Modely pro scifisty: X-Wing „Krayt“ Gavina Darklightera

Článek od: Michael Pešťák - 23.02.2021

Po hračkárnách se občas objevují klasické star-wars stavebnice firmy Revell v nejrůznějších měřítkách. Jedním z nich je i X-Wing z původní trilogie v měřítku 1/112 a o ceně kolem dvou stovek. Krabička s náležitým potiskem obsahuje dva rámečky s díly ze šedobílého plastu, jeden rámeček s průhlednými díly, aršík obtisků na klasiku, několikastránkový barevný návod a nějaké všeobecné instrukce. Model je silně zjednodušený – křídla mají sice otočný čep, ale také zarážky, takže je lze postavit jen v bojové poloze. Vzhledem k absenci podvozku (lze stavět jen v letové konfiguraci) je to vcelku logické řešení, zarážky lze ale odříznout a pak bude možno křídla sklápět. Interiér kabiny tvoří vana se sedačkou a několika výřezy, prostá dalších detailů. Nevadí to, i přes pěkné prosklení není kromě pilota nic vidět. Výlisky jsou překvapivě detailní, a pokud někdo model jen secvaká a na pár místech použije lepidlo (lasery je nutno lepit) a nanese klasické obtisky, bude mít do hodiny hotovo. S barvením interiéru, pilota a droida se to trochu natáhne, ale jen v závislosti na době schnutí zvolených barev. Hotový stroj si pak může pověsit na lustr či naaranžovat na jiné vhodné místo.

X-wing v klasickém zbarvení je otřepané klišé a když už by na něj došlo, pak v nějakém monstróznějším měřítku, aby vynikly detaily. Popisovaná miniatura od Revellu je ideální pro sbírku kamufláží. Když jsem četl Bactovou válku z knižní série X-Wing, bleskla mi hlavou hláška z Bigglese: „Richthofenův létající cirkus se svými cvičenými Albatrosy zase navštívil náš úsek fronty!“ Eskadra Rogue v tomto dílu působí jako soukromá jednotka, a tak si jednotliví piloti nechali nabarvit stroje dle svého vkusu. Přímo je popsáno šest individuálních kamufláží (z dvanácti), z toho dvě zelené s odlišnými barevnými doplňky a jedna obtížně realizovatelná bez bližší specifikace (speciální, běžným okem neviditelná UV barva na bílém podkladu). Postupně plánuji dát dohromady alespoň pět zajímavých kousků a pro začátek jsem zvolil stroj Gavina Darklightera, jehož kamufláž napodobovala tatooinského draka krayta.

Popis uvádí zlaté základní zbarvení pokryté červenými půlměsíci napodobujícími šupiny. Oči byly ztvárněny na krytech torpédometů, na spodní ploše přídě zubatá tlama a na bocích špice byly patrně naznačené i nozdry.

Vlastní stavbu stroje začneme barvením – vnitřek kabiny a trupu bude ideálně černý, vstupy turbín a vnitřky trysek též, pilot bude ve směsi „co dům dal“, droid v klasickém, případně v individuálním zbarvení (vidět z něj bude stejně jen kopule). Podle návodu sestavíme motory na křídlech a začneme barvit detaily a plochy. Otvory a motory lze solidně vybarvit různými kovovými odstíny (výfuky, opálený kov, gunmetal, titan, nerez), velké plochy pak dostanou zlatý nátěr (i části, co budou v trupu – je tam vidět). Zlatá přijde i na celý spodní díl trupu a většinu horního dílu s výjimkou přístrojového úseku na horní ploše za kabinou, zde použijeme stejné barvy jako na technologické otvory křídel. Až barvy zaschnou, červeným lihovým fixem (nebo červeným patinovacím fixem od Gunze) namalujeme na křídla a trup šupiny – zatím je vynecháme jen na dílech trupu okolo styčné roviny horní a dolní půlky, Na spodním dílu trupu vybarvíme černou barvou kryty torpédometů a po zaschnutí domalujeme kontrastní barvou (žlutou) zřítelnice. Nyní začneme kompletovat stroj – do vany pilotního prostoru umístíme pilota a vanu vlepíme spolu se zadním prosklením kabiny do horní poloviny trupu. Sestavíme křídla (podle návodu určíme, kde je spodek a kde vršek – liší se to umístěním výztuží na krytech motoru). Vložíme je spolu se zadní přepážkou do horní poloviny trupu a celek uzavřeme dolní polovinou trupu. Domalujeme šupiny přes dělicí rovinu trupu a na spodek přídě namalujeme tlamu. Základ je černý. Po zaschnutí černé domalujeme štětcem jednochlupem bílé zuby (jak do horní, tak do dolní čelisti) a tlamu olemujeme tenkou červenou linkou. Na boky špice nad tlamou naznačíme černou barvou nozdry. Na křídla dolepíme lasery (v barvě gunmetal nebo opálený kov, zadní části na křídlech mohou být zlaté) tak, aby odražeče na špicích byly orientované stejně. Přes křídelní část laserů lze domalovat buď drápy, nebo šupiny. Stavbu uzavřeme instalací překrytu kabiny, jehož rám též dobarvíme zlatou a červenou.

Pokud se dostaneme až sem, můžeme do sbírky zařadit úžasného draka, který bude zaručeně nepřehlédnutelný.

Je fakt, že na svém exempláři jsem si na „půlměsíce“ nehrál a rovnou jsem vzorek koncipoval jako šupiny – v tomto miniměřítku toho použitá technologie (fix s běžnou sílou hrotu) moc neumožňuje. Lze ale na plotru vyřezat masky z kabuki pásky a přes takové šablony vzorek nastříkat. Plazí šupiny ale nejsou zcela pravidelné a tudíž ruční práce od oka přinese kýžený efekt přerostlé ještěrky „jako živé“. Pokud by chtěl někdo „krayta“ pojmout jako skutečnou kamufláž, pak by zlatou nahradila písková a červenou nějaký odstín tmavší hnědé, červenohnědé nebo hodně tmavý odstín červené/červenofialové (britská „africká“ kombinace dark earth – middle stone by nemusela být špatná).
Jinak mohu jen doufat, že se mi podaří postupně sehnat další stroje a popisy kamufláží a postupně zkompletovat celou eskadru z tohoto „barevného“ období.

Střelec