Cat společně se svým upírským milencem Bonesem dál pomáhají zvláštnímu oddělení Národní bezpečnosti v lovu nebezpečných nemrtvých bytostí. Zabíječka upírů Cat to má stále složitější. Kniha Nenávist až za hrob vyjde 13. února 2013.
Jako poslušní služebníci Mordoru jsme se rozhodli propagovat, jak to jen půjde. Alegorické vozy a nápisy na tričkách jsme zamítli hned ze začátku. Nálepky na auta budou až ve čtvrtek, ale zrovna nám přišly letáčky na PragoFFest. Masivní letákovou kampaň jsme zvolili také proto, že ohromné množství letáčků nám brání v pohybu po bytě, a hlavně proto, abychom přitáhli na PragoFFest a NightCon nové nebo zatím nerozhodnuté fanoušky.
Skončily poslední minuty druhého Rozbřesku a já jsem zajásal. Konečně ta těžkotonážní mašina na těžké peníze skončila! Ovšem nebojte se, milé slečny, takhle zlý na poslední příspěvek z Twilight ságy nebudu.
Když Annu napadnou upíři a použijí přitom magii smečky, moc, již by měli ovládat jen vlkodlaci, musí Charles s Annou spojit síly a odhalit toho, kdo za vším stojí - anebo riskovat, že ztratí vše...
Nemrtvý kníže Vlad, rozhodnutý stáhnout se z lidské společnosti a opustit dvorský i válečný život, netouží po jiném, než uchýlit se do samoty na své milované dračí hnízdo – Poenari.
Nakladatelství Fragment přináší všem fanouškům fantasy zcela novou sérii od autorky Upířích deníků L. J. Smith s názvem Říše temnot. Tajemné společenství upírů, čarodějnic, vlkodlaků a temných bytostí, kteří žijí ve světě lidí, aniž by o tom kdokoli věděl. Všichni se musejí řídit přísnými zákony. Kdo je poruší, toho čeká nejtěžší trest – smrt.
Upír z činžáku je parodie, takže je třeba držet se kánonu. Jen tak je opravu možné si ze zubatců dělat legraci. Manka je tedy upírka s plnou parádou. Její nemrtvé tělo je imunní vůči skoro všem zraněním, ale nesnáší česnek, stříbro a kříže. Upíři z činžáku nejsou vidět v zrcadlech a nelze je vyfotografovat.
Slovní spojení „upíří romance“ je vlastně protimluv a do nebe volající (promiňte mi ten výraz) pitomost. Použijeme-li však zcela zvrácenou (upíří) logiku, jsme doma a lyricko-epická báseň, rozhodně o lásce (nejenom mezi lidmi, ale hlavně k jiným pronárodům) je na světě. Pochmurný nebo tragický děj se jaksi rozumí samosebou.
I když si forma, alespoň z mého pohledu zaslouží pochvalu, hlavní je přeci jenom obsah. Už první větou: Byla jsem celá od krve, ale naštěstí nebyla moje, takže vše v pořádku. (str. 9), se autorka snaží přesvědčit, že je to ta „stará“ dobrá Anita.