RECENZE: vyžeň SF dveřmi, ona se vrátí oknem

Jen pár dní poté, kdy jsem dočetl První planetu smrti, jsem se pustil do čtení vikingské ságy Kladivo a kříž od téhož autora. Byl jsem zvědavý, jak se Harry Harrison dokázal vejít do žánru fantasy, který je přece jenom dost daleko od jeho akčních SF příběhů.

Vikingové pořádají nájezdy na britské ostrovy a tím se prolnou zájmové sféry katolické církve a vikingských jarlů. Nutně tedy musí dojít ke střetu - a jeho hlavní postavou se stane Shef. Tento mladík v sobě nosí jak anglickou, tak vikingskou krev - a jakožto dvojnásobný outsider musí si své místo na slunci vybojovat proti zájemcům z obou stran. Vlastně - ze tří, vždyť na straně vikingů se objevuje novinka, Poutníci, zvěstující náboženství Cesty.

Shef nakonec obhájí nárok na vládu a sjednotí anglické zemany a vikingské válečníky v Norfolku pod svojí kooruhví. Tento jeho úspěch ale byl podmíněn vyvlastněním církevního majetku - a tak papež vyzve sobě poddané krále k boji proti bezvěrcům. Křesťanská armáda se pod vedením franského krále Karla vyloďuje v Anglii. Karel se s desítkou tisíc vojáků, především jízdy - jak těžké obrněné, tak lehkých lučištníků - chystá navrátit církvi její majetek a sobě získat nové léna.

Harry Harrison rozehrává ohromnou historickou šarádu, ve které vytváří pozoruhodnou paralelní alternativu učebnicových dějin. V prvním plánu to je fantasy - Shef má vidění, ve kterých se setkává jak s vikingskými bohy, tak s lidmi ze svého okolí. Jenže SF, vyhozená dveřmi, se Harry Harrisonovi vrací do příběhu okny, či snad komínem?

Kněží Cesty - nazývající se celkem pochopitelně Poutníci - totiž jsou něčím, čemu by se dnes říkalo Akademie věd. Na rozdíl od zvyklostí jiných náboženství kněží Cesty vykonávají různé kvalifikované práce, jako třeba kovářství či léčitelství, na svoje živobytí si vydělávají těmito řemesly - a jejich úkolem je kultivace znalostí v jednotlivých oborech. Shef u nich najde útulek i zastání, a nakonec buduje svoji moc právě na užití toho, čemu se dnes říká věda.

Shef dává dohromady kousky znalostí a vědomostí, ze střípků sestavuje ohromující mozaiku a tak v Norfolku devátého století našeho letopočtu vzniká království technologie, jaké bychom marně hledali i v nějakém patnáctém století. Toto nadužívání technologie - byť nikoliv ještě na úrovni vědy a techniky, ale "pouhých" řemesel - mi hodně připomnělo Twainova Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše.

Právě ten na můj vkus překotný rozvoj technologických dovedností mi na románu vadí. Nejde o to, že se Harry Harrison snaží vytvářet paralelní historii Evropy konce prvního tisíciletí našeho letopočtu (aspoň tak to naznačují citace z amerických kritik, použité v knize) - podobných pokusů jsme již zažili hodně. To, co mi na románu Kladivo a kříž nesedí, je skutečnost, že technologický a vědecký pokrok je v něm urychlený, není to "vrchol ledovce", ale jakési kamzičí skoky. Historie vědy a techniky ukazuje, že veškerý pokrok se vždy odvíjí od tvrdé kolektivní práce, byť mnohdy začíná geniálním nápadem jednotlivce. A tohle Harry Harrison příliš nerespektuje.

Tato moje výhrada k technice ovšem nesnižuje ostatní kvality příběhu a ti čtenáři, kteří tak nelpí na věrohodnosti technologického vývoje, určitě k mému hodnocení přidají asi tak 2 body. Redakce i překladatelky odvedly tolik, kolik se u dané knihy dalo - technologicky náročný obsah si vyžadoval používání jazyka v polohách mnohem modernějších, než kdyby se jednalo o čistou fantasy z raného středověku (torzní katapult). Obálka - i když na ní jsou zachyceni vikingští válečníci - mi nepřipadá moc líbivá, asi kvůli jednotvárnému modrému pozadí a nepříliš povedené postavě v pozadí.

hodnocení: autorské 6/10, překlad "=", redakce 6,5/10 (za obálku)

Harry Harrison: Kladivo a kříž (The Hammer and The Cross)
přeložily: Hana Netočná, Dana Krejčová
obálka: Kevin Johnson
Návrat, 2001
ISBN 80-7174-402-6