Rozhovor s Markem Hodderem

Článek od: Martin Stručovský - 16.06.2014

Před pár lety jsme pro vás na Sardenu hojně připravovali rozhovory se zahraničními spisovateli fantastiky. Nyní jsme se rozhodli k tomuto projektu vrátit. Jako prvního jsme pro vás vyzpovídali spisovatele Marka Hoddera, kterému v nakladatelství Triton vyšly dva steampunkové romány (Podivná záležitost se Skákajícím Jackem, Případ mechanického muže) a třetí (Cesta do Měsíčních hor) se připravuje. Kteří spisovatelé Marka Hoddera ovlivnili? Jak postupuje při psaní? A o čem bude čtvrtá kniha cyklu Burton & Swinburne? O to a mnohem víc se Mark Hodder podělí s českými čtenáři na následujích řádcích.

Na jakých spisovatelích jste vyrůstal? A kteří vás nejvíce ovlivnili?

Můj pradědeček se přátelil se Sirem Arthurem Conanem Doylem, takže Sherlock Holmes byl součástí mého života už od malička. A Doylův profesor Challenger také. První sci-fi/fantasy kniha, kterou jsem četl, byla Pricezna z Marsu od Edgara Rice Burroughse. Potom jsem jako posedlý přečetl všechny Burroughsovy knihy a následně přešel k Robertu E. Howardovi. Když jsem byl malý, četl jsem jen sci-fi, fantasy, Sword & Sorcery a podobně. Fritze Leibera, Clarka Ashtona Smithe, H. P. Lovecrafta a samozřejmě Michaela Moorcocka. Poslední zmíněný autor byl mou první velkou inspirací. Díky němu jsem pochopil, že příběh může mít i víc významových rovin. Také se mi líbila jeho láska k rockové hudbě a v pubertě jsem měl pocit, že máme podobné politické názory. Později, mezi dvaceti a třiceti, jsem hodně četl viktoriánské autory, jako byl Dickens, Thackery, Ouida a Wilkie Collins. Dost mě ovlivnil také Frankenstein, Dracula a Dr. Jekyl a pan Hyde. A naprosto mi učarovaly příběhy o Sextonu Blakeovi, které sbírám už dlouhá léta.

Přál jste si být vždycky spisovatelem?

Ano, ale pro mě byli spisovatelé vždy něco jako rockové hvězdy nebo hollywoodští herci. Měl jsem pocit, že se nikdy nemůžu stát jedním z nich. Když jsem dokončil školu, pracoval jsem jako reklamní ilustrátor, jednoduše proto, že jsem uměl kreslit líp, než cokoliv jiného. Ale nebyla to práce, jakou bych si přál, a tak když se mi blížila třicítka, jsem se rozhodl si najít jakoukoliv práci, která by zahrnovala psaní. Říkal jsem si, že i když možná nejsem schopný napsat knihu (nenapadaly mě žádné zápletky), tak se alespoň naučím řemeslo a možná pak jednoho dne…

Vaší první knihou je Podivná záležitost se Skákajícím Jackem. Román otevírá váš steampunkový cyklus Burton & Swinburne. Čím vám učaroval zrovna steampunk a jak se rodil celý cyklus o Burtonovi & Swinburneovi?

Nebylo to tak, že bych se rozhodl, že budu psát steampunk. Ve skutečnosti, když jsem začal plánovat Podivnou záležitost se Skákajícím Jackem, tak jsem pět let nedělal nic jiného, než že jsem četl příběhy o Sextonu Blakeovi, takže jsem o steampunku neměl moc ponětí. Když jsem se ale rozhodl použít jako hrdinu skutečnou historickou osobu, Sira Richarda Francise Burtona, chtěl jsem jako padoucha použít také někoho reálného. Podivná a dosud nevyřešená záhada se Skákajícím Jackem se mi přesně hodila, akorát tu byl jeden problém: většina incidentů se Skákajícím Jackem se stala, když byl Burton ještě dítě. Jak by se tedy mohli potkat? Řešením se stalo cestování v čase, a odtud už to byl jen krůček k tomu, že cestovatel v čase bude schopen měnit minulost. A z toho vzešel steampunk.

Můžete českým čtenářům představit hrdiny cyklu Burtona & Swinburnea?

Ve skutečném životě byl Burton badatel, spisovatel a antropolog. Mluvil asi třiceti jazyky, mnoha z nich plynně, byl to nejlepší šermíř v Evropě a skvělý hypnotizér, ale nejvíce se proslavil pokusy najít pramen Nilu a překladem Tisíce a jedné noci. Jeho přítel, Algernon Swinburne, byl předním romantickým básníkem té doby. Byl to také alkoholik a předpokládá se, že trpěl algolagnií, tedy nemocí, která způsobovala, že ho sexuálně vzrušovala bolest. V mých knihách je historie pozměněna přítomností cestovatele v čase, který je uvězněn v minulosti. Burton je jmenován Královským agentem a má za úkol prošetřit sérii podivných událostí. Swinburne mu pomáhá s odhalováním pravdy. V průběhu série a s tím, jak se příběhy rozrůstají, se Burton a Swinburne spolu s několika věrnými přáteli snaží zachránit svou vlastní verzi dějin.

Jak postupujete při psaní? Děláte si podrobnou synopsi nebo vše vymýšlíte za pochodu?

Většinou si připravím hrubý nástin, začnu psát a detaily doplňuju v průběhu. Každé ráno si vždy přečtu a upravím to, co jsem napsal předchozí den. K vytvoření nástinu používám na iPadu aplikaci Card Index a na samotné psaní mám na iMacu program Scrivener. Když mám hotovou hrubou verzi, tak ji většinou převedu do Wordu a tam probíhají finální úpravy.

Minulý rok u nás vyšla steampunková antologie Plnou parou, kterou Martin Šust uspořádal pro český trh. Jaký na to máte názor a co pro vás znamená být přeložen do dalšího jazyka?

Cokoliv, co mi pomůže rozšířit mé čtenářstvo, je dobré! Být přeložen je zvláštní, protože vlastně vkládám svou práci do rukou někoho jiného, a jelikož neovládám žádný jiný jazyk než angličtinu, tak nemůžu kontrolovat, jestli to dělají dobře! Je to docela risk – musím prostě věřit, že ten druhý ví, co dělá. Svým způsobem se musím své práce vzdát, stejně jako kdyby chtěli z mých knih udělat seriál, film nebo komiks.

Z vašich knih dýchá láská k historii a atmosféra knih Julese Vernea a Edgara A. Poea. Jaký je váš vztah k oběma zmíněným autorům?

Už dlouho jsem si od Vernea nic nepřečetl, ale Cesta do středu země je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Vždycky jsem ovšem dával před Vernem přednost spíš H. G. Wellsovi. Poe je unikát. Nikdo neumí vytvořit atmosféru tak jako on. Obdivuji a mám rád jeho díla a je pro mě fascinující i jako osobnost.

Váš cyklus je zatím čtyřdílný. Připravujete díl pátý. Můžete o něm něco prozradit českým čtenářům?

V prvních čtyřech knihách šlo hlavně o to, zjistit, co se děje, napravit škody a pokusit se zachránit dějiny před zlými silami z alternativních verzí světa. V pátém díle se vrátí Skákající Jack, i když v jiné formě, a opakovaně napadne Burtona. Královský agent to tedy bude muset vyšetřit a při odhalování pravdy se vydá na cestu časem, aby se postavil svému úhlavnímu nepříteli.

A poslední otázka. Kdyby měl vzniknout seriál nebo film podle cyklu Burton a Swinburne, kdo by měl podle vás hrát hlavní postavy?

Zrovna sleduju nový seriál Penny Dreadful a je opravdu skvělý. Viktoriánského badatele v něm hraje Timothy Dalton a podle mě vypadá a chová se přesně jako moje verze Burtona. Kdybych měl vybrat jiného herce pro tu stejnou roli, tak bych asi zvolil Jasona Isaacsa. Co se týče Swinburna, tak nemám ponětí. Opravdu mě nenapadá žádný herec, který by se na to hodil!

O autorovi

Mark Hodder (*1962)

Britský autor fantastiky, narodil se v roce 1962 v anglickém Southamptonu. Mezi jeho záliby patří britské dějiny (zejména v rozmezí let 1850 až 1950), dobré jídlo, ztřeštěné vynálezy a obsáhlá sbírka rozmanitých podivností, ostatně jak se na steampunkového spisovatele sluší. Po jistou dobu byl znám především jako zakladatel a dosavadní správce webových stránek Blakiana: The Sexton Blake Resource, na nichž poskytuje cenné informace zájemcům o dnes už historický fenomén oblíbeného fiktivního detektiva. Než dal průchod své touze stát se spisovatelem, pracoval například jako autor reklamních textů pro rádio, psal články pro zpravodajský web BBC a jako novinář spolupracoval jak s moderními, tak i s tradičními médii. Po mnoho let žil v Londýně až do doby, kdy se v roce 2008 přestěhoval do španělské Valencie, začal učit angličtinu a psát romány, což bylo jeho vytoužené přání už od dob dospívání, kdy hltal dobrodružné příběhy Edgara Rice Burroughse, Roberta E. Howarda, Michaela Moorcocka, Philipa Josého Farmera, Fritze Leibera a mnoha dalších pulpových mistrů. Vedle často aktualizovaného blogu (http://markhodder.blogspot.com.au/) ho najdete rovněž na sociálních sítích – Twitteru (@TheDissuader), Facebooku, LinkedIn a Googlu Plus. Málokterý autor je v datasféře takhle činný.

Do žánru s úspěchem vstoupil steampunkovým románem The Strange Affair of Spring Heeled Jack (2010), za který si vedle více než slušné čtenářské pozornosti vysloužil rovněž Pamětní cenu Philipa K. Dicka. Hrdinou tohoto a všech volně navazujících svazků série není nikdo jiný než Sir Richard Francis Burton – známý cestovatel, lingvista, učenec a šermíř s nepříliš běloskvoucí reputací. Spolu se svým přítelem, Algernonem Charlesem Swinburnem (oba jsou skutečnými historickými postavami) – neúspěšným básníkem kráčejícím ve šlépějích markýze de Sade, prožívají mnohá dobrodružství v krajně zajímavém alternativním světě britského impéria, které se zcela proměnilo pod vlivem technologických zázraků či zvířat vyšlechtěných pro pracovní účely, přičemž se jeho společnost zmítá ve spárech politických střetů, magie, drog a vzrůstající anarchie. Atraktivní, živý, excentrický a proklatě zábavný příběh si okamžitě získal četné obdivovatele a stal se základem Hodderovy úspěšné literární kariéry. Dalšími svazky plánované šestidílné série jsou The Curious Case of the Clockwork Man (2011), Expedition to the Mountains of the Moon (2012), The Secret of Abdu El Yezdi (2013) a The Return of the Discontinued Man (připravuje se). Jak je vidět, titul šestého a pravděpodobně i posledního dílu prozatím zůstává tajemstvím a autor samozřejmě nevylučuje, že se k sérii v budoucnu ještě vrátí.

Samostatný román A Red Sun Also Rises (2012) lze označit za retro planetární romanci a současně poctu obdobným fantastickým příběhům minulého století. Misionář Aiden Fleisher a jeho přítelkyně, zdravotně postižená, leč geniální vynálezkyně Clarissa, jsou během tajemného voodoo rituálu přeneseni na planetu Ptallaya, kde po boku telepatické rasy Yatsillů se silnými sklony k napodobování prožívají úžasná dobrodružství, dokud se nad planetou vedle obvyklé dvojice žlutých sluncí neobjeví i jejich hrozivý rudý průvodce. Drobné odkazy jak na tento román, tak na předchozí knižní sérii lze nalézt v nevšedních případech detektiva Macallistera Fogga. Z plánovaných dvanácti příběhů byly dosud ve formě e-knih vydány povídky „The Master Mummerʼs Mummy“ (2013, česky v antologii Plnou parou, Argo 2013), „Great Great Great (And So Forth) Uncle Dragoslav“ (2013) a „The Hetrodythermaline Highwayman“ (2013). Ačkoli lze Fogga jistým způsobem vnímat jako předchůdce proslulého Sherlocka Holmese, ve skutečnosti je spíše jeho pravým opakem. Místo řešení zapeklitých případů svých klientů se totiž zajímá spíše o své prapodivné mechanické vynálezy a chemické experimenty. Jinak je ovšem Hodder pokud jde o povídky vcelku skoupý na slovo, i když si přirozeně nenechal ujít příležitost napsat povídku „The Loss of Chapter Twenty-One“ (2013), kterou editor George Mann využil jako zahajovací příběh své antologie Encounters of Sherlock Holmes. Jistě není těžké uhodnout, které oblíbené literární postavě byla celá tato kniha nově vydaných prací věnována. Mark Hodder jednoduše nezapře své žánrové literární vzory a dosud mu to přinášelo pouze úspěchy, a tak lze očekávat, že se od něj dočkáme dalších výsostně zábavných příběhů napsaných v duchu zkušených a dodnes obdivovaných vypravěčů minulosti

Ptal se: Martin Stručovský

Překlad: Eva Kubáčová

Autorův medailonek: Martin Šust

Foto a obrázkový materiál: Archiv

 

Přidat komentář