NEDĚLNÍK: Co s časem?

Článek od: Monika Slíva - 28.04.2024

Sardenské počítadlo mi ukazuje, že jsem členem redakce již 12 let a 12 měsíců, až uplyne duben, což je za pár dnů, stane se z toho čistá třináctka. Nejsem pověrčivá a je to moje oblíbené číslo, takže jsem zvědavá, co mi přinese. Někdy se tomu ani nechce věřit (a je to stále dokola ohraná písnička), že čas umí tak pádit a nikdy nás nenechá vydechnout.

NEDĚLNÍK: Začalo to man cave...

Článek od: Petr Simcik - 14.04.2024

Začalo to man cave... je takový dětský pokojíček dospělého chlapa.  Ano, byly tu strašně dlouho ta otřepaná konstatování, že mašinky či auto na ovládání tatínek fakt nekupuje dětem, ale sobě. Jenže na to, aby to nevypadalo divně, jste museli mít děti. 

NEDĚLNÍK: O knihách, které by nás minuly

Článek od: Jan Procházka - 17.03.2024

Od chvíle, kdy se lidé naučili mluvit, začali si vyprávět příběhy. Ty první byly zřejmě jen lovecké historky u táborových ohňů, až mnohem později začaly vznikat legendy a pohádky. S příchodem psaného slova se příběhy dostaly na vyšší level a díky knihtisku přestalo být čtení výsadou vyvolených.

NEDĚLNÍK: Martin Paytok, Jak jsem omylem napsal gotický horor

Článek od: Redakce - 03.03.2024

Proč tohle všechno vypisuju? Protože jsem strávil minulý podzim ponořený do studia daného žánru… po tom, co jsem zjistil, že jsem jeden takový gotický horor asi napsal. Jmenuje se Láska, smrt a všechno zlý, vychází 4. března v nakladatelství Mystery Press a je o rodině Havranových, která se po smrti zatrpklého patriarchy Izajáše sjíždí na zámek Rabenštejn, aby uctila jeho památku a porvala se o dědictví.

NEDĚLNÍK: Selfcare aneb Nechat hudbu řvát

Článek od: Renata Staurovská - 18.02.2024

Máte rádi true-crime knižní příběhy, thrillery, horrory nebo temnou fantastiku, ať už v knižní, nebo seriálové podobě? A už jste se někdy setkali s tím, že by vás za to někdo soudil nebo se na vás díval skrz prsty? Já tedy naštěstí ne. Lidé v nejbližším okolí to většinou tolerují, berou to jako váš koníček a něco, co k vám neodmyslitelně patří. Je to přece forma relaxu, odpočinku, útěku z reality běžného života a podobně.

NEDĚLNÍK: O písních proti trudnomyslnosti

Článek od: Jan Procházka - 21.01.2024

Máme tu leden, začal nový rok, noci se krátí a nic se nezměnilo. Ráno vstáváme do tmy, vracíme se z práce za tmy a zima je taková, že když řeknete „voda,“ máte u huby rampouch. Zkrátka nic moc. Já nevím jak vás, ale mě a moje nálady tohle počasí ovlivňuje víc, než je mi milé.

Novoroční NEDĚLNÍK

Článek od: Monika Slíva - 08.01.2024

Místo vánočního šéfredaktorského editorialu jsme letos... tedy vloni (pardon)... měli skvělý Vánočník Honzy Procházky. Na Nový rok jsme vyhlašovali anketu. Tohle je první letošní Nedělník, na první neděli nového roku a já si ho (krapet) schovala na nějaké to opožděné přání.

VÁNOČNÍK Honzy Procházky

Článek od: Jan Procházka - 24.12.2023

V letošním roce se sešla nedělníková neděle se Štědrým dnem, a protože se to nestává každý rok, chtělo to něco extra. Místo standardního šéfredaktorského editorialu máme pro vás vánočně-nedělní zamyšlení od Honzy Procházky, našeho čím dál víc interního externisty. Snad vás pohladí po duši, stejně jako nás v redakci.

NEDĚLNÍK: Co když je nakladatel d... ivnej?

Článek od: Tereza Kadečková - 12.11.2023

Jako autorka mám důvěru ve svého nakladatele. Já jsem jen spisovatelka, umím si sednout ke klávesnici a nadatlovat knihu, ale všechno to ostatní – korektury, sazby, grafiky, obálky, tisk, rozesílání recenzních výtisků a komunikace s médii – je mimo moje schopnosti a chápání. Takže když odevzdávám své literární dítko do rukou jiného člověka, musím mu stoprocentně věřit, že ze mě i ze sebe neudělá blba.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - nedělník