Druhá část rozhovoru s Michelem Faberem, autorem románu Kniha zvláštních nových věcí.
Dáváte mi zabrat. :) Potřebovala bych čas, abych si srovnala myšlenky. Dokázala bych tak lépe reagovat na to, co říkáte.
Tak to se omlouvám. Vraťme se k žánrům a sci-fi. Líbí se mi myšlenka, že čtenář přistupuje ke knize v domnění, že zná její pozadí, že ví, jaký příběh dostane. Protože jim připomíná příběhy, které už četli. Dokonce o tom vtipkuji na začátku Kvítku karmínového a bílého, tedy románu z viktoriánské doby, který se odehrává kolem roku 1875. Píšu tam: „Možná si představujete, že to město dobře znáte z jiných příběhů, které jste četli, ale ty příběhy vám nadbíhaly, vítaly vás jako přátele, chovaly se k vám, jako byste sem patřili. Věc se má tak, že jste vetřelci z úplně jiného času a místa.“ Je to takový malý osobní vtípek o mimozemšťanech a románu Pod kůží.
Opravdu se mi líbí představa toho, že se začtete do Knihy zvláštních nových věcí a jste přitom fanoušek sci-fi. Myslíte si: „Jasně, týpek letí na jinou planetu. To už znám.” Pak se ale román spolu s nimi vydá úplně jinou cestou. Cestou, kterou nepředpokládali. Takže možná objeví pro ně něco naprosto neznámého, ale nakonec z toho budou mít radost.
Ano, budou… Alespoň já jsem měla.
To jsem rád. Ale stejně tady vidím určité riziko, protože právě vy představujete určitou skupinu lidí, kteří milují sci-fi. A vy pak řeknete svému kamarádovi, kolegovi: „Věř mi, přečti si tu knihu, to se ti bude hrozně líbit.“ Oni ji sice dočtou, ale pak si postěžují, co jste jim to doporučila. „Je to nuda, nic se tam neděje. Ztratil jsem kvůli pár dnů života, abych se prokousal těmi pěti sty stránkami. Čekal jsem, kdy se tam něco stane – a ono nic!“
Já osobně nečtu jen sci-fi. Ale pokud se jim kniha nelíbila, je to jejich problém. Neměli se mě ptát, co mají číst. A co Oázané? Proč jsme se o nich nedozvěděli více? O tom, co si myslí a jak přemýšlí? Jsou skoro tabula rasa. Je toho tolik, co si můžeme představovat.
Kolik toho víte o Iráčánech?
*trapné ticho* Nic moc. Mají s Oázany nějakou souvislost?
Jen si to vemte, v Iráku vedeme obrovský projekt. Utratili jsme za něj miliardy liber, dolarů… A já toho o Iráku taky moc nevím. Vy o Iráku toho taky moc nevíte. A přesto si myslíme, že je to naše území.
Dostal jste mě.
Je to podobné situaci křesťanských misionářů, kteří se vydali do Afriky šířit slovo Boží. Nemluvili a ani nerozuměli řeči místních kmenů, netušili, čemu tito lidé věřili. Byli jenom prostě přesvědčení, že to, co jim nabízejí, pro ně má cenu. A stejně tak i v dnešní době se lidé čas od času s někým vyspí , nebo si ho dokonce vezmou, ačkoli nemají nejmenší tušení, kdo ten člověk vlastně ve skutečnosti je.
Viktor Janiš: Pokud do toho mohu vstoupit… Někteří spisovatelé vědí, nebo jen předstírají, že vědí, o daném tématu více, než kolik ukáží v knize. Teorie ledovce. Víš víc o Oázanech? Nebo je to opravdu jen to, co si můžeme i my přečíst v knize?
Vím o nich jen to, co se vy dočtete v knize. V jedné z posledních scén mluví Peter k Oázanům v jejich jazyce. Spousta lidí si myslí, že mám někde v pracovně schovaný slovník nebo glosář, takže přesně vím, co jim Peter říká. Ale tak to není. Nemám nejmenší tušení.
Opravdu to netušíte?
Mám představu, co jim říká. Ale oázanskému jazyku jako takovému nerozumím.
Dobrá, takže o jazyku Oázanů nic nevíme. Ale co jejich vzhled? Jak vznikl tento nápad? I Peter má problém s popisem toho, jak vypadají.
Jejich tváře, hlavy, které vypadají jako dvě embrya… To byl instinkt. Nevím, proč vypadají zrovna takhle. Jednoho rána jsem se prostě vzbudil a věděl jsem, že by tak měli vypadat. Možná by nám tento můj myšlenkový pochod mohl osvětlit psycholog…:)
©Eva Yourenová
To netřeba. :) Na konci knihy je krátká poznámka, která říká, že jste všechny postavy pojmenoval po kreslířích z Marvel Comics působících v 60. a 70. letech. Jak k tomu došlo?
Už jako mladý kluk jsem zbožňoval komiksy, moc mě bavily. A pořád baví. Mám obrovskou knihovnu plnou komiksů, jak underground záležitostí, tak i grafických románů z poslední doby. Nejraději mám ale původní marvelovky z 60. a 70. let.
Nikdy mi nesedělo, jak se autoři vážné literatury vyčleňují a tvrdí, že čtou akorát velké klasiky. Jen co dorazí domů, vrhnou se na Joyce nebo Danta nebo něco takového. Tohle já nečtu. Čtu stará čísla Fantastické čtyřky.
Nechci nosit tvídový oblek, chodit do talk show a snažit se zajistit si teplé místečko mezi spisovateli vážné literatury. Chci být autor seriózní literatury, který si povídá o komiksech od Marvelu. Jsem proti umělému rozdělení popkultury a velké literatury. Před 100 lety nic takového neexistovalo. Řekněte mi, byl Dickens autorem seriózní literatury, nebo bavič? Obojí. I já chci být takový.
Takže by vám nevadilo, kdyby byla Kniha zvláštních nových věcí adaptována jako komiks?
Nevadilo by mi to. Ale myslím si, že pokud převádíte jedno médium na druhé, je lepší, pokud použijete originál jenom jako odrazový můstek. Vzít si z něj pár nápadů a vytvořit něco úplně nového než kopírovat originál. Nemá to smysl. Originál bude stejně vždycky lepší.
Byl jsem hrozně spokojený s filmovou adaptací Pod kůží. Vzali si pár nápadů z mého románu a použili je jako semínka k vypěstování něčeho nového. To je dle mého ideální forma adaptace.
Dochází nám čas. Dovolte mi proto prosím jednu poslední otázku. Je nějaká otázka, kterou jste vždycky chtěl dostat, ale nikdy se na ní nikdo nezeptal?
Ano, určitě. Podepíšete mi knihu pro mou kočku?
Rozhovor přinášíme pro anglicky mluvící i v originále:
You are making this interview very difficult. :) I would need now time to process all of your thoughts and then come back with more questions to follow-up.
I am sorry. Well, I mean, again with the genre things, sci-fi thing. I like the idea of inviting the reader into the book thinking that know the territory, thinking that they know what sort of story they are going to get. Because it is superficially resemble other narratives they have met before. And I actually make a joke about it at the beginning of the The Crimson Petal and White. It is a Victorian novel and you arrive into 1870s and it says something like: “You may think you have been here before, because of other stories that you have read. However in fact you are an alien from another time and place altogether. And it is a little joke about aliens and Under the Skin.
And I like the idea that the reader entered The Book of Strange New Things and they might be the sci-fi fan. They think: “Yeah, the guy goes to another planet. I know this territory.” And then my book takes them on a very different journey. The journey they were not expecting. And they might end up in a territory that is genuinely unfamiliar to them, but they appreciate having gone there.
Yeah, they do… At least, I did.
I am glad. But, well, the book has been out just for a short time. So perhaps there has not been enough time. There is a risk of course because you are relating too many people who love sci-fi. And you will say to friend of yours, colleague: “Trust me, read this book, you will love it.” And then, they come back to you and complain about why did you recommend that the book. “It is so boring, nothing happens, I spent few days of my life going through 500 pages waiting for something to happen and nothing happens?!”
For me personally, I do not read just sci-fi, but also a lot of classical and other fictions. Well, if they do not like it, it is their problem. They asked me for an advice. So that’s it… But what about the Oasans? Why did not you give us something more about them? Bigger insight into their minds and thoughts? They are practically tabula rasa, there is so much left to imagine about them.
How much do you know about Iraqis?
*awkward silence* Nothing much, really. Are they connected somehow…?
Well, I mean, we have a big project in Iraq. We spent billions of pounds/dollars/whatever on it and I do not know much about Iraq. You do not know much about Iraq. For some reason, we seem to feel its our territory there.
You got me there.
It’s also similar to the Christian missionaries who went into Africa and were spreading the word of God to the native population. They could not speak these people language, they had no idea what these peoples’ pre-existing beliefs were and they were just so convinced that they have this necessary valuable thing to offer. And, sometimes in this life, people have sex with people, or marry people, even though have no idea who this person really is.
Viktor Janiš: If I could comment on this… There are novelist who know or pretend to know that they know more about the subject matter than they actually show in the book. The iceberg theory. Do you know more about the Oasans? Or is it just what you have shown in the book?
It is only what I have shown in the book. I have no idea. And in one of the final scenes, you can see Peter speaking to them in their native language. A lot of people believe that I have a dictionary or glossary somewhere in my study and so I know what Peter says to them. I have no idea what he is saying to them.
You really have no idea?
Well, I generally know what he is saying, but the actual specifics of the Oasans language – I do not know.
Okay, we know nothing about the language. But what about the Oasans and their appearance? Bodies? How did you come up with that? Even Peter is confused to describe them.
The faces, their heads, with the shapes that look like two fetuses… That was instinctive. I do not know why they look like that. I just woke up one morning and knew they should look like that. And so maybe psychologist could explain why they look like that. :)
No need for that. :) At the end of the book, there is a note that you named all your characters after artist s at Marvel Comics from the 60s and 70s. How did that happen?
Well, I always loved those comics when I was a teenager and they gave me so much pleasure. And they still do. I have a huge library of comics and a lot of it is underground stuff and graphic novels from recent years. However, I still prefer original 1960s/1970s Marvel comics.
I have always been uneasy with the notion of serious literature author claiming or implying that everything he or she reads is the great classics of the canon. And when they go home, they crack open Joyce or Dante or whoever. I am not reading that stuff. I read old issues of Fantastic Four.
I do not want to wear a tweed suit and appear on the talk show and trying to secure my place in a den of serious writers. I want to be serious author who talks about Marvel comics. I really object that artificial division between pop-culture and great literature. Because it is a division that did not exist hundred years ago. I mean, was Dickens serious author or was he an entertainer? He was both. I want to be both as well.
So you wouldn’t mind if The Book of Strange New Things was adapted into comics as this has been happening a lot lately with other authors.
I would not mind. I think when you adapt something from one medium to another, it is better to use the original text, thing as a springboard. Take few ideas from it and make something completely new from it rather than reproduce the original. Because there is not much point to that. The original will always be better.
I was very very happy with movie version of Under the Skin, because it took just a few ideas from my book and used them as seeds to grow something new. That is for me an ideal form of adaptation.
Let me allow one last question, because I am running out of time. Is there any question you have always wanted to hear, but nobody asked?
Maybe, yes. Will you sign this book for my cat?
Děkujeme Viktorovi Janišovi za pomoc s překladem
Zdroj fotografií: Eva Yourenová
První část rozhovoru najdete zde.
Přidat komentář