Dlho sme tu nemali detektívku. Tá síce do žánru fantastiky príliš nepatrí, no tri dokonalé vraždy, to je iná vec. Existuje však skutočne dokonalá vražda? Dá sa v dnešnej technicky vyspelej dobe oklamať tím technikov, vedcov a vyšetrovateľov s nadhľadom a logickým myslením? Možno áno, možnože nie...
Říká se, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš, a co teprve třikrát. Nebo čtyřikrát! Spisovatelé detektivních sérií o tom ví své. Udržet úroveň jednotlivých knih, samostatnost příběhů i propracovanou detektivní zápletku a zároveň nemít sterilního detektiva, který jen neřeší případy jako robot a dá i trochu nahlédnout do svého života, to není nějaká, lecjaká věc.
Pamatujete na poslední "Čteme si"? Tak díky zmíněnému digi-půstu mi rychlost zkonzumovaných textů stoupá exponenciálou. Díky tomu je docela dobře možné, že když píšu tyto řádky, vážený čtenáři, složení knih níže má daleko k výslednému výběru. Možná se mě ještě nezbavíte ani příště. Ať žije monopol!
Začalo to v roce 2018 románem Říkají mi Lars. Od té doby vyřešil potetovaný holohlavý drsňák další dva případy v knihách Lars láme kosti a Lars útočí. Teď se vrací již počtvrté, přičemž se ocitne nejen pod palbou, ale také na té horší a špinavější straně mříží.
Říká se „únor bílý, pole sílí“. Upřímně doufám, že je to pravda, nerad bych, aby ta klendra, co byla venku, vyšla nazmar. Abych snad ale tento blahodárný proces nějak svou přítomností nenarušil, místo do polí jsem se usadil před prosluněné okno a začal odsekávat některé čtenářské resty.
Soukromé očko a lapač na průšvihy je opět v akci. Čtenářům předchozího dílu bylo jistě jasné, že závěrečná scéna, ze které trnuly zuby, jak byla sladká a idylická, vydrží tomu párečku hrdliček stěží do příští otočky zeměkoule. A samozřejmě se nemýlili.
Není to fantastika, ale takové knihy máme na Sardenu rádi.
Julia Boydová poskládala dopisy, výroky, úryvky z cetopisů i z reklam cestovních kanceláří a vytvořila tak velmi podrobný obraz Výmarské republiky a nacistického Německa před válkou a během ní, perfektně mixuje ozdrojované úryvky a přepisy osudů cestovatelů a návštěvníků a nevyhýbá se žádnému z názorů, díky čemuž dokázala napsat velice plastickou a čtivou knihu.
Na Skotské vysočině se občas někdo ztratí. Není divu, krajina je to zrádná a člověk může padnout do kdejakých zákoutí. Když ale zemře mladík, jehož tělo policisté najdou nainstalované ve zvláštní poloze, inspektorka Monica Kennedyová už tuší, že případ nepůjde tak snadno uzavřít. Brzy se objeví další zavražděný chlapec a Monice je jasné, že má co dočinění se sériovým vrahem, který se snaží vraždami něco sdělit.
Soukromé očko, řešitel, ale často i výrobce problémů Lars je opět v akci. Jeho neortodoxní metody vyšetřování velmi často nesou kýžené ovoce. Budou ale fungovat i na zpovykanou popovou hvězdičku Lauru, která je převědčená, že si může dělat co chce a kdy chce? A bude to platit i v situaci, kdy jde o její útlý krček? Zjevně půjde nakonec o to, kdo komu přistřihne křídla.
Léto a detektivky, to k sobě prostě patří. Nejspíš to nemá žádné smysluplné opodstatnění, ale je to tak. A zdá se mi, že o detektivkách klasické britské školy to platí dvojnásob. Takže vážení, seznamte se s bratrem Cadfaelem…
Smrt dítěte je vždycky šokující. A když je to násilná smrt malého kluka s prvky sodomie a kanibalismu, není se čemu divit, že jindy racionální detektiv Ralph Anderson tak trochu ztratí nervy. Všechny důkazy nezpochybnitelně ukazují na místního basebalového kouče Terryho Maintlanda. Jeho DNA se našla na místě činu a to, že má alibi, v tuto chvíli nikoho nezajímá.