KOMIKS: Mark E. Pocha - Cuco, Ľudevít, lovec príšer

Komiks byl poprvé publikován na webových stránkách Marka E. Pochy.

Místo na úvod pár slov na konec

Podzim. Venku nízké teploty, plískanice, poletující listí a tma jako v pytli už kolem páté hodiny. Prostě doba jako dělaná na to přečíst si nějaký horor. A nejlépe na Halloween. I letos jsme v redakci přemýšleli, jak vám tento den zpříjemnit. Odpověď přišla záhy. Marek E. Pocha je ukázkový případ hororového patriota, který horor zbožňuje a propaguje kde může. O jeho lásce k žánru vypovídají nejen jeho publikované povídky, ale také tématicky zaměřené antologie a připravovaný román Krajina kanibalů. A Ludevít se ukázal jako dobrá volba. Nejenže je to horor, ale navíc horor v komiksu. Což je i dneska stále tak trochu sci-fi. Sám komiks frčí, nezasekává se. Je to prostě fajnové čtení s tou správnou atmosférou. Nebojte, komiks sice skočil, ale horor na Sardenu ještě ne. Můžete se těšit na přehled nových horových knih, recenzi na Penny Dreadful a třeba vytáhneme z rukávu ještě pár es. To první přichází už teď. Máme pro vás ještě krátký rozhovor se samotným Markem E. Pochou. 

Martin Stručovský

Bonus

Tři otázky na Marka E. Pochu

Čtenáři právě dočetli komiks Ludevít, Lovec příšer, ke kterému jsi napsal scénář. Kde se vzal prvotní impuls k jeho vytvoření a čerpal jsi pro jeho vytvoření nějakou inspiraci?

Nazdar! Tento komiks vznikol podobne ako penicilín a väčšina dobrých vecí, teda čírou náhodou. To sme takto koncom leta sedeli na Seneckých jazerách s majstrom výtvarníkom Cucom a dumali nad zásadnými otázkami života, umenia a vôbec... No a niekde po druhom poldeci nám zišlo na um, čo by sa stalo, keby ikona slovenských dejín mala aj druhý, tajný život. O Štúrovi sa vie, že bol vášnivým poľovníkom - odtiaľ je k mýtu o lovcovi nadprirodzených bytostí už len krôčik...

Jak se ti psal scénář ke komiksu? Vidíš nějaký zásadní rozdíl v psaní komiksů a povídek?

Komiksový scenár je náročnejší v tom, že vyžaduje myslenie v jazyku komiksu. Teda keď si predstavuješ scénu, musíš myslieť na to, čo všetko v nej chceš ukázať, z akého pohľadu to chceš ukázať a ako bude jeden panel nadväzovať na ďalší. A ako potom ukáže celá strana. Jazyk komiksu je komplexný a náročný, a zakaždým je výzva plávať v týchto vodách. U Ľudevíta sme si to „zjednodušili“ tým, že príbeh sa delí namiesto panelov na celostranové ilustrácie, v rámci ktorých dej rozprávajú textové okienka. Práca to bola o to zaujímavejšia, že sme nápady brainstormovali tandemovo s Cucom. Spolu ideme ako lavína!

Vrátí se Ludevít a je případně v plánu souborné vydání?

Ľudevítov príbeh smrťou nekončí, smrť je len začiatok! Už v druhej epizóde totiž do hrobu slovutného Slováka udrie blesk a prebudí Ľudevíta späť k životu... ako ZOMBIE LOVCA PRÍŠER! To len začne tá pravá paseka! No a pokiaľ budeme stíhať, do roka by sme mohli vytvoriť kompletný cyklus jeho dobrodružstiev. A možno jedného dňa vyjdú aj v knižnej podobe...

O autorovi

"Mark E. Pocha (*1981) přišel na svět v Komárně. Po maturitě a promoci vystřídal několik profesí, aktivně tvořit a publikovat v té nejextrémnější a nejdrsnější odnoži fantastické literatury, tedy hororu, začal v roce 2008. Od té doby publikoval své povídky v mnohých tištěných i elektronických časopisech (Jupiter, Howard, Lemurie, XB-1, Pevnost), soutěžních sbornících (Ježíšku, já chci plamenomet, MLOK – cena Karla Čapka 2012) nebo antologiích (Kniha Bolesti, Na hroby, Fantastická 55). Podle jeho scénáře vznikl komiks Prázdninová etuda, který byl publikován ve speciálním hororovém vydání komiksového magazínu Bubblegun.

Společně s Martinem Moudrým vydal v roce 2010 sbírku splatterových povídek A bude hůř. V roce 2013 editoval antologii československého fantastického undergroundu Kniha bolesti. Stál u zrodu slovenského elektronického hororového časopisu Kobka. Zúčastnil se – a na různých pozicích bodoval – mnohých literárních soutěží, v současnosti se však soutěží, hlavně proto, že se soustředí na delší literární útvary a experimentální postupy, zúčastňuje jen sporadicky."

(zdroj: 66+6 hororů ve sto slovech, 2014)

Foto: Archiv Marka E. Pochy