RECENZE: Neil Gaiman, Američtí bohové

Stín - ač má velmi poetické jméno - je se svojí mrtvou manželkou Laurou jedním z mála lidí, opravdových lidí, se kterými se v příběhu setkáme. Neil Gaiman oživil stránky své knihy bohy všeho druhu od původních bohů Ameriky přes ty severské až po bohy Orientu. Jsou to ale postavy velmi zvláštní. Mají lidskou podobu, většinou ani příliš nekouzlí a nadpřirozených schopností využívají jen občas. Navzájem o sobě vědí, respektují se a jejich hlavní starostí je, aby v ně lidé věřili.

Přistěhovalci - od těch prvních mnoho tisíc let před naším letopočtem přes Vikingy a Kryštofa Kolumba až po utečence z dob současných - si totiž s sebou přiváželi a přivážejí víru ve své bohy. S touto vírou si s sebou přivážejí i ty bohy. A - kruh se uzavírá - bohové dokáží jen to, v co u nich lidé věří, měřítkem a podmínkou jejich síly je důvěra a víra lidí v ně.

Stín je po nepříliš spravedlivém tříletém vězení vykolejený smrtí své ženy Laury. Přijme tedy nabídku jistého pana Středy, či spíše Wednesday, nebo ještě lépe Wotana, a vlastně Ódina, a začne pro něho pracovat. Postupně poznává další bohy z pozoruhodného pantheonu, poskládaného jako mozaika z mytologií všech národů, které kdy v Americe žily nebo tuto zemi osidlovaly. Prohraje zápas v dámě s Černobogem a dává mu tím právo perlíkem rozdrtit Stínovu lebku. Setká se s Lokim, Ibisem a dalšími starými bohy.

Jenže nejsou na světě sami. Staré bohy - a s nimi i jejich zaměstnance Stína - začnou pronásledovat bohové noví - Město, Cesta, Kámen, bohové supermarketů, bohové televizních seriálů, bohové nakupování on-line. Neboť v to věří současní Američané, a - přesně podle vzorce, který platí již mnohá a mnohá tisíciletí - tato jejich víra dává novým bohům sílu, kterou ukrajují těm starým.

Stín náhle stojí nad mrtvolou Středy, neboť i bohové mají tělesnou schránku smrtelnou, a rovnováha boje se drasticky mění. Stín podstoupí starobylý rituál nad mrtvolou svého zaměstnavatele - protože mu ještě za jeho života slíbil, že pro něj bude pracovat. Jeho mrtvá žena Laura nad ním drží ochrannou ruku, i když už toho lidského na ní mnoho nezbývá. O to víc toho lidského má v sobě, a Norny jí pomohou splnit její sudbu. Laura se tak dostane na bitevní pole, kde se shromažďují bohové, ti staří stejně, jako ti noví. A chystají se k velké bitvě, která má rozhodnout, kteří z nich jsou ti lepší. Stín je jediný živý člověk v té ohromné skrumáži a tedy snadnou kořistí.

Příběh je natolik propojen s filosofií, že se jí nemohu příliš zabývat - pointa knihy a Gaimanův přístup k božstvům jsou propojené tak, že bych tím asi prozradil finální rozuzlení. Přitom ale Gaiman dokáže celou tu svoji konstrukci držet skrytou a čtenáři ji postupně poodkrývá tak, aby obraty v příběhu byly překvapující a aby finále mělo svoji hodnotu a vyznění. Gaiman se hluboce zamýšlí nad základními hodnotami lidského života - nad těmi, které si s sebou nosíme kdesi hluboko uvnitř, i nad těmi, které vystavujeme na povrch a předvádíme svému okolí jako páv peří. Bohové - právě pro svoji závislost na víře lidí v ně - pro něj jsou zrcadlem nás samotných, nikoliv samostatné a téměř všemocné bytosti hrající si s námi jako kočka s myší.

Gaiman konfrontuje instantní bohy nové doby s hluboko uloženými bohy archetypálními - a to je, myslím, základní kámen úspěchu tohoto díla. Čtenář prochází hloubkovou prověrkou své vlastní osobnosti, může nahlížet do takových zákoutí své duše, kam ho jeho psychoanalytik nikdy nezavede. Nezavede ho tam proto, že sám věří jen v instantního boha vrtkavého úspěchu a zcela pomíjí ony archetypální hodnoty, kterých se v současné uspěchané a turbulentní době pro jejich nepružnost snažíme co nejvíc zbavit. 

Vedle hlavní osy příběhu do knihy vložil Gaiman ještě několik epizod, kterými dokresluje svoje myšlenky o vztahu bohů a lidí. Tyhle střípky asi budou jednou z mála diskutovaných položek v jinak vynikající knize. Považuji je za nepodstatné pro děj a za málo důležité pro atmosféru knihy jako celku a klidně bych se bez nich obešel. Přesto kniha má vynikající vyznění, svoje umístění na žebříčcích bestsellerů si zaslouží a myslím, že i u nás získá oblibu jak uvnitř žánru SFFH, tak mezi mainstreamovými čtenáři (pokud ji ovšem dostanou do ruky).

Překlad odpovídá duchu příběhu a chyby - pokud vůbec v knize jsou - při čtení nevadily. Obálka svojí atmosférou dokresluje popis finální bitvy mezi bohy. I když hodně připomíná americké vydání, přesto je původní česká.

hodnocení: autorské 9/10 (za vatu), redakce 8,5/10 (za rychlé uvedení knihy u nás)

Neil Gaiman: Američtí bohové
překlad: Ladislava Vojtková
obálka: 2D studio
Polaris, 2001
439 stran, 239 Kč, brožované
ISBN 80-85911-98-1