Vlkodlaci momentálně surfují na nejnovější přílivové vlně popularity dětí noci, bohužel ale často zůstávají ve stínu krvesajů. Oproti upírům vypadají hloupí, neohrabaní a zanedbaní. Plebs. Viktor Pelevin ve Svaté knize Vlkodlaka objevuje „nadvlkodlaka“. Jakýsi ideál dokonalého kožoměnce. A vynechal nemrtvé úplně – jaká úleva.
Teda Chianga u nás už důvěrně známe. Víme, že píše velice pomalu, a zatím jen povídky. A také víme, že stojí za to si na každé jeho slovo počkat. Pokaždé jde totiž o příběh, který je nejen dobře napsaný, ale také myšlenkově velice bohatý. Na jednu stranu bourá a překračuje hranice žánrové literatury, na straně druhé nemůže nikdo popřít, že píše science fiction, protože takový pocit úžasu, jaký nad jeho díly lze zažít, dokáže dát snad jen vědecká fantastika.- 20832x přečteno
Nakladatelství Albatros si v červnu připravilo bohatý výběr titulů, které potěší srdce dětí. Nicméně se nezapomnělo ani na dospělé, kteří si na své přijdou v nakladatelství Plus. Do nabídky se nám vloudila slibně vypadající teoretická publikace o detektivkách, čemuž jsme nedokázali odolat.
sku údajně vyvolal tento titul dvojí ohlas – na jedné straně nekritické nadšení ze strany čtenářů, na straně druhé pekelné zatracení od kritiků. Obě reakce jsou poněkud přehnané. Ve skutečnosti je Svatá kniha vlkodlaka souborem inteligentních postřehů z postkomunistického Ruska a názorně podaných satori. V mentalitě současného Ruska si jistě každý Čech najde něco povědomého, nebo naopak varovného.
Zábavný, svižně napsaný román, jehož bizarní zápletka a výstřední imaginace kupodivu zároveň vypovídají mnohé o krizi identity i hodnot, v níž se zmítá soudobé Rusko. Viktor Pelevin patří k nejvýznamnějším a nejčtenějším současným ruským spisovatelům. Vychází v překladu Ondřeje Mrázka.
Strhující, velkoryse rozvržený román o spletitém putování iluminovaného židovského rukopisu napříč pěti staletími od držitelky prestižní Pulitzerovy ceny.
Knížka vychází před Valentýnem, ale ve Snoopyho světě je láska většinou zklamaná či nenaplněná a podobně jako v životě přináší hlavně hoře a problémy. Často se soudí, že Snoopyho dobrodružství jsou komiks pro děti – jenže tak tomu není: podobně jako třeba obtloustlý kocour Garfield potěší i Snoopy a jeho přátelé čtenáře všeho věku.
V šestákových románech, které se odehrávají na počátku dvacátého století, není nouze o šílené vědce, děsivé příšery, ďábelské vynálezy a neohrožené hrdiny, kteří se mezi tím vším prohánějí ve starodávných automobilech a v zatáčkách si jednou rukou přidržují buřinku. Na toto svébytné literární odvětví existují všehovšudy dvě kultovní parodie. Český film „Adéla ještě nevečeřela“ a francouzský komiks „Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec“.
Pokud bychom měli rok 2010 nějak hodnotit z knižního hlediska, tak by to rozhodně byl rok stripů. Tento rok se totiž na pultech objevilo hned pět zásadních titulů tohohle žánru! 
V září se v nakladatelských odnožích bývalého Albatrosu setkáme s několika zajímavými tituly. Scifisty určitě zaujme sbírka povídek Paola Bacigalupiho...
J. G. Ballard, jak jej český čtenář zná například z výborné (a zvláštní) povídkové sbírky Mýty blízké budoucnosti (Winston Smith 1994) ... staví osobitý a osobní příběh o cestě, o touze i o pokřiveném vnímání světa.
Na novou knihu od Neffa čekám vždycky velice netrpělivě. Není pro mě jen studenou a vzdálenou „hvězdou české sci-fi“, kdepak. Je to autor, který stál u počátků mé posedlosti žánrem. Jako jeden z prvních mi ukázal to vzrušení a údiv nad cizími světy, a tak mi pomohl pociťovat totéž i nad vlastním životem. Je to snad známka stárnutí nebo přílišné čtenářské zkušenosti, když se přistihnu, jak doufám, že se s další novou knihou vrátím k té závrati, kterou jsem kdysi prožívala nad neffovkami z 80. let? Myslím, že v tomhle nejsem sama.
Plus
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Daniel Palička / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
