Od půlky září se New Haven a Hamden převlékají do oranžové. Dýně svítí, kostlivci lezou po střechách a sousedi staví minihřbitovy na předzahrádkách. Už procházka předhalloweenskými předměstími je zajímavý zážitek. Co teprve ona noc. Navíc jsme se krom obcházení sousedství jsme se vypravili do Sleepy Hollow, kde legenda bezhlavého jezdce ožívá na každém rohu. A kde zmiňuji i drobnou českou stopu a alternativně historické zamyšlení nad Bílou horou :D.
V minulém díle jsem se zabýval několika projekty z padesátých let, které měly přiblížit létání široké veřejnosti. Konkrétně jí dát možnost létat autem do práce. A to ne horním deseti tisícům, ale jakémukoli fotříkovi od rodiny. Těch pokusů bylo samozřejmě o hodně víc. Ale otázka je, kde se tenhle sen vzal? Samozřejmě, jako u dalších technických snů, za to mohla tak trochu druhá světová válka.
Procházení pulpů, ale hlavně technických magazínů, které jsem nakoupil v USA v bazarech, antikvariátech a charitativních výprodejích, mě dovedlo k odbočce od cestovatelského obsahu k obsahu technickému a retrofuturistickému. A to jsou věci, které opravdu můžu. Koneckonců, proto jsem ty časáky, které tvoří z 80 % reklama, kupoval :D
Minule, tedy v únoru roku 2022, jsem plánoval pokračování projížďky po Capital Wasteland, neboli Washingtonu a okolí. Jak je vidět z toho, že od roku 22 nic nevyšlo, Bůh asi někde žehnal Americe nebo ochraňoval královnu, těžko říct, ale mezitím měl jen tak mimochodem potřebu mi převrátit život na ruby a díky tomu tuhle sérii na tři roky přerušit. Každopádně, ačkoli už jsem chvilku zpět ve vlasti, konečně jsem se dostal ke zpracování těch dalších pár postřehů a cest z východního pobřeží.
Koncept dnešního "Čteme si" bude trochu jiný, protože téměř žádnou z mnou čtených publikací si u nás nemůžete pořídit, ale nebojte, každá má svou alternativu, kterou doporučuji všemi deseti.
Svět je sám o sobě zajímavý, pestrý, fascinující, plný bytostí, které stojí za to vnímat. My čtenáři fantastiky pak máme tu výhodu, že krom zvídavého pohledu turisty můžeme přepnout ještě do módu čtenáře a užít si v dané realitě jakýsi další rozměr.
Washigton DC aneb Capital Wasteland... za cca 55 let... je prostě zajímavé místo. Pro mě jako fanouška hry Fallout dokonce dvojnásob, protože přesně v něm se odehrává Fallout 3. Nic mě tudíž nemohlo zastavit, abych tak trochu zacestoval časem a navštívil známá herní místa a podíval se, jak vypadala před Velkou válkou roku 2077.
Ještě se vrátím na chvíli do Maine, následně se pozastavím nad množstvím potenciálních soukromých detektivů a nakonec se podíváme taky na BLM a nahlédneme do chudší čtvrti jinak bohatého regionu - takže vlastně žádné velké drama. A nebo jo?
Tak jedeme do Maine, rozhodli jsme se jednou před víkendem. Jenže to není jen tak. Předně si musíte půjčit auto, zamluvit ubytování, podívat se, zda je národní park normálně otevřený a taky počasí aby vyšlo. A když to všechno máte a za 14 dní jedete, ještě není úspěch zaručen.
Na první pohled by se mohlo zdát, že porušujeme nedělníkový režim, protože dnes je řada na externistovi z řad fantastických hostí. Někdy je ale potřeba trochu ohnout realitu. Náš počítačový a grafický guru a šedá eminence sardenská přesídlil z pracovně-rodinně-osobních důvodů na blíže neurčenou dobu do USA. Stal se z něj tedy ten nejextrémnější externista, jakého si lze (v jistém slova smyslu) představit, a protože už sepsal pár postřehů ze svého zabydlování, nechceme je nechat ležet jen tak ladem. Předběžně naznačil, že když mu bude múza dobře našeptávat, není tenhle americký příspěvek zdaleka jediný, na který se můžete těšit.