a využilo je k frontálnímu útoku na uprchlíky.

Stojíme, často opakujíce slova Isaaca Newtona, na ramenech svých předchůdců. Díváme se do dálky, ale někdy stojí za to se podívat pod sebe, z čeho vlastně vyrůstá naše vlastní velikost. A tak by měli činit i současní autoři SF a jejich čtenáři. Předhozená sbírka je jedním, byť drobným a zdaleka ne vyčerpávajícím, pohledem na ramena člověka, který svá největší díla napsal na klasickém psacím stroji. I možná proto, že musel vážit každý úhoz, že nemohl používat Ctrl-V a Ctrl-C, jsou jeho texty propracované a promyšlené.

Ďáblův tucet - tedy třináctka - povídek mapují tvorbu autora, jehož publikovaná tvorba má těžiště v devadesátých letech minulého století. Autor sám  o sobě říká, že nejsnadněji píše v temnějších obdobích svého života, a i samy povídky jsou spíše temnější či se v temně zabarveném prostředí odehrávají.

Stránky