nedělník

...nás sprevádzajú príbehy. Rozprávky, romány, komiksy či filmy. Málokto si ale uvedomuje, že mnohé z nich patria do mnohými zatracovaného žánru, ktorým je fantasy. My sa budeme baviť konkrétne o sci-fi. Keďže na Sardene máme ten sci-fi maratón, pozrime sa aspoň na niektoré z najznámejších príbehov.

Tuhle mě napadla taková myšlenka ohledně autorských bloků – že snad existují čtyři druhy: Ten, kdy se nám tvořit prostě nechce. Ten, kdy tvořit chceme, ale nevíme co. Ten, kdy víme co, ale nevíme jak. A pak ten, kdy víme co a jak – ale nevíme proč.

Knihy jsou nedílnou součástí mého života, kam až moje pamět sahá a život bez nich si neumím vůbec představit. Je to jako v té reklamě na Kofolu, když je miluješ, není co řešit.

Vody internetu jsou hluboké a mají své dno. Je plné kalu a špíny, ale já naivně věřím, že všechno se dá vyčistit. Jen se do něj musíme ponořit a ukázat si na rovinu to svinstvo.

Hned na začátek chci říct, že tímhle textem chci vychválit jisté „budoucí“ spisovatele. Bude to příběh, ve kterém se zrodí hrdinové a dokáží velké věci. A taky trochu reklama na knihovnu, ale to mi snad odpustíte…

Každý autor se dostane do situace, kdy si sedne před monitor, psací stroj nebo k prázdnému papíru a zjistí, že nemůže nic napsat. Slova nechodí, studnice nápadů vyschla. Když se to děje delší dobu a autor cítí, že se dostal do úzkých, může to být známka tvůrčího bloku – veřejného nepřítele číslo jedna všech spisovatelů. Je to ale opravdu tvůrčí blok? Nebo jen znamení, že text, který se autor chystá napsat, do knihy prostě nepatří? To mě vedlo k menšímu spisovatelskému zamyšlení.

Už nějakou dobu ve mně rezonuje fenomén, který je dennodenně živen mým studenstvem. Jestli si myslíte, že jsem se dala na psaní a za nedlouho světlo světa spatří „geniální“ fantasy sága, nebo se přes noc stala špičkovým digitálním artistou, tak se šeredně mýlíte.

Pokud máte rádi knížky a zároveň disponujete profilem na Instagramu, nebude pro vás pojem knižní štafeta nový. Pro neznalé přiblížím, o co jde...