nedělník

Myslím, že každý vypravěč to zná: jsou historie, které vám straší v hlavě, ale jsou na nic, protože z nich máte jenom útržek – obraz, dva, třeba i tři, jenže zbytek chybí. Sám myslím, že kdybych si udělal pořádnou mozkovou inventuru, vydoloval bych jich aspoň dvacet (a to nepočítám ty, které mi v různých nepatrných fragmentech leží na disku; ty už jsou mimo, u těch se nevzdávám naděje, že je jednou doplním).

Nedávno měla moje kočka malou nehodu. Nebo ani ne tak samotná kočka, jako spíš jedna z knih, která potkala mou kočku. Ve zkratce: usnula jsem předchozího večera uprostřed rozečteného románu, svazek zůstal otevřený a Julls si párkrát hrábla do stránek. Výsledek: puzzle pro extra trpělivé.

O poslední březnový nedělník jsme požádali spisovatelku a překladatelku Petru Kubaškovou.

Co myslíte, umí knížky mluvit? A mají místa duši? Jasně, knížky maj spoustu stránek a na nich ještě víc písmenek, takže se od nich automaticky očekává nějaký to sdělení, a v dnešní době už má každý druhý místo toho slavnýho genia loci, kterej vás ovane atmosférou tak magickou, že si tam dočista zatoužíte udělat selfíčko a vrznout ho na sítě dřív, než by se genius a loci stihli vzít za ruce a někam se spolu vypařit – ale tak jsem to nemyslela.

Když v roce 2016 vyšla Pýcha, předsudek a zombie, taky se všichni rozčilovali nad tím, jak historicky nemístně ty zombies na anglickém venkově v raně devatenáctém století působí?
Ne?
Já jenom přemýšlím, proč všichni tak vyvádí kvůli černochům v Bridgertonu.

Letošní Nedělníky, které nepíší naši redaktoři, ale lanaříme na ně lidi „zvenku“, odstartuje skrznaskrz hororově Martin Štefko, nakladatel, spisovatel a překladatel v jedné osobě. Pokud by vás zajímalo, kde hledat knihy, o kterých se zmiňuje, poohlédněte se ve vodách internetu po nakladatelství Golden Dog.

Spisovatel Dan Tučka v letošním úplně posledním nedělníku (ano, opravdu je to tak, ten příští už budete číst v roce 2021) přináší fantastické a skandální odhalení! Jaké? No přece co způsobuje čtení fantastiky a proč byste ji rozhodně neměli číst! Ale vám už stejně nejspíš není pomoci... JInak byste nebyli tady, ale na nějakém úplně jiném webu, třeba o zahradničení.

Karel Doležal je překladatel a spisovatel. Taky je jednou aktivní třetinou literárního seskupení Triumvirát. A k smrti rád je porotcem literárních soutěží - naposledy jsme ho nalákali na tuhle masochistickou dlouhochvíli my, sardenští. A zrovna teď si od něj můžete přečíst poslední listopadový nedělník na téma povinné četby. Tedy... Ne té školní. Takže povinná není a nejen kvůli tomu, že není školní, ale i z dalších důvodů.