SOBOTNÍ FILMOVÁ SRDCOVKA

Tom Cruise je čerstvý šedesátník, který k uspokojení svého nezměrného ega (a prý i fanoušků) udělá cokoli. Na motorce sjel z vysokého útesu v Norsku, vylezl na Burdž Chalífa a prý se chystá natáčet ve vesmíru. No prostě magor.
Před dvaceti lety se z Toma ale teprve klubala hvězda nejvyššího kalibru. Měl za sebou Top Gun, Interview s Bradem Pittem či Rain Mana, a sem tam to s tou arogancí, stejně jako spousta jeho kolegů v podobné situaci (snad až na našeho Pána a Spasitele Keanu Reevese), trochu přeháněl. Perfektní ukázkou této nabubřelosti se stalo pokračování perfektního akčního thrilleru: Mission: Impossible II.
Agent Ethan Hunt má problém. Jeho kolega z agentury IMF zběhl a ukradl virus, který hodlá prodat tomu, kdo mu za to nabídne nejvíce peněz. Ethan musí virus s krycím jménem Chiméra získat zpět, s čímž mu má pomoci záporákova bývalá  milá. Šachovnice připravena, figurky stojí a fanoušci předchozího filmu se těší na napínavou špionážní akčňárnu.
Místo toho ale dostali těžkou one-man show. Ethan Hunt je úžasný, dokonalý a nezranitelný superman se sexy účesem, který nejdříve svede ex svého cíle, zachrání jí život (poté, co ho sám ohrozí, ale to nic), naučí ji pár špionážních taktik, všechny přechytračí a pak vykouzlí pistoli z písku, aby mohl scénáři navzdory úspěšně splnit svou misi.
Je to jedna obrovská, testosteronem napuštěná akční jízda, jejíž pochopení nevyžaduje žádnou mozkovou buňku. Možná jednu, abychom neztratili přehled o tom, kdo se schovává za gumovou maskou. Kulky létají, Tom Cruise sprintuje, motorky túrují a holubi dramaticky prolétávají záběrem. Spousta zpomalených záběrů, naoko napínavých hudebních efektů, výbuchy, mozek na kaši, slina u pusy. Spokojenost. Lepší než sex.
Film vyšel, když mi bylo devět. Vzpomínám si, jak jsme se strejdou o pár let později koukali na scénu, kdy Cruise leze na skálu. Prý dovolená. Žádné jištění, jen boty a sáček magnézia. Najednou uklouzne a chvíli si jen tak visí, usměje se a vyhoupne se zase nahoru. Můj první prepubertální orgasmus. Dokonalost.
A takových scén a okamžiků je ve filmu spousta a Cruise si je těžce krade pro sebe. Honička v kabrioletech, finální přestřelka na motorkách, která NEVEDE ke zkapalnění kostí a orgánů v těle, nůž milimetr od oka. Všechno natočeno prakticky, bez kaskadérů. Ego v nebesích jako balónek plný hélia.
Následující filmy se od té doby hodně posunuly, a i když by je Scorsese možná nenazval skutečnou „kinematografií“, jejich kvality nelze upřít. I tak jsem ale rád, že tato černá ovce, tento nafoukaný teenager série existuje. Můj seznam guilty-pleasure filmů není nijak obsáhlý, ale M:I2 si už dvacet let zabírá první místo – stejně jako Tom Cruise v hlavě Toma Cruise.