REPORTÁŽ: Vienna Comic Con 2017

Článek od: Petr Simcik - 23.11.2017

Vienna Comic Con je už několikátým rokem jednou z mála velkých komiksových akcí v našem okolí, jejíž návštěva vás nevyjde na několik měsíčních platů. Tedy pokud se trochu krotíte v nakupování. Když říkám komiksových akcí, myslím ty opravdu velké podniky, se spoustou cosplaye, programu a merchandisingu odehrávající se v dostatečně reprezentativních prostorách. Akcí s profesionálním cosplayery, jejichž kostýmy prakticky nerozeznáte od filmových rekvizit (případně rozeznáte, protože jsou lepší).

O čem tedy Vienna Comic Con je? Kupodivu není o komiksu, resp. z velké části. Hlavním tahákem pro komiksové fanoušky byl samozřejmě Scott Snyder, autor aktuálního u nás vydávaného Batmana. Mohli jste se s ním vyfotit, nechat si ledacos podepsat a poslechnout si informace ze zákulisí na hodinovém pořadu uprostřed prvního dne. Když se ale mrknete do programu, zjistíte, že na hlavní stagi se o komiksu mluvilo pouhé dvě hodiny z celé dvoudenní akce. Spousta čistě komiksových fandů tak využila možnosti jednodenního vstupného a na konci soboty spokojeně odjížděla, protože zbylo víc peněz na nákup komiksů a nějakého toho merchandisingového zboží.

 

Fanoušci, které to táhne k fantasy a sci-fi, si museli připlatit. Tedy pokud chtěli mít zážitek kompletní, protože ty hlavní besedy s herci byly rozhozeny do dvou dnů. První den byla asi nejzajímavější debata s Johnem Rhysem-Davisem. Bylo natřískáno. John Rhys-Davis je z větší části béčkový až céčkový herec, ale občas se nachomýtne do nezapomenutelné áčkové role. V tomhle případě jde o roli Sallaha, toho týpka v červené fezu, co sekunduje Indiana Jonesovi  a Gimliho z Pána prstenů - což je ale pořád patnáct let stará role. Z těch novějších je hlavně elfský král v seriálu Letopisy rodu Shannara. Jak se dalo očekávat, Gimli a Sallah jsou největší držáci, a tak se celá diskuse točila kolem nich. John Rhys-Davis dostál očekávání a publikum velmi dobře bavil. Vyprávěl hlavně o natáčení s Peterem Jacksonem, potížích s velkým štábem na Novém Zélandu a roli Gimliho. Nemohu si odpustit poznámku, že tu první část, kdy si mohl víceméně diktovat, co bude říkat, už má poměrně dobře nacvičenou a s malými obměnami ji musí předvádět mnohokrát. Nazaváhal ale ani při otázkách a hodina s ním byla opravdu dobře strávený čas.

Každý fanoušek si mohl zvolit dle svého zájmu a potřeb, ale jelikož nejsem ani fanouškem Super Maria ani seriálu Supernatural, první den jsem se vrhl na procházení stánků s cetkami.

 

Druhý den mě pak čekal hlavně Jason Isaacs alias Lucius Malfoy z Harry Pottera a nakonec Temuera Morrison, který si střihl roli Jango Fetta a hlavně všech republikových Stormtrooperů. Své zastoupení mezi hvězdami měli i StarTrek DS9 a Hobit.

Nevím, co jsem od Jasona Isaaca čekal, ale to, co předvedl, opravdu ne. Debata s ním začala odesláním moderátora do zákulisí a on spustil regulérní standup na téma "záporáci mají také rodiny, jsou taky lidi a myslí to dobře, jen po svém". Celý sál se co chvíli otřásal smíchy. Nejdříve se pustil do své role v Patriotovi s Melem Gibsonem, kde hrál jeho hlavního protivníka, sadistického velitele královských vojsk a rozebral ho tak, že byste toho dobráka snad i litovali, jak je na něj Mel ve filmu zlý. Při tom poreferoval o postradatelnosti druhých synů v evropských šlechtických rodech a plynule přešel na obhajobu Luciuse Malfoye, starostlivého otce rodiny, který byl jistě v mládí týrán svým otcem a nese si tento kříž do dospělosti. Pak přešel k natáčení své konečné scény v Tajemné komnatě a rozebral způsob, jak ji improvizací natáhl na několikanásobek. Konkrétně si vymyslel celou scénu s Dobbym skopnutým ze schodů a Harrym a jeho “Dont worry, I will be!”. Mluvil i o změnách vzhledu Luciuse Malfoye oproti plánu - víte, že vůbec neměl mít dlouhé vlasy?  Pak nastal čas na dotazy. Například byla zmíněna jeho hlasová role v animovaných Star Wars a on přiznal, jak načítání animáků vypadá, že jde čistě o řemeslo a že vlastně ani nepoznáte, že vaše postava umřela a vy už nemáte chodit, dokud vám na dalším natáčení neřeknou, že nemáte co natáčet. Ta hodina utekla neskutečně rychle. Klidně by to mohli natáhnout. Myslím, že Jason Isaacs by utáhl minimálně dvě další.

 

Určitě by to mohli natáhnout na úkor dalšího zmíněného herce, Temuery Morrisona. Ten člověk by mohl nudit za vlast. Prvních 20 minut se jal rozebírat, jak se do Vídně dopravil (letadlem), že si zde dal řízek a následně si stěžoval na nemožnost uplatnění na Novém Zélandu, rozebíral, že tam bydlí ve svém domě v malém městě uprostřed přírody… Pak teda ukázal, jak se tancuje Haka, ale to byl přímo zlatý hřeb jeho vystoupení a pak už to s ním šlo jen z kopce. Těchhle 20 minut života už mi nikdo nevrátí.

Pokud umíte německy, mohli jste samozřejmě zamířit i na druhou stage a na workshopy, protože ty byly z valné většiny v němčině. Většinou se tamní diskuse a programy týkaly tvorby kostýmů a komiksu.

Další možností pak byl plácek, kde se proháněli cosplayeři se zbraněmi a předváděli akční souboje a scénky. Nutno konstatovat, že opět v němčině a že mají ještě co trénovat, protože vážné soubojové scény občas sklouzávaly do komedie, to když jedna zbraň očividně čekala na zásah druhé, anebo když se podařil nechtěný smrtelný zásah některé z postav, která musela hrát dál. Zvlášť u soubojů se světelnými meči, které jinak budily náznak opravdu pěkné choreografie.

Nejen o scénkách a diskusích je Comic Con. Ten je hlavně o nakupování. Nutno podotknout, že v mém případě ne komiksů. Blizkost Vienna Comic Conu má totiž jednu zásadní vadu. Německy mluvící prostředí a obrovský domácí trh. Pokud nemluvíte německy, můžete si nechat zajít chuť na většinu nabízené produkce. Navíc němečtí vydavatelé nezřídka nepřekládají názvy a titulní strany komiksů, takže si dokonce musíte dávat velmi dobrý pozor. Zvlášť u Mangy a DC. Kdepak “Plnoplátový alchymista”. Člověk tak prožije ohromné nadšení, že našel nějaký nesehnatelný kus, a následně zklamání a rozhořčení, že vy to nemůžete sehnat ani anglicky a Němci si to čtou ve své řeči. Německá produkce je tu skutečně obrovská. DC a Marvel tu má zastoupení v různých speciálních sebraných edicích, klasických boocích i omnibusech. Kdo je zastoupen ještě víc, je manga. Na několika stáncích bylo obrovské množství titulů v němčině a to i některé, které jsou opravdu v angličtině nesehnatelné.

Nabídka anglických komiksů se soustředila hlavně na sešitovky a starší věci. Větší stánek nabízel vzácnější sešitovky a celé série svázané do jednoho balíku. Pokud jste tedy nadávali, že u nás seženete v komiksových obchodech vždy všehochuť, ale nikdy ne celý příběh, tady jste to mohli napravit. Krom sešitů se ukázalo i pár booků jako je Civil War, Wolverine, Old man Logan, Harley Quinn a další hledanější kousky. V koutku se pak krčil odpad, kde se ale taky daly najít hodně slušné věci - například jsem zde narazil na Adventures of Escapist, což je fiktivní komiks založený na románu Michaela Chabona, který byl o jeho vydávání. Michael Chabon se očividně rozhodl zbourat zeď mezi realitou a fikcí. Dokonce se tu dalo i v nějaké rozumné míře smlouvat a bylo to občas nutné, protože prodejce každou věc vychvaloval do nebes a na každé našel nějakou vzácnost. Proto jsem tam také nechal s těžkým srdcem dva Daredevily, které sice asi jinde neseženu, ale byli prostě předražení.
Druhý stánek kombinoval německé a anglické věci a cenově byl mnohem přijatelnější. Výběr byl trochu menší, ale zase tu bylo víc “perel”. Booky Usagiho Yojimba, Planetary, Hellboy apod. Celkově jsem ale byl výběrem docela zklamaný. Na druhou stranu se to v německy mluvící zemi dalo čekat. Krom toho kdo chtěl, mohl v sobotu dopoledne využít toho, že je ve Vídni a obrazit zdejší komiksové speciálky.

Pokud nejste na komiksy, ale na ostatní merchandising, jako jsou figurky, trička, polštáře, hrníčky a další věci, dalo by se to dělit na Marvel / DC a mangu. Marvel /DC měl slušné zastoupení různého ošacení a přemíru Bubble Head postaviček. S těmi ostatními to už nebylo tak slavné, ale výběr byl. Na druhou stranu v Praze v ComicPointu se toho možná dá pořídit víc. Kdo měl ale žně, byli fanoušci mangy, anime a Japonska vůbec. Figurek polonahých nebo zcela nahých anime hrdinek a borců s katanami bylo všude vrchovatě a v rámci možností za hodně slušné ceny i v dobré kvalitě. Taktéž ostatního materiálu s postavami bylo plno, různé osušky a polštáře pro samotáře, hrníčky a různé specifické kousky. Kdo chtěl, mohl si koupit CD svých oblíbených japonských kapel, fotografie i plakáty jak celých kapel, tak jednotlivců, herců, hereček, emo playboyů apod. Komu by to ještě nebylo dost, mohl se zakousnout do spousty poživatin, hlavně sušenek a jiných sladkostí.       

Pokud byste se pak nemohli rozhodnout, co vlastně chcete, mohli jste v ceně od 10 do 35 eur zakoupit balíček či krabičku s překvapením a doufat, že v ní bude něco, po čem vaše srdce touží. Upřímně mám pocit, že jsem neviděl nikoho, jehož výhra by alespoň částečně dosahovala ceny peněz do nákupu vložených a tenhle adrenalin jsem rád oželel.

Další skupinou produktů pak byly různé filmové rekvizity a opět komerční předměty k seriálům a knihám. Vedli Harry Potter, Star Wars, Star Trek a Doctor Who. Za docela přijatelných podmínek (tedy pokud jste zvyklí utrácet za blbosti) jste si mohli pořídit kompletní sbírku kouzelnických hůlek, modely různých kosmických lodí, Tardis a další věci.

Nebyl by to Comic Con, aby nedošlo taky na cosplay. Pokud jste v ničem nepřijeli, mohli jste se ocosplayovat i na místě. Buď dočasně na Holoconu, což byl prostě stan s oblečením a vyhrazená aréna, kde se dalo v kostýmu chvíli vegetovat a pokecat, nebo trvale, pokud jste oběhli stánky a utratili velké množství peněz. Výhodu v tomhle měly hlavně dámy, protože několik prodejců nabízelo japonská kimona a středověké a steampunkové kostýmy - hlavně šaty, korzety, klobouky a další ženské doplňky. Muž by měl se sháněním oblečení  asi problém, tedy pokud se nejmenuje Konchita Wurst. Kdo nemá co ztratit, mohl na sebe obléknout kostým růžového poníka.

Kromě čistě merchandisingové sekce byla celá jedna hala vyhrazena výrobcům a kreslířům. Mohli jste zainvestovat do plakátů, originálních kreseb nebo se nechat zvěčnit některým z kreslířů. Samozřejmě za honorář.

Tolik ve zkratce k nákupům. Co se týče cosplaye, byl na hodně vysoké úrovni. Když nepočítám cosplayery Star Wars, kteří by složili impérium čítající několik kompletních jednotek všech specializací a hodností a partu rytířů Jedi čítající desítky jedinců, byl výběr kostýmů poměrně pestrý. Od filmových přes herní a knižní postavy. Velké zastoupení měli Joker a Harley Quinn, potkal jsem i několik velice povedených Deadpoolů a ukázal se i Batman, Ghost Rider a Ironman. Nemohl chybět Doctor Strange a povedený byl i samostatný kostým jeho pláště. Obzvlášť mě pobavily rodinné kostýmy, i když děti byly někdy dost chudáci, protože v hale nebylo právě  nejchladněji a malým wookie plyšákům muselo být opravdu vedro. Všichni Cosplayeři rádi pózovali, fotili se a vůbec se díky nim povznesla atmosféra ještě o stupeň výš.

Vienna Comic Con 2017 se hodně povedl. Atmosféra byla výborná a přespolní, kteří zůstávali přes noc, velmi ocenili i umístění areálu vedle Prátru s jeho vánočním tržištěm, svařákem, dobrotami a také v pěším dosahu vídeňských komiksových speciálek. I pro nás, kteří nemluvíme německy, nabízel nepřeberné množství zábavy a aktivit na celé dva dny a minimálně jeden program na hodinu byl téměř vždycky v angličtině.

 

Takže nashledanou příští rok...

 

Přidat komentář