Mark Hodder v třetí části plánované šestidílné série mění styl. Zatímco dříve čtenářstvu předkládal steampunk jak parní kotel kypící šílenými vynálezy vědců, kteří by strčili do kapsy MacGyvera, Myšpulína i Teslu najednou, k pramenům Nilu vezme publikum cestopisný román s parní příměsí.
Burton a Swinburne. Odlišnější viktoriánské gentlemany byste pohledali stěží. Nejen proto, že gentlemany jsou oba hrdinové jen s odřenýma ušima. A už vůbec ne viktoriánskými.
Napsat, že steampunkový žánr se v naší zemi poslední dobou veze na vlně popularity vysoké jako vzrostlý exemplář slona afrického, je stejně platné jako nosit mlhu do metropole na Temži.
Plnou parou rozhodně není první antologie, které se Martin Šust dopustil, a stejně jako jeho předchozí počiny v sestavování povídek zahraničních autorů je to opět velmi zajímavá a pro čtenáře přínosná záležitost. Jak už sám název napovídá, zaměřil se v tomto případě s výběrem povídek a autorů na retrofuturismus v mnoha podobách.
Jedno je jisté. Fenomény nezastavíme. Po vlně vyvolených čarodějů/bojovníků a upířích romanťárnách se k nám ze zahraničí postupně dostává další populární fenomén – steampunk.