#simcikvamerice: Maine, Fallout 4, pivo a majáky

Článek od: Petr Simcik - 24.08.2021

Tak jedeme do Maine, rozhodli jsme se jednou před víkendem. Jenže to není jen tak. Předně si musíte půjčit auto, zamluvit ubytování, podívat se, zda je národní park normálně otevřený a taky počasí aby vyšlo. A když to všechno máte a za 14 dní jedete, ještě není úspěch zaručen. Například se vám může jako mně stát, že předchozí klient nevrátí auto v termínu a půjčovna jede ekonomicky na doraz, takže jiné prostě nemá. Obvoláte tedy ty běžné konkurety, pak i ty obskurní a když se začnete pídit po tom, jestli ta temná garáž v Dixwellu, jedné z nejhorších čtvrtí New Havenu, na které je napsáno Rent a Wreck je taky půjčovna, zavolají vám z té původní a jste zachráněni.

V tomhle shonu skoro zapomenete na pověsti o vraždících krokodýlech, medvědech, mimozemšťanech, zombie zvířátkách a dalších věcech, kterých jsou ty lesy plné. Stephen King by mohl vyprávět. Tak on prakticky vypráví, všechno se to tam někde v Maine odehrává. Řbitov zviřátek, Svědectví, TO, Prokletí Salemu a takhle by šlo vyjmenovat prakticky všechno, co napsal. Jedeme do Bangoru, jeho dlouholetého působiště, takže mám i možnost se vyfotit před plotem jeho sídla. Je tam další fanoušek a chce nás vyfotit i se ženou. Ta mu řekne, že Kinga nezná, což u něj způsobí silnou duševní újmu a smích. Jak může existovat někdo, kdo se nechce vyfotit před domem Stephena Kinga?! Ano, Maine je ta část Ameriky, ve které se podle spousty knih a filmů ztratíte v lesích a už vás nikdy nikdo nenajde. Zvláštní, vzhledem k tomu, že Maine má v podtitulu Vacation Land. Nebo vlastně ani ne, všechny ty studentské i jiné vyvražďovačky, lesní přepadení a další 100× omleté příběhy se přece odehrávají o prázdninách a dovolelných. Ale jedna dobrá zpráva po rychlém researchi na googlu - krokodýli v Maine opravdu nežijí, nepřežili by zimu.

Můj plán je jasný – navštívit místa, kde se odehrává DLC (datadisk) k Falloutu 4: Far Harbor a nějak to navlíknout, aby si to užili i ostatní a rodina to nepoznala. Naštěstí Far Harbor (Bar Harbor) je poměrně důležité městečko na pobřeží, ze kterého se vyráží do parku Acadia, takže do něj prakticky musíme. Naplánujeme tam cestu druhý den s návštěvou zdejší kavárny, kde dáváme snídani. Nevím, na ty americké snídaně si asi nezvyknu. Vajíčko je osmažené z obou stran, vysušené brambory, palačinky... všechno je to takové suché. A drahé jako luxusní oběd u nás. Po třičtvrtě hodiny čekání na usazení ke stolu bych teda čekal víc. No nic, rychle si dát selfie s nejbližší cedulí Bar Harbor a vzhůru do Acadie. Jo, byl jsem tu – sice o 256 let dřív, ale aspoň jsem nemusel dýchat radioaktivní mlhu. Má to zkrátka i svoje klady.

Co na rozdíl od snídaní musím vyzdvihnout, jsou zdejší piva. Ano, správně, piva. To je ten nápoj, na který my jsme tak hrdí a o Američanech říkáme, že tu pijí chcanky. Tak ne, možná někde na jihozápadě pijí piva z Japonska (Sapporo), Coronu nebo Bud, ale tady v Nové Anglii je velká spousta lokálních pivovarů a zatím jsem nenarazil na žádný, kde bych nebyl nadšený. V Oronu, kde jsme bydleli, je jeden nenápadný Marsh Island Brewing, kde se určitě stavte, pokud se půjdete podívat za Stephenem do Bangoru, protože s tím zlatavým mokem umí doslova zázraky. Jo a mají tam vlastní máslový ležák, nevhodný pro děti. Ale jinak Boston, Hartford, Rhode Island a spousta dalších míst hostí varny výborného lokálního piva všech barev a chutí. Konec pivní vsuvky.

Park Acadia, který je mimochodem také součástí Fallouta 4, je taková Šumava u moře s tím rozdílem, že je tu všechno dostupné autem. Kolem celého parku vede okružní jednosměrka, která zároveň funguje jako parkoviště. Je to takový národní parking. Chcete vyjet na nejvyšší horu v parku? Není problém, Cadilac mountain je vám k dispozici i s parkovištěm na vrcholu. Upřímně nás ale les samotný moc nezaujal, protože to prostě máme doma a soustředili jsme se na prohlídku pobřeží, pobřežních městeček a rolek z mirelurků... ehm, zase jsem myšlenkami o dvěstěpadesát let dopředu, samozřejmě myslím humry. Humry čerstvě vytažené z moře tu prodávají všude jako humří rolky, tedy humra natrhaného do toustu. Můžete si tu dát humra jen tak z okýnka na stojáka, smoking a objednání do luxusní restaurace netřeba. Úžasný kulinářský zážitek.
Jediné, co mi tedy v regionu zbývalo, je ponorková základna Nukleus. Tady se musím trochu zastydět, jen jsme kolem projeli, ale upřímně, myslím, že tam ta vyřazená ponorka s unikajícím radioaktivním odpadem stejně zatím nekotví.

Co bylo naopak zajímavé, jsou majáky. Takový maják, to je skvělé místo pro konání nějakého toho hororu, a Maine je jimi vyhlášené. Většina jich je bohužel autem i pěšky nedosažitelných, neb je pobřeží Maine a okolí Acadie zvlášť členité a samý ostrov. Spousta z nich jsou navíc ostrovy soukromé. Přesto se nám povedlo navštívit tolik majáků, kolik jen šlo. Byli jsme odměněni spoustou krásných výhledů na moře. V paměti mi jich utkvělo hned několik - maják Bass Harbor Head Lighthouse na Mount Desert Islandu z roku 1858 je na vysokém skalním ostrohu nad mořem a nedivil bych se, kdyby z něj šly spatřit putující velryby, což je jinak možné výhradně z lodi. Dokonce jsem si zde vybavil scénu ze hry Zaklínač: Wild Hunt, kde náš Geralt potká starce, jenž celý život právě na takovém ostrohu vyhlíží bílou velrybu a samozřejmě ji při rozhovoru s Geraltem propásne. Asi bych tam mohl s dalekohledem postávat taky poměrně dlouho. Druhý, který mi utkvěl v paměti, byl Portland Head Light a to hlavně díky tomu, že nedaleko od něj ztroskotalo několik lodí (neměl by tomu maják náhodou bránit?), ale hlavně tu Němci potopili americkou loď během druhé světové války. Jak je vidět, U-boty byly taková mořská verze lázeňských veverek. Poslední, který jsme navštívili, byl Rockland Breakwater Lighthouse, který má hned několik tváří. Za špatného počasí, ve kterém jsme ho navštívili my, tedy mlhy a vln, dokáže být velmi strašidelný, tajemný, lovecraftovský. Jako ty domy v mlze na konci známého světa i vesmíru. Domy, ve kterých přebývá něco nezemského, případně tam řádí tlupa uctívačů Cthulhu. Myslím, že pro Rockland Breakwater Lighthouse je tohle nejlepší atmosferický setting, jaký můžete mít.

Ovšem zima, to je ještě něco úplně jiného: https://www.facebook.com/breakwaterlighthouse/videos/414017956699666/

Mimochodem, Portland, který jsem výše zmínil, je rodištěm projektu Texas Towers, což byla v padesátých letech idea plovoucích radarových stanic. Když bude čas, určitě o nich něco napíšu, protože je to velmi zajímavý příběh jedné slepé uličky, která jako by vypadla z béčkového sci-fi filmu nebo staršího Bonda a pobřeží Maine i Connecticutu se týká.

Maine, to ale nejsou jen lesy; je tu sice malé, ale zajímavé uskupení technických památek a muzeí. V jednom z nich jde natrefit na raketový modul Gemini, auto budoucnosti Eliot Cricket III, které se očividně autem budoucnosti nestalo, nebo funkční kombinaci letadla a plachetnice. Verne a jeho Robur by si mnuli ruce. Bohužel funkční byl tak, že letěl tažený autem, ale rozhodně ne dobře a stabilně. Zkrátka nápad jistě dobrý, ale výsledky už tolik ne. A když už jsem u té techniky, cestou zpět jsem potřeboval kafe a kavárny tu z nepochopitelných důvodů zavírají velmi brzo. Naštěstí jsme jednu otevřenou nakonec odchytli a byli odměněni pohledem na starý bankovní trezor, neb kavárna byla dříve bankou a proč tu kovovou pixlu nevyužít jako sklad kafe žejo.