Začal jsem psát Nedělník o tom, jak se mi líbí literární formy a vůbec omezení v literatuře. Pak jsem začal psát bilanční Nedělník o tom, co se mi všechno (ne)povedlo v uplynulém roce. Načež jsem začal psát Nedělník o blížících se volbách, aktuálních nesnázích (jsem právě nemocný), jiných aktuálních nesnázích (píšu disertaci, nejde mi to a trvá mi to) a zhoršující se kvalitě korektur (na příkladu Atlasovy šestky, kterou jsem začal číst, ale po dvou stranách mě z těch chyb bolely oči, takže jsem zase číst přestal). Nic z toho nespělo ke konci, který by byl buď kýžený (tj. píšu o tom, o čem chci psát, a nezní to na první dobrou jako nesmysl), nebo dohledný (tj. píšu o tom, o čem chci psát, nezní to na první dobrou jako nesmysl a zvládnu to dokončit včas). Níže tedy najdete Nedělník koncipovaný jako slohová práce na téma Můj pokoj, popis. Protože větší nesmysl už mě nenapadl.
